Pivní Obzor

Řízné pivo v Řeznu

ZAHRANIČNÍHezké pohodové město na Dunaji asi není třeba zvlášť představovat. Mezi čechy dostatečně známé i díky svojí výborné dopravní dostupnosti.

Jedno z mála  těch větších německých válkou nepoškozených měst. Historické centrum s 900 let starým mostem přes ještě nevelký Dunaj, mnoho interesantních staveb s mohutnou gotickou katedrálou v čele a s hezkým okolím v podobě dunajské soutěsky, přírodních parků a dalších skalnatých říčních údolí, je především v létě zajímavým nejen pivně poznávacím cílem.

Na cca 120000 obyvatel v současné době připadá pro nás zajímavých 5 pivovarů. Z pivního hlediska patří tedy Regensburg k těm zajímavějším místům a neméně zajímavé je i jeho okolí v podobě např. světově nejstaršího fungujícího klášterního pivovaru v blízkém Weltenburgu či pivovaru Schneider v ještě bližším Kelheimu, známému svými proslulými pšeničnými pivy a dalších mnoha okolních pivovarů a pivovárků.

Největším pivovarem ve městě je Bischofshof /biskupský dvůr/ (http://www.bischofshof.de). Pivovar s dlouhou tradicí sahající do poloviny 17.století původně sídlil v centru města poblíž katedrály. Začátkem 20.století už začalo být rozmáhajícímu se pivovaru v sevření centra těsno a tak byl postaven nový pivovar na zelené louce na západním okraji města, kde sídlí obklopen dnešní vilovou čtvrtí dodnes.

Cca 180000 hl. ročního výstavu a poměrně široký sortiment. Na místní poměry ovšem vcelku průměrná piva. Klasická skladba jako pils, helles, dunkel, weizen je doplněna o lahvové starobavorské typy piv jako Zoigl a Kellerbier, které však svojí vodovou nevýraznou chutí úplně popírají tyto typy těchto jinak hutných piv, jsou vyloženým zklamáním a v konkurenci typově podobných piv například ze severnějšího venkovského Horního Falce rozhodně neobstojí. U pivovaru se žádná pivovarská hospoda ani obchod nenachází, ale piva Bischöfshof jsou ve městě široce dostupná.Pivovar má pod správou i zmíněný klášterní pivovar v nedalekém Weltenburgu.

V uzavřeném areálu kláštera na břehu Dunaje není moc prostoru a tak se pivo v cisternách vozí a stáčí do lahví právě v pivovaru Bischofshof.

Zmlsaný pivní nadšenec tedy může z klidným svědomím Bischofshof piva vynechat a šetřit síly na další.

Co by naopak vynechat neměl je další místní pivovarské místo a to místní špitál. Tedy pivovar Spital ( http://www.spital.de).

Ano nemocnici. Ačkoliv to vypadá na první pohled podivně, tak spojení nemocnice a pivovaru překvapivě dobře funguje. Podobná spojení v čechách nejsou zvykem (podobné nadační pivovary fungovaly v čechách naposledy ještě za 1.republiky, např.nadační pivovar ve východočeském Choustníkově Hradišti), ale v Bavorsku nejde o nic neobvyklého. Nadační pivovar vlastní místní katolická nadace provozující zároveň místní malou nemocnici a domov pro seniory. Většina zisků z pivovaru jde na provoz právě tohoto zařízení, tudíž pití piva tady dostává nový, charitativní rozměr.

Pivovar už z dálky rozpoznatelný podle typického sladovnického komína s kloboukem se nachází na strategickém místě, druhém konci historického mostu na břehu Dunaje. Starý tradiční pivovar s asi 15000 hl.ročním výstavem a v tomto případě velmi dobrým sortimentem piva. Ať už pils, sladový helles, českým tmavým pivům hodně podobný dunkel či velmi pitelný weizen. Na podzim je sortiment obohacen ještě o silný bock nebo weizenbock.

Pivovar má svoji pivovarskou cenově přijatelnou hospodu obyčejného spíše venkovského rázu a hlavně krásnou pivní zahradu kde je v létě možné ve stínu korun letitých stromů odpočinout u sklenice nemocničního piva od turisty přeplněného centra a kochat se výhledem na místní panoráma.

Nedaleko na druhém břehu řeky sídlí na náměstí Arnulfplatz další tradiční pivovar Kneitinger (http://www.kneitinger.de).

Malý rodinný pivovar s ročním výstavem cca 25000hl. piva ročně je však velmi agilní. Lahvová piva jsou v místních obchodech široce dostupná a vedle pivovarské hospody, která je součástí pivovaru provozuje ještě řadu vlastních restaurací ve městě a okolí, včetně pivovarské hospody a zahrady zavřeného mnohem většího pivovaru Thurn und Taxis jižně od vlakového nádraží.

Hlavním pivem je velmi dobrý Pils doplněný o trochu sladčí tmavý Dunkelbier a v zimě o silnější Bock. Pivovarská hospoda tradičního rázu s dlouhou chodbou s pitím na stojáka, tmavým dřevem obložené hospodské místnosti s čepováním z dřevěných soudků. Ceny piva kolem 2,70 euro kopírují místní průměr. Poměrně turistické místo, kde už i o ruský zájezd není nouze, které však stále ještě neztratilo atmosféru a stojí za to navštívit.

O pár set metrů dál na druhé straně starého města se v ul. Schwarze garen 6 nachází první zástupce nových restauračních pivovarů a to Weiss brauhaus (http://www.regensburger-weissbrauhaus.de).

Vznikl začátkem nového tisíciletí pod značkou Johann Albrecht stejnojmeného mnichovského výrobce pivovarských zařízení a byl součástí řetězce pivovárků této značky v různých německých městech. Dnes funguje pod novým vlastníkem a novým jménem.

Dvoupodlažní restaurace s pěkným interiérem a měděnou varnou přímo za vstupními dveřmi. Místní obvyklá i když skromnější nabídka piva v podobě světlého, tmavého a pšeničného , přičemž právě podařený osvěžující kvasnicový weizen je rozhodně důvodem k návštěvě. Ceny opět kopírují místní průměr daný centrem města.

Poslední a zároveň nejmladší pivovárek Fürstliches brauhaus /knížecí pivovar/ (http://www.fuerstlichesbrauhaus.de) najdeme v ul. Waffnergasse v budovách původních zámeckých koníren a kočároven. Malý restaurační pivovar patří knížecí rodině Thurn und Taxis, které patří i místní zámek. Knížecí rodina Thurn und Taxis má kořeny v Itálii, už po staletí vlastní místní panství a není v pivovarnictví žádným nováčkem, i když současný pivovárek funguje teprve od roku 2005. Knížecí rodina po dlouhá léta vlastnila a provozovala místní velký pivovar u hlavního nádraží. Koncem 90tých let už však asi přestala mít zájem pivovar provozovat, pivovarnictví se věnovat a prodala svůj tradiční pivovar mnichovskému Paulaneru. Jak mohl pivovar skončit pod křídly mnichovského pivovarského giganta je nasnadě. Část zavřeného pivovaru chátrá, sladovna slouží jako rock club a pivovarskou restauraci s pivní zahradou okupuje paradoxně mnohem menší pivovar Kneitinger.

Poměrně široký sortiment piv Thurn und Taxis (http://www.thurnundtaxisbiere.de) včetně například netradičního žitného piva (rogenn bier) však zůstal zachován. Vaří se však v Mnichově a v Regensburgu je jen distribuční centrum. Lahvová piva a časté vývěsní štíty značky Thurn und Taxis jsou ve městě pořád přítomné, ale se současným knížecím restauračním pivovárkem je nic nespojuje. Tady se vaří jen pro svoji spotřebu a kromě točené podoby v pivovaru jen stáčí do litrových patentních lahví jako suvenýr. Novotou svítící restaurace není obyčejnou pivnicí, spíše lepší restaurací. Nikoliv však snobským neosobním předraženým místem, ale v klasické podobě-kombinaci tmavého dřeva, mědi, dominující varny za výčepem a usměvavými číšnicemi v tradičních bavorských šatech s cenami 2,70-2,90 za půllitr, opět nijak nepřevyšujícími místní průměr, je tak místem pro každého. I když na knížecím, tak na třídní poměry se rozhodně nekouká.

Na čepu opět známá trojka v podobě světlého, tmavého a pšeničného síly našich 12-13%. Vše v nefiltrované, hutné a pitelné podobě. V zimě pak samozřejmě i něco pro odvážnější na zahřátí v podobě osmnáctistupňového bocku.

Točenou nabídku doplňuje ještě lahvový kompletní sortiment Thurn und Taxis piv z Mnichova.

Regensburg je tedy místem, kde určitě nehrozí pivní nuda a šeď a k návštěvě vybízí už jen svojí výbornou dostupností. Přímé vlaky z čech a dosah cenově velmi příznivé českoněmecké jízdenky SoNe+, tak z města dělají snadno dostupný cíl sobotního výletu.

4 hodiny ve vlaku z Prahy utečou a rozhodně za to stojí.