Pivní Obzor

Polské pivní paradoxy

ZAHRANIČNÍPolsko zrovna nepatří mezi čechy k vyhledávaným turistickým destinacím, i když samozřejmě existují místa, která jsou neprávem opomíjena. Nejzajímavějším městem, které by nemělo rozhodně stát stranou zájmu je Krakow.

Třetí největší polské město má cca 700000 obyvatel. Jako zázrakem, narozdíl od většiny ostatních velkých polských měst, válkou nezničené město s nevelkým a krásným centrem, dominantou v podobě hradu Wavel či náměstím-středověkým rynkem svého druhu největším v Evropě. Město bylo také mimo jiné dlouhá léta působištěm Karla Wojtyly alias pozdějšího papeže Jana Pavla II .

Kosmopolitní město se těší stejně jako Praha velké oblibě amerických a jiných mladých travellerů křižujících východní evropu a tak díky mnoha hostelům a ubytovnám není ve městě o levné ubytování nouze a jak jsme mohli z vlastní zkušenosti poznat, díky jisté slovanské sounáležitosti, se i v na první pohled obsazeném hostelu nějaká ta místa vždycky najdou.

Vzdušnou čarou na první pohled do mapy, se cesta zdá nedaleká, jen cca 90 km z Ostravy, ale skutečnost je poněkud odlišná. Cenově nejlepší dopravní variantou je vlak, ale polským stavem kolejí nepoznamenaného jedince čeká nemalé rozčarování. Železniční moderní koridor končí za Bohumínem a dál se rychlík ICE pere s bídným stavem polských kolejí a necelých 100 km zvládá za neuvěřitelné 3 hodiny. Kodrcavá vyhlídková jízda polskou fádní nehostinou pustinou, kde cedule Krakow glavna stanica je doslova vysvobozením. I když jsem osobně byl vždycky spíše kritikem českých drah, tak po polské zkušenosti jsem trochu změnil názor.

Letní víkendové centrum města je jedno zaplněné korzo s náměstím připomínajícím jednu velkou zahradní restauraci. Počet hospod a zahrádek na první pohled převyšuje český průměr a v městské části Kaziměř nedaleko centra, dříve samostatném židovském městě, kde se dodnes zachovalo několik synagog, je to místy co krok to zajímavá pulsující hospoda, bar či klub .

Místní pivní trh okupují hlavně větší pivovary jako Okocim, Tychy a Zywiec. Nemalý podíl mají i licenčně vařené globální značky Heineken a Carlsberg a ve městě se neztrácí ani licenční Prazdroj z nedalekého pivovaru Tychy.

Velké město je dnes překvapivě bez většího pivovaru. Poslední nedávno zavřený pivovar dnes chátrá u hlavního nádraží a velká reklamní plachta na pivo Okocim, která vlaje na budově, dává tušit, kdo stál za jeho koncem.

I když od běžných polských ležáků dopředu nic moc neočekáváme, tak v jedné pěkné hospodě ochutnaný pilsner Zywiec ze stejnojmenného nedalekého pivovaru je příjemným překvapením a snese srovnání s tou lepší českou produkcí. Černé silné pivo Tatra Mocne se 7% alk. z téhož pivovaru, svou sušší vyváženou chutí s příjemnou hořkostí strčí mnohá doslazovaná česká tmavá piva hravě do kapsy.

Jediným pivovarským místem je v současnosti restaurační pivovar C.K.Browar (http://www.ckbrowar.krakow.pl) v ul.Podwale 6 na okraji starého města. Vznikl v roce 1996 a název není zkratkou pro cylindrokonický tank, ale má být odkazem na císařsko-královské pivovarnictví. Pěkný sklepní prostor obložený dřevem a měděnou varnou jako oltářem v čele za výčepem. Něco mezi restaurací, barem a hudebním klubem.

Vlastní sortiment nefiltrovaných spodně kvašených světlých piv 11% a 14%, tmavého a svrchně kvašeného pšeničného, doplňují předražená lahvová piva několika místních běžných značek včetně licenční Plzně a k zakoupení je i jako suvenýr místní nefiltrované pivo plněné v patentní lahvi.

Za zmínku vedle dobrých, ale přece jen v rámci své kategorie průměrných světlých piv, stojí místní nefiltrované tmavé pivo za 6,90 zlotých. Na první napití zvláštní dost osobité, ale jinak velmi dobré pivo.

Co překvapí, je poměrně vysoká cena piva na místní, tuším že horší než české ekonomické poměry.

I v běžné neturistické hospodě pivo za 5-7 zlotých,tj. cca 40-60 Kč a hlavně plno místních pivních paradoxů.

Obyčejné večerky běžně s minimálně 15-20 druhy piv, o pestrém výběru v místních supermarketech nemluvě, plus mnoho pivních zahrádek v centru města a pulsující noční život na jedné straně a naproti tomu striktní zákaz pití alkoholu na veřejnosti, kde nevinné posezení na lavičce s lahví piva rovná se konfrontace s městskou policejní hlídkou. Hlavním důsledkem silné katolické lobby v praxi, je zákaz prodeje alkoholu na nádražích a tak vcelku pochopitelný zákaz prodeje tvrdého alkoholu, doplňuje i nesmyslný zákaz prodeje jakéhokoliv piva dokonce i v nádražní restauraci a i v okolí nádraží.

O tom, že se nejedná jen o Krakowskou specialitu jsme se přesvědčili na zpáteční cestě v přestupní stanici děs běs města Katowice, kde se sice na nádraží připomínající tržnici, dá koupit vše možné i nemožné, bohužel opět ne pivo. Záměr koupit si na dlouhou cestu vlakem nějaké to místní pivo, je tak na nádraží i v přilehlém okolí věcí zhola nemožnou a tak je nutné až do Ostravy vydržet na vodě.