Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Detail článku

Piva našich pradědečků

HISTORIE
15. 2. 2008 23:33 autor: tomas
Čtenářů: 7289
Komentáře: 0
Jaká piva se vařila za časů našich prapradědečků před 100 lety?

Tentokrát se podíváme konkrétně kolem roku 1909 na piva některých většinou dávno zavřených a zapomenutých pivovarů. Tenkrát jich vařilo v Čechách ještě asi 676 pivovarů, na Moravě 112, ve Slezku 28 a na Slovensku 24.

Soupis vytvořil pan Pavel Prágl a byl uveřejněn v roce 1985 ve zpravodaji Pivin.

Protože se často uvádělo, že jde o pivo speciální, tak aby se zde stále neopakovalo, začínáme písmenem s. před názvem piva, že jde o speciál. Názvy míst odpovídají tehdejšímu stavu.

S.granát bez bližšího určení vařily např. pivovary v Blatné(měšťanský), Dymokurech, Hlubočepích, Hodkovicích , Horní Rokytnici (Rokytnice nad Jizerou), Humpolci, Chocni, v Jaroměři, Kadani, Miroticích, Německém Brodě (Havlíčkův Brod), Ovčárech, Polné, Prunéřově, Stříteži, Unhošti a v Žatci. Na Moravě pak v Černé Hoře.

12 s.granát nabízel pivovar v Mladé Boleslavi,13 s.granát vařili v Čáslavi, Klášteře nad Jizerou, v Poličce a v Touškově. S.císařský granát ve Velkém Jenči (Jeneč), 14 s.granát vystavovaly pivovary v Mělníku-Podole a ve Svijanech, s.15 granát v Dolních Beřkovicích a v Plasích.

Tmavý s.granát vařili v berounském, severočeský s.granát v bohušovickém pivovaře, neuberský s.granát v Malých Čejticích, s.Jeníkovský granát v Golčově Jeníkově, komorní granát v Dolní Lukavici, exportní s.granát v Nové Pace, s.tmavý bavorský granát v Kralupech, s.černý granát ve Vodňanech.

S.kozel vařili v Cerhovicích, České Skalici, ve Frýdlantě, v Jablonném, v Pivoňce (Pivoň), Rybářích, Výprtech (Vejprtech) a v Železné Rudě, ve Slezsku v Albrechticích (Město Albrechtice).

S.černý kozel v Hříměždicích, 13 s.kozel v Neudorfu (Nová Ves), s.13 tmavý kozel ve Staňkově, 14 s.kozel ve Stodu, 16 s.kozel v Novosedlech, s.19 kozel v Horních Beřkovicích.

S.černé pivo vystavoval pivovar v Kamenici nad Lipou, Ouněticích (Únětice), Pacově, Soběslavi, černé s.krevní pivo v Dobřejovicích, 13 s.černé pivo v Pelhřimově,

14 s.černé pivo v Sadové, s.černé bavorské pivo v Panenském Týnci, s.černé pivo Mimcmistr v Kutné Hoře (Lorec). Na Moravě vařili s.14 černé zdravotní pivo ve Studené, 15 černé pivo Havíř v Moravské Ostravě a s.mediciální černé pivo porter v Jevíčku.

S.porter vystavoval pivovar v Hukvaldech i těšínský pivovar ve Slezsku. Porter Malvaz známe z Hrubé Skály, v Pardubicích již tehdy oba tamější pivovary vařily s.19 porter v Drascheho pivovaře s názvem Šimonkův 19 zdravotní porter.

S.černý ležák vařili v České Třebové,ve Kbelích u Prahy, v Mělníku-Podole, v Neustupově, Pecce u Nové Paky, ve Strakonicích (měšťanský), 13 s. černý ležák známe ze Dvora Králové, 12 s.černý ležák z Dolních Kralovic, s.bavorský černý ležák z Lobče, s.14 černý ležák z Přelouče (Emler), s. černý ležák Regent z z Vršovic, s.černý ležák Búr z Pakoměřic, 15 s.černé Imperator z pražského pivovaru U Rozvařilů, s.tmavý ležák vystavoval známý pražský pivovar U Fleků, s.13 tmavé pivo pivovar v Úpici, s.13 tmavý export v Doubí, s.16 tmavé Riesenbräu v Hostinném , s.tmavé Salvator v Chrudimia v Litoměřicích, s.Salvator v Zákupech, s.tmavé pivo Fürstenbräu v České Kamenici, s.tmavý Pražan v Praze -Holešovicích, s.tmavý 13 Sekáč v Přelouči (Sekerka), s.černé Královské v Královských Vinohradech (Praha-Vinohrady), zdravotní pivo Černoch v Brandýse nad Orlicí.

S.březňáky tenkrát vařily pivovary v Libočanech, Měcholupech, s.císařský březňák v Litoměřicích, s.12 březňák na Moravě v Rájci.

S.světlý ležák známe z Kardašovy Řečice, z Kralup a ze Stříteže, s.12 světlý ležák z Dolních Kralovic a ze Staňkova, s.14 světlý ležák z Cerhenic. S.13 světlé Rozvar vařili v pivovaře U Rozvařilů v Praze na Novém Městě, s.exportní světlý 15 Primátor v Praze-Holešovicích a s.jubilejní dle bavorského způsobu Primasovský světlý ležák ve velkém pražském pivovaře U Primasů na Václavském náměstí.

Světlá piva se tehdy zřejmě vařila v porovnání s tmavými méně-alespoň údajů o nich zdaleka není tolik. U řady piv dnes můžeme jen hádat, byla-li světlá, či tmavá.

Jsou to především různé blíže neoznačené ležáky, resp.s.ležáky-Červené Pečky, Humpolec, Osek, Podmokly (Děčín), Polná, Žatec, Žichovice, dále s.11 ležák z Mladé Boleslavi, s.12 ležák z Bíliny a vývozní ležák z Libočan či s.ležák Wallenstein z Chebu (Schmidt). Jaké asi bylo s.pivo korunní ze Stehelčovsi (Stehelčeves), Marienbräu z Hartenberku(Hřebeny), Spaten z Klášterce nad Ohří, Pravar z Rožmitálu, 15 Athlet z Unhoště či opavské Goldbräu nebo popradský 16 Salon.

Je to dlouhá řada piv a přitom nevíme jaké pivo vařilo kolem roku 1909 ještě zbývajících 733 pivovarů, které byly tenkrát ještě v provozu.

Komentáře: 0      Zobrazit/Přidat

Informace k článku

Nejčtenější článek kategorie HISTORIE:
Klasické české hospody

Příbuzné odkazy
Více z kategorie HISTORIE
Hodnocení článku
Průměrné skóre: 2.2
Hlasů: 3465

Kliknutím na zvolený počet hvězdiček hodnotíte článek. Dobrý článek = více hvězdiček a naopak.

1

2

3

4

5

  skenovat0001_1

© Pivní Obzor 2007 - 2017 | Provozováno na RS MAXSOFT