Pivní Obzor

Jinak na Staropramen mám osobní vzpomínku, když jsem tam byl kdysi asi 14 dní na brigádě. Těch desítek a desítek litrů piva co se vypouštělo do kanálu, když po přečerpání na stáčírnu něco v tancích zbylo (to už se asi v počítačem řízeným CK tanku stát nemůže), na šalandu jsme chodili na ohřívací přestávky. Čistil jsem cisterny(nějaký pivo se vozilo do pivovaru v Holešovicích na stáčení do kegů, protože Smíchov byl poslední, kde se ještě stáčelo do hliníku)a ležácký tanky zevnitř. Obdivuji někoho kdo to vydrží dělat delší dobu. Šílená práce celej den ve vlhku a chladu za mizerný peníze.

V chování pražských pivovarů ať už pod firmou Bass nebo belgičanama, je těžký hledat nějakou logiku. Nejprve byl plán přesunou Staropramen do Krče (dál z centra), potom masivní investice do Braníka, aby ho potom zrušili. Zbyl jen neprakticky umístěný Smíchov, odkud se pivo musí převážet do skladů v Radotíně a 5 litr.soudky s petkama se vozí stáčet až do Nové Paky. Zničení pivovaru a v Praze nejoblíbenější značky Měštan raději komentovat nebudu, protože bych si pro vulgaritu musel smazat příspěvek.

Úsměvné, když si člověk čte o plánech tehdejších Pražských pivovarů, jejichž vedení nepočítalo se vstupem zahraničních vlastníků, aby 16 let poté z uvedeného tria zůstal jediný Staropramen. Technické netechnické, ekonomické neekonomické propojení, čert resp. peníze to vem…Zřejmě to nehrálo žádnou roli, stejně jako investice do bránického pivovaru, který už to má za sebou, podobně jako Holešovice. „S ohledem na budoucnost se investice do objektů na Smíchově nevyplatí“, no ani bych netvrdil…Myšlenka s tím vymístěním Staropramene z centra pryč se však několikráte i poté objevila a troufám si tvrdit, že není definitivně pohřbena i dnes. Možná se ještě dočkáme všelijakých věcí...

U karlovarského zastavení by mě docela zajímalo co je myšleno tím „že ta zdravotní piva nepůsobí jako klasické ležáky". Chudák taky to má za sebou…Na druhou stranu, však na Karlovarsku má v současné době celou řadu zdatných následovníků…

A co teprve Opava. Když člověk čte ta čísla o výstavu tehdejší doby a vidí současnou mapu pivovarů, na které už Zlatovar není, pivovarské srdce pláče. „Opavský pivovar patří k závodům, se kterými se počítá i v budoucnosti“, no tak to už bohužel pravda není….

Za to plzeňský Gambrinus už je na tom co se týká výstavu oproti roku 1992 podstatně lépe. Že ano?
Docela by mě ale zajímalo, kolik se ho dnes vyváží do Německa, tehdejších 60 tisíc se domnívám, že zdaleka ne, že by díky "kvalitě". A co teprvá Prazdroj, který už je tím obřím pivovarem obstojícím v konkurenci. Zavádění nové technologie cylindrokonických tanků nelze vyvrátit jinými než finančními argumenty, to přeci pánové všichni víme....

Kdeže je rok 1992 a Pivovar Rakovník, aspoň poloviční výstav jako tehdá by si v Rakovníce dnes přáli. A já s nimi!

Celkový počet odběratelů starobrněnského piva se v roce 1992 blížil ke 3 tisícům, což je o polovinu víc než má dnes např. humpolecký Bernard. Kolik jich asi měl tenkrát, hmm zajímavé srovnání nesrovnání...

A na některých etiketách uváděná doba spotřeby do 7 dní (Lanškroun, Jeníkovské pivo) je opravdu, ale opravdu pohledem dnešní trvanlivosti lahvových piv neuvěřitelně krátká….Jak to asi dělali, resp. dnes dělají?

Díky za článek!