Pivní Obzor

Pivní putování v Drážďanech

ZAHRANIČNÍDrážďany asi není třeba zvlášť severočechům představovat. Město známých vánočních trhů, barokních památek, nebo i sídlo hypermoderní automobilové manufaktury Wolkswagenu. Kdo ale byl ve městě naposledy za éry Ericha Honeckera, bude přinejmenším lehce zmaten a překvapen.

Město prochází výraznou proměnou, kdy bezduchá NDR architektura vzniklá na troskách nesmyslně vybombardovaného původního starého města, je postupně nahrazována o něco sofistikovanější architekturou postmoderní. Rozbombardované zbytky budov dlouhá léta ponechávány ve stavu roku 1945 jako válečné memento procházejí obnovou, dostavují se celá náměstí dle původních plánů a všemu vévodí monumentální znovupostavený kostel Frauenkirche.

Přes všechnu snahu a nekřesťanské finanční náklady, zůstává ale staré město pořád trochu bez života .

Současný hlavně noční život tepe na druhém břehu Labe v původní staré, válkou nezničené čtvrti Neustadt.

Poněkud omšelá čtvrť dobrých hospod, kaváren, barů nebo alternativních klubů jako by z oka vypadla Berlínskému Kreuzbergu nebo Friedrichshainu. Skvělé místo na páteční večer.

Velká svítící reklamní loga na zrekonstruovaném hlavním vlakovém nádraží dávají vědět kdo je na místním pivním trhu králem. Dvojice milionářů a to Drážďanský Feldschlösschen pilsener a hlavně Radeberger pilsener z příměstského Radebergu.

Vedle řady saských a globálních značek se neztrácejí ani české ležáky a zajímavý je i výskyt u nás pomalu zapomenuté značky Jarošov, která si tady importovaná Ústeckým DrinksUnionem jako Jarosover dnes žije svým novým německým životem.

Jeden z nějvětších německých pivovarů známý exportní velkopivovar v Radebergu na okraji Drážďan se svým výborným charakteristickým pilsenerem je kapitolou samou pro sebe a bude někdy příště samostatným tématem.

V současnosti jediný Drážďanský velký pivovar Feldschlösschen /Polní zámeček/, (http://www.feldschloesschen.de) s více než milion hl. ročním výstavem je ve vlastnictví dánského Carlsbergu. Od konce 80tých let funguje nový pivovar v anonymních halách na předměstí a vznikl sloučením dvou původních tradičních místních pivovarů Feldschlösschen a Felsenkeller (Skalní sklep), které už tehdejší státní saské pivovary neměli zájem udržovat jako samostatné podniky s tím, že pod těmito značkami se pivo prodává i dnes.

Vaří se pochopitelně zejména pilsener, ale určitý prostor je věnován i schwarzbieru. Na konkureční Radeberger pils co do chuti trochu ztrácí , ale pořád se jedná o dobré pitelné pivo. Nevšedním místem k ochutnání je ale pivovarská restaurace (http://www.feldschloesschen-stammhaus.de) na Budapester strasse kousek od hlavního vlakového nádraží, nacházející se v posledním pozůstatku původního pivovaru Feldschlösschen.

Krásná historizující budova pivovarské kotelny a strojovny je změněna na velkou vícepodlažní restauraci v přívětivém duchu s několika sály, zahrádkou a volně přístupným muzeem drážďanského pivovarnictví ve věži. Půllitr kolem 3 eur už je nad místní průměr, ale vyšší cena odpovídá exkluzivitě místa.

I když je místní pivní scéna ovládána velkými hráči, ani sympatizanti malých pivovárků nepřijdou zkrátka. Ve městě jsou tři a ve všech třech případech se jedná o velmi zajímavá místa.

První z nich, Waldschösschen /Lesní zámeček/, (http://www.waldschloesschen.de) najdeme na rohu Bautzener a Brauhaus strasse na východním okraji města mezi Labem a rozsáhlým drážďanským lesem. Vznikl za pomoci bavorského kapitálu v roce 1992 na místě původního stejnojmeného velkého průmyslového pivovaru zaniklého za éry NDR. Pivovarské budovy nahradila moderní zástavba a jediné co zbylo, velká administrativně restaurační budova je domovem dnešního pivovárku. Velká restaurace s měděnou varní soupravou a hlavně rozlehlou terasou s výhlídkou na v Unescu zapsanou Labskou nivu.

Pěkný interiér v tradiční kombinaci tmavého dřeva a mědi a na stěnách kupa obrázků a cedulí jak už je to u podobných nově vznikajících německých podniků časté. Žádný sterilně působící chladný prostor, ale živé místo kde je při popíjení i na co koukat. Oblíbené výletní místo kolařů, bruslařů, pejskařů a jiných výletníků je díky cenám nepřevyšujícím průměr přístupné každému.

Pivo v klasické sestavě pils, dunkel, weizen plus sem tam nějaký ten sezonní speciál. Vše v nefiltrované, hutné a pitelné podobě. Nabídku piva díky nějaké majetkové provázanosti doplňuje i sortiment mnichovského Paulaneru, takže i zapřísáhlí vyznavači piva z TV reklamy si přijdou na své.

Druhý pivovárek Ballhaus Watzke (http://www.watzke.de) je místem podobným, také výletně společenským.

Na druhém okraji centra v Leipziger strasse taktéž u Labe vznikl malý pivovar v roce 1996 v krásné secesní budově společenského domu z přelomu 19-20 století .

Společenský dům svůj vrchol prožíval v období před 1. světovou válkou. V dobách komunismu sloužil celý dům jako skladiště a po celkové renovaci v 90tých letech už opět slouží svému účelu. Mimo společenských sálů funguje v přízemí restaurace s varnou a menší letní zahradou. Nejde jak by se mohlo na první dojem zdát o nějaké snobské místo, ale opět o hezkou příjemnou restauraci v tradičním duchu s cenami v průměrné výši. Místní nefiltrovaný suchý silněji chmelený pils není pivem ze kterého by průměrně zběhlý pivní harcovník šel do kolen, ale jedná se přesto ve své kategorii o příjemný slušný nadstandard. Sezonně jsou v nabídce i silnější speciály, ale pilsener má jako i všude jinde v Sasku hlavní slovo.

Jak jsou tyto dva pivovárky každopádně zajímavá, dost sobě podobná, ale veskrze klasická standardně restauračně-pivovarská místa, tak třetí místní pivovárek je pivovarským samorostem. Neustädter hausbrauerei (http://www.obergaerig.de) není klasickým restauračním pivovarem, ale domácím pivovárkem místního pivního nadšence, který ale svůj původní koníček časem povýšil na podnikání a jeho piva jsou prodejná v patentních lahvích nebo čepovaná v hospůdce Bautzener Tor.

Pivovárek sídlí na adrese Schönbrunnstrasse 1, kde je každé úterý a čtvrtek od 15 do 20 hodin možno piva v lahvích zakoupit. Vaří se stabilně světlý helles, jantarový Red, konopný Lenin, Düsseldorfský Alt bier, od října do dubna tmavý bock a příležitostně další piva včetně například Rauch bieru. Lepší a určitě i zajímavější možností jak ochutnat tyto piva je návštěva hospůdky Bautzener Tor v Hoyerswerdauer strasse ve čtvrti Neustadt.

Jak už bylo zmíněno, kosmopolitní čtvrť Neustadt je plná rozličných hospod, barů, klubů, vůně kebabu, mladých alternativců, cyklistů a pohody. A svérázná hospoda Bautzener Tor do této lokality přesně zapadá. Rodinka s dětmi by se tu asi cítila nesvá, ale já osobně mám podobné podniky nejradši. Žádná moderní sterilnost, ale staromilská německá hospoda střihlá irských pubem. Útulný interiér zaplněný rozličnými artefakty, patina ze které atmosféra domácí pohody doslova dýchá a člověku se nechce odcházet.

Spíš pro mladé a neklidné, kterých je Neustadt plný, ale i možná díky nízkým cenám mají místní starší štamgasti u výčepu také svoje místo. Při své návštěvě jsem narazil na odpoledně nedělní skoroprázdno, ale alespoň bylo narozdíl od večerních hodin volné místo. V nabídce je několik druhů saských lahvových piv, ale mimo to hlavně piva z pivovárku Neustädt. Světlý točený nefiltrovaný helles mi silně připoměl Kácovské pivo a Rauch bier z lahve, na který jsem měl štěstí, svojí bohatou osvěžující chutí možná i trochu předčil pravé z Bamberku.

Nebýt závislý na odjezdu vlaku, poseděl bych dél , ale alespoň mám důvod toto sympatické místo opět navštívit a ochutnat například Alt bier, na který jsem štěstí neměl, nebo nějaký další speciálek.

Drážďany tedy mimo jiné i díky své výborné dopravní dostupnosti za nějaký ten nejenom pivní výlet rozhodně stojí.