Pivní Obzor

Pivovarnictví rakouské monarchie před 100 lety

HISTORIEStatistický přehled pivovarů zemí Rakouska- Uherska je dokladem, že Čechy byly před více než 100 lety v rámci monarchie jasnou pivovarskou velmocí.

Rozsáhlé území tehdejších spojených států rakousko-uherských, sahající do dnešního Polska, Ukrajiny, Slovinska či Itálie, bylo z větší části hlavně zemědělským územím.

V podstatě jedinou větší oblastí, která se dost odlišovala a byla oblastí hlavně průmyslovou, byly Čechy, kde bylo soustředěno až 80% průmyslu celé monarchie. Z toho pak ponejvíce na území německy mluvících severních čech (sudet). Ještě i dnes v oblastech Liberecka, Jablonecka, Děčínska, Teplicka, ale i jinde můžeme potkat nebývalé množství starých, často již opuštěných továren, pamatujících c.k.éru - textilek, skláren, strojíren.... a právě i pivovarů.

Právě průmyslový rozmach přelomu 19. a 20. století, šel ruku v ruce i s rozmachem pivovarským. Převážně v poslední třetině 19.století vzniklé velké a střední moderní průmyslové pivovary, byly ostrou konkurencí pro malé řemeslné pivovárky, i když i těch byl pořád ještě uctyhodný počet.

V uvedeném přehledu jsou uvedeny jen ty s ročním výstavem nad 10000 hektolitrů, což byla tehdy hranice malého a středního pivovaru.

Vedle Německa, Británie, Belgie a tehdy i Francie (kde se všude počítaly pivovary ne na stovky, ale na tisíce) byly i Čechy pivní velmocí a v rámci starého Rakouska neměly konkurenci.

Přes 9 mil. tehdy vystaveného piva ročně na českém území, bylo daleko před celkovým výstavem rakouským (kde se na celkovém výstavu podíleno velkou měrou především několik vídeňských velkopivovarů) či moravským. O dalších pivem moc nepoznamenaných oblastech nemluvě.

I tehdy mělo vedle silnějších ležáků největší podíl na trhu především levné 10% výčepní pivo pro masy statisíců dělníků ve zmiňovaných továrnách. Vařilo se již kompletně na spodní kvašení, kromě pouhého jednoho pivovaru na Salzburgsku. Tři pivovary v Korutanech používali celkem kuriozního postupu vaření piva pomocí horkých kamenů.

Zajímavé je i srovnání velikosti tehdejších pivovarů s dneškem. Dnešní spíše menší a střední pivovary v Třeboni, Protivíně či Vratislavicích patřily tehdy k největším velkopivovarům a např. Žatecký, tehdy měšťanský pivovar (překvapivě větší než např. českobudějovický akciový-Budvar, nebo Krušovice), dnes svým ročním výstavem piva dosahuje sotva třetiny tehdejší výše.

Relativní prosperita otevřené Evropy té doby, byla klidem před bouřemi a zvraty 20.století v podobě válek, hospodářských krizí, komunistických experimentů a dalších pohrom pro pivovarnictví a celé hospodářství. Na často rekordní výstavy piva či úspěšné exporty z oné doby, se tak podařilo navázat až o mnoho desítek let později.

Dokument zde...