Pivní Obzor

Strahov versus Nusle

DOMÁCÍStrahovský klášterní už zaběhlý pivovárek i nový nuselský domácí pivovar Bašta jsou místa, které poučený pivař už dobře zná a občas je i navštíví.

U zatím ještě pořád většinového pivaře spokojujícího se se svým TV reklamním pivním produktem, si známostí těchto míst už tak jistý nejsem a tak zvát někoho takového do pivovaru na Strahov, skončilo by to nejspíš celé blouděním onoho nešťastníka mezi blokem 6 a blokem 4 strahovských vysokoškolských kolejí, než schůzkou v onom klášteře na Pohořelci.

Zasvědcení už ale samozřejmě vědí a tak kroky vedou cíleně a neomylně do malebného areálu kláštera, který je stále tou oázou klidu uprostřed uspěchanosti města a posledních pár let i oázou pivního rozjímání, která je narušována jen bimbáním místních kostelních zvonů.

Malý restaurační pivovar vzniklý v roce 2001 v prostorách bývalé kočárovny v sousedství původního pivovaru zaniklého v roce 1907, je dnes na první pohled hlavně turistickým místem, ale nebylo tomu tak vždycky a úsměvné historky o místním svérázném hostinském lidové krčmy starého pivovárku, zmíněné na webových stránkách (http://www.klasterni-pivovar.cz) jsou důkazem, že tady dříve bývávalo hodně veselo.

Sympaticky pitoreskní svět tehdejších štamgastů, kumpánů a ochmelků z doby starého mocnářství, je už dávnou minulostí a něco podobného se do těchto míst už nikdy nevrátí.

Současná celkem malá a vzezřením normální, lidová pěkná restaurace s varnou, je díky vysoké cenové hladině dané exkluzivitou místa, pro našince už jen místem k občasnému výletu.

Přesto však za občasnou návštěvu stojí a to především díky místnímu skvělému pivu, které díky velkému umu sládka-profesionála pana Matušky, patří do české extraligy. Tady těch 59,-Kč za 0,4l a 35,-Kč za 0,25l rozhodně nebolí.

Stabilně čepovaný 13% jantarový šťavnatý a neuvěřitelně chutově bohatý ležák doplněný 14% tmavým neméně výborným ležákem, který je chuťově daleko před cukro-sladidlo-kulérovou realitou velké části českých tmavých piv. Stabilní nabídku pak během roku doplňují sezónní speciály jako pšeničné pivo v létě nebo svatováclavské polotmavé či vánoční a velikonoční. Kdo by se nespokojil s místním pivem může okusit Budvar, který je na soutoči nebo lahvový bavorský obligátní pšeničný Erdinger.

Vstřícná obsluha je v takto na turisty zaměřeném podniku už jen příjemným bonusem a mínusem tak zůstává jen velmi malá kapacita restaurace. Cestovat sem proto v době kdy nefunguje ještě letní zahrádka, znamená zabývat se zásadní otázkou jestli bude nebo nebude. Plno.

Nusle narozdíl od Pohořelce nejsou a nikdy nebudou místem, kam by směřovaly skupiny turistů a proto je logické že nový domácí pivovárek Bašta otevřený v letošním lednu v sousedství tradiční plzeňské restaurace U Bansethů v Táborské ulici, naproti nuselské radnici, je zaměřen především na okolní klientelu a za nedlouhou dobu své existence si už stačil získat věrnou skupinu štamgastů a příznivců nefiltrovaného piva.

Malý hezký a dřevem obložený prostor v jednoduchém tradičním stylu, je zdařilou ukázkou hospůdky hlásící se k odkazu nejlepší hospodské éry z období 1.republiky a starého Rakouska. Proč namísto různých podivných míst jako pravěkých, středověkých a jiných restaurací na hranici a často za hranicí kýče, nevzniká víc takových sympatických k tradici se hlásících míst jako je Bašta, mi pořád zůstává záhadou .

I tady je varní technologie součástí hospody a tak pivař mající štěstí na právě probíhající várku, může pozorovat sládka v akci a nasávat příjemnou vůni mladého vařícího se piva.

Sortiment piva na čepu se průběžně mění a tak je příjemné nechat se pokaždé při občasné návštěvě něčím překvapit. Já měl štěstí na výbornou nefiltrovanou hutnou dvanáctku, pšeničné pivo, které narozdíl např. od brněnského Pegasu, opravdu svojí pikantní osvěžující pitelností věrně připomínalo bavorský originál a konečně i na 13% polotmavý ležák, který byl bohužel spíše průměrné mdlé chuti. Vše za ceny, které nikterak nepřevyšují okolní průměr. Pohodová obsluha i nějaká ta menší nabídka něčeho k zakousnutí podpořila příznivý celkový dojem a tak nezbývá než nuselskou Baštu s chutí doporučit i když případný nový návštěvník bude po většinu večerů řešit stejné dilema jako v případě Strahova.

Kapacita hospůdky skutečně nepatří k těm největším a tak cedulka rezervace na většině stolů, bude v některé dny spíše jistotou. V létě snad pomůže chystaná terasa ve vnitrobloku. Pozor jen na neděli kdy je zavírací den.

Nuselský pivovarský návrat se tedy vydařil a po dlouhých desítkách let vynucené přestávky od doby, kdy v původním pivovaru v Bělehradské ulici proběhla poslední várka, do sklepů se nastěhovali socialističtí vinaři a místní legendární pivo Prelát odešlo do věčných pivovarských lovišť, mají Nusle znovu pivovar, i když pivo se vaří v množství menším než malém.

Pamětníci Preláta, kterých je ještě pořád dost, tak můžou srovnávat.