Pivní Obzor

S Šerákem pod Šerák

DOMÁCÍŠumpersko, Jesenicko a okolní kraj patří, tedy alespoň pro mne a i kamaráda spoluvandrovníka, zatím k ne moc probádaným končinám a tak byla nedávná akce v pivovaru v Hanušovicích dobrým důvodem k návštěvě tohoto kraje.

Pěší pochod Šumperk-Hanušovice jakožto moravská odpověď na pochod Praha-Prčice s taktickým cílem v pivovaru lákal k vyzkoušení i nás, ale vzhledem k nutnosti velmi brzkého vstávání  původní plán bere za své a nakonec tedy přijíždíme do pivovaru až odpoledne, kdy už se většina dorazivších poutníků věnuje kelímkům s pivem a zábavě.

Na první pohled značná vzdálenost Praha-Jeseníky uběhla díky modernímu železničnímu koridoru relativně rychle a časově tak vyšla cesta přes půl republiky prakticky nastejno, jako jindy cesta drkotavým posázavským motorákem cca 60km z Prahy do Kácova.

Je teprve brzké odpoledne a už nás vítá nepříliž vábné hanušovické nádraží a okolní omlácené šedivé bytovky. Protejší restaurace a hotel se zatlučenými okny má už léta prosperity také zjevně dávno za sebou a tak prvotní dojem není zrovna nejpřívětivější. Stačí ale projít pod mostem na opačnou stranu nádraží a najednou je vše veselejší.

Hanušovický pivovar sousedící s nádražím a usazený v zeleni pod kopcem s přilehlými rybníčky vytváří pěkný harmonický celek a tak krátká cesta k bráně zvyšuje naše očekávání.

Pivovar až na baterii CK tanků, vypadá prakticky stejně jako v době svého vzniku. Doba kolem roku 1874 vzniku podobných průmyslových pivovarů vyloženě přála a podobným datumem založení se může pyšnit celá řada dodnes činných pivovarů. Nejinak tomu bylo v Hanušovicích, kde vzniká velký pivovar na zelené louce a který záhy atakuje ve výši produkce přední příčky pivovarských žebříčků. Na začátku 20.století vystavuje ročně bezmála 50000 hl a koncem třicátých let  v té době uctyhodných 98000 hl. Rok 1907 znamená fůzi s pivovary v blízském Šumperku a Třemešku. Následuje jejich zrušení, převzetí jejich odběratelů a vznik jednoho silného velkého akciového pivovaru právě v Hanušovicích, který v širokém okolí prakticky neměl konkurenci .

Poválečný odsun německých majitelů, znárodnění s klasickou anabází národních podniků a i dnešní fungování silného pivovarského holdingu, nemělo na pozici Hanušovického pivovaru v širokém okolí vliv a tak má již po mnoho desetiletí prakticky monopolní postavení prakticky na celém území Jeseníků a části východních čech.

Pivní jednobarevnost tedy není jen výsadou západních čech, ale i tohoto regionu a tak zelené vývěsní štíty a žluté půllitry zdobí naprostou většinu hospod.

Zpět ale do pivovaru.

Areál pivovaru už je zaplněn výletníky, ale my ještě než rozšíříme řady popíjejících, míříme na exkurzi. Ujímá se nás pán důchodového věku a jakožto bývalý dlouholetý zaměstnanec má o pivovaru rozhodně co říct. Žádná šup šup prohlídka s dámou ze stáčírny nebo kanceláře, která se narychlo naučila pár vět o pivovaru a nezná ani všechny druhy piva, které se vaří (jako se mi to stalo naposledy třeba ve Zlatopramenu), ale skoro hodinu trvající zevrubný výklad starého pivovarského praktika, který nám osvětlil různé fígle a úskalí například při čepování a skladování piva, které jsme dosud ani neznali.

Snad jen Evropská unie je pro něj tvůrcem všeho zla, jakoby ani netušil, že právě díky ní a odpadnutí celních bariér a kvót může hanušovické pivo po mnoha tisících hektolitrech putovat neomezeně do světa.

Začínáme tedy u okna do spilky (dovnitř se exkurze prý z příkazu Evropské unie nevodí, čemuž moc nevěřím, protože od vstupu do unie už jsem v rámci exkurze pár otevřených spilek navštívil. Ale budiž. Být na místě pivovarských, tak bych kontaminaci piva taky neriskoval), pokračujeme na čtyřnádobové varně, která ač pochází ještě z doby německých majitelů éry 1.republiky, vypadá skoro jako nová a je krásným a důstojným srdcem pivovaru, přes vířivou káď, filtraci, do ležáckého sklepa, stáčírny sudů a končíme pod kónusy CK tanků.

Pivovar udržuje napůl klasickou výrobu spilka-sklep a napůl moderní výrobu s CK tanky. Pan průvodce má u mě plus za to, že CK tanky nějak falešně nechválil, a celkem otevřeně přiznal jejich nedostatky. Ač pamětník klasické výroby, bere je pragmaticky jako nutnost, zvlášť na vaření levných desítek a piv pro řetězce, kterých pivovar vaří nezanedbatelné množství a jejichž konzumentům je povětšinou nějaký rozdíl mezi klasickou a moderní výrobou stejně šumafuk.

Stáčírnu lahví pivovar nemá a ani vlastně nikdy neměl. Dříve se pivo převáželo do stáčírny v Šumperku a nyní se ve velkých cisternách přepravuje ke stáčení do lahví do spojeného pivovaru v Litovli. Neekologické a díky zdražování nafty i neekonomické každodenní převážení piva kamiony sem a tam, by mělo být snad ukončeno výstavbou vlastní stáčírny lahví v pivovaru.

Vaří se klasická světlá desítka, 11% světlý Šerák a 12% světlý ležák Holba (pivo nazývané podle nejstarší části Hanušovic). Podstatná část ročního výstavu (cca 150000hl z celkových cca 450000hl) připadá na levné smluvní pivo 10% a 12% Ambrosius pro řetězec Kaufland. Zisk cca 1,- Kč na pivu není sice na první pohled žádný zázrak, ale při takových nasmlouvaných objemech už jde o zajímavý peníz. Z čistě studijních důvodů později jednu lahvovou dvanáctku Ambrosius zakupuji a musím uznat, že není nejhorší. Všednodenní vcelku pitelné pivo bez nějakých nežádoucích pachutí. Nic víc, ale taky ani nic míň.

Jiná piva jako např. nealko nebo tmavé pivo se v Hanušovicích nevaří a pivovar prodává tyto druhy piv ze spojených pivovarů v Přerově a Litovli.

Pivovar se může chlubit mimo jiné i výbornou vodou čerpanou hlubokým vrtem z podzemního jezera.

Usedáme tedy po exkurzi konečně s pivem na lavici ve stínu stromů u pivovarských rybníčků, které už dávno nezásobují ledem dodnes stojící sousední kamennou lednici, ale slouží kapříkům krmených mlátem.

Šerák ani Holba rozhodně nezklamávají, i když v případě Šeráku už nejde o takové příjemné pivní zjevení jako někdy v polovině 90. let, kdy jsem se s ním setkal poprvé. Možná už je to i větší zmlsaností, ale těžko soudit, když se s hanušovickým pivem setkám málokdy. Každopádně jednoznačným vítězem dne, byl výborný pitelný 11% kvasničák .

Čas běží, nejen Hanušovice jsou cílem výpravy a tak vybaveni na cestu lahvovým Šerákem opouštíme jako jedni z mála pochodem neunaveni pivovar a vyrážíme pod skutečný Šerák a dál do nitra kraje čarodějnic.