Pivní Obzor

Tour de Weizenbier

ZAHRANIČNÍK létu patří spíše nějaká ta lehčí piva, nebo ještě lépe osvěžující piva pšeničná. Na ně se dá v čechách zatím natrefit opravdu jen vyjímečně a tak nezbývá než za němi vyrazit kousek za hranice. Tato cesta se nakonec nenesla jen ve znamení pšeničného, i když weizenbier v různých podobách převládal.

Oblast kolem bavorského Schwandorfu, významné to železniční křižovatky, cca 50 kilometrů od českých hranic je bohatá na malé pivovary, které se věnují vaření pšeničného piva a někdy dokoce pouze jemu.

Vyrážím tedy severně od Schwandorfu do blízkého malého městečka Schwarzenfeld, kde by měl fungovat pivovar. Místní pivovar už ale bohužel nadobro dofungoval a v jeho budově nacházím pouze pivní obchod. Nu což. Přede mnou je ještě několik plánovaných zastávek a po 20 kilometrech východněji v městečku Neunburg vorm Wald už jsem na své pouti úspěšnější. Hezké upravené městečko s pěkným hradem má k čechám blízko, protože v roce 1433 byli u města v jedné z mála bitev poraženi husité křižáky a jako vzpomínku na tuto událost vaří místní pivovárek Mehringer, schovaný jinak v uličce Bachgasse u podlouhlého náměstí, speciální pivo Hussitten Weisse. Jeden z mnoha malých pivovarů zaměřujících se pouze na pšeničná piva, vaří dále velmi dobrý Altbayerischs jantarově zabarvený a chutný weissbier, který zakupuji v místním marketu. V zimě se vaří i tmavý speciální silný weissenbock Ruprechtus.

Stáčím kormidlo zpět na jihozápad, příjemná mírně kopcovitá krajina se proměňuje na rovinu s rozsáhlými borovými lesy, které voní stejně dobře jako u Máchova jezera a já už po pár kilometrech stojím u průzračně čistého hamerského rybníka, místně hrdě nazývaného jezerem, ve kterém se zrcadlí na břehu stojící pivovar Jacob. Letovisko Bodenwöhr, kde staví i některé vlaky z čech, je příjemným malým letoviskem s pár kempy, hospůdkami a především pivovarem, který je v hospodách v okolním regionu, hlavně svým pšeničným pivem velmi dobrě zastoupen. Menší rodinný pivovar, který letos slaví 250 let od svého založení, nevaří jen pšeničná piva, ale i klasickou skladbu jako helles, pils, export či dunkel, ale právě pšeničná piva značky Jacob jsou v okolí nejvíc známá a získala zatím už uctyhodných 14 zlatých německých medailí DLG za kvalitu. Štiplavě osvěžující světlé i tmavé pšeničné pivo je právě tím pravým tipem na horký letní den. Lahvové je možno zakoupit přímo v pivovarském obchodě na dvoře z rampy stáčírny a s točeným je možné posedět v příjemné pivovarské restauraci, zahrádce před stáčírnou lahví, nebo na terase přilehajícího hotelu s výhledem na jezero. Pěkné místo kam se musím opět někdy vrátit.

Pár kilometrů jižněji v mělkém údolí řeky Regen, v městečku Nittenau funguje další malý pivovar taktéž jména Jacob. Malý moderní pivovárek na okraji města s cca 3000 hl. ročním výstavem piva nevaří jako jeden z mála okolních pšeničné, ale jen klasický sladový helles, pils či export. V pivovarské hospodě v centru městečka, respektive pěkné zahrádce-terase u řeky dávám sic dobrý, ale jen průměrný helles, který má však na osvěžení v horkém dni taktéž velmi příznivý vliv.

Příjemným údolím Regenu by se dalo dojet až do Řezna, ale mně po cestě na jih stojí v cestě pro změnu v sousední široké nivě řeky Náby(Naab) menší město Burglenfeld s malým pivovárkem. V ulici Friedhof 8 na protějším břehu řeky od historického centra by se nenápadná, pivovar ničím nepřipomínající šedivá budova dala lehce přehlédnout, ale nápis brauerei-gaststatte u průjezdu do dvora značí správnou adresu. Míjím hlučný obyčejný výčep plný místních postarších chlápků z okolních domků, z nichž dva zrovna opouštějí vrávoravým nejistým krokem svoje evidentně každodenní pivní stanoviště a s odzbrojující samozřejmostí vyjíždějí svými auty vstříct městskému provozu. Usedám na malém dvorku sestávajího z jednoho stolu pod přístřeškem a objednávám místní helles za 2 eura. Pšeničné se vaří také, ale momentálně bylo zrovna podle všeho dopité a tak další potřebnou dávku vitamínu B doplňuji klasickým světlým sladovějším dobrým pivem.

Zbývající část cesty už kopíruje řeku Nábu a po pár kilometrech severněji už usedám na velmi příjemné pivovarské zahrádce ve vesnici Wiefelsdorf. Místní malý pivovárek vaří nějakých 3000 hektolitrů opět pouze pšeničného piva značky Jura a spolupracuje s pivovarem v sousedním Naabecku. Vedle pivovárku funguje i pivní obchod, především však velmi pěkná restaurace ve staré sladovně a letní zahrada, která je útočištěm motorkářů, cyklistů a dalších výletníků. Točené světlé pšeničné za 2 eura a pár centů za ochutnání díky své typické ovocné svěžesti rozhodně stojí, stejně jako pšeničné tmavé. V zimě nabídku doplňuje i silnější weizenbock.

V asi 3 kilometry vzdálené vesnici Naabeck sídlí zámecký pivovar, který jak bylo řečeno spolupracuje s pivovárkem Plank, prodává i jeho pšeničná piva a sám vaří ostatní druhy piva jako helles, pils, märzen, bock či export. Se zámečkem srostlý pivovar vaří ročně kolem 40000 hektolitrů piva, v okolí patří k těm větším a v okolním regionu je zároveň na vývěsních štítech hospod vidět snad nejvíc. Lahvová piva z tohoto pivovaru se dají zakoupit prakticky v kterémkoli okolním supermarketu nebo nápojovém obchodě a tak činím i já, protože v Naabecku fungují sice 2 hospody, bohužel s otevírací hodinou až navečer. Zajímavostí je, že pivovar vaří i smluvní piva pod značkami zavřených pivovarů (například piva Greiner ze zavřeného pivovaru v Regenu).

Den i cesta pomalu končí, původně plánovanou zastávku u pivovaru Schmidt na náměstí v okresním městě Schwandorf už nechávám na příště a z místního nádraží obtěžkán pivní lahvovou kořistí svého pivního tažení mířím ve stopách poražených Husitů zpět do čech.

odkazy: http://www.nittenauer-bier.de

http://www.brauereigasthof-plank.de/

http://www.naabeck.de/

http://www.brauerei-jacob.de/