Detail článku
Hospody v ráji
DOMÁCÍJak už říkal klasik. Proč dobývat severní ledové točny, když na Kokoříně je taky krásně. Na kokořínsku, půvabném to kraji pískovcových skal, malebných zapadlých vesniček, lesů a temných strží, není rozhodně nouze o různé pěkné občerstvovny a hospůdky.Zmlsaného pivaře, pravda, výběr piva rozhodně neuspokojí, ale při nějaké fyzicky náročnější tůře přijde i jindy opovrhované pivo nějaké té obligátní značky celkem vhod a svůj úkol prostého ubíječe žízně splní. Dnes jsou tedy hospody regionu spíše v područí nadnárodních pivních značek, ještě nedávno před tajemstvím opředenou rekonstrukcí, rajónem i piva podkováňského a v dřívějších dobách i piva třeba liběchovského, vidimského nebo lobečského. V hezké vísce Šemánovice, je nejen bývalá hospoda U Límanů, kam chodíval na jedno nikdo jiný než sám velký Jára Cimrman osobně, ale v bývalém vepříně, který kdysi projektoval začínající architekt, jistý Pavel Bobek, i pěkná hospůdka pana Ondřeje Suchého Nostalgická myš. Hezké místo s venkovním posezením, bohužel jak jinak než s morem českého pivovarnictví alias desítkou Gambrinusem. V osadě Truskavna, kde už asfaltka končí, je i hospůdka s pensionem v krásně opravené staré roubené usedlosti s Prazdrojem a lepší to s pivem není ani v blízké Dobřeni, půvabné roubenkami poseté vísce na hraně hlubokých strží s pěknou roubenou hospůdkou, kde je prozměnu zbylé portfolio českého pivokombinátu v podobě Prazdroje, 11% světlého Kozla a na kokořínsku trochu mimozemsky působícího Radegasta. Větší koncentrace hospůdek je i v okolí tajemstvím opředeného hradu Houska. Do dvou hospůdek pod Houskou ve vísce Roveni, nebo pěkné cyklistické zahrádky v Blatcích, bohužel dorazit taktéž pivní mor původem z Plzně, proti kterému je zatím v čechách stálý nedostatek účinných protilátek. Vystoupat do prudkého krpálu na rozcestí pod Houskou, znamená spočinout před malou, ale snad nejhezčí hospůdkou v okolí. Půvabná malá pivní útulna Na konci sil, vzniklá na místě nešťastné smrti nevlastního syna bratrance Járy Cimrmana, je přesně tím místem ze kterého se těžko odchází. I když 11% světlá asi není oproti třeba 12% úplně nejlepším svijanským pivem, v okolní pivně lehce jednotvárné nabídce je příjemnou a vítanou změnou. Příjemná útulná hospůdka s letním venkovním posezením, která nemohla dostat příznačnější název si svojí domáckou přívětivostí získá každého. Oproti poklidným vesničkám kde se zastavil čas, je několikakilometrový Kokořínský důl přeci jen turisticky o něco málo rušnějším místem. Asi nejznámější, před pár lety nově rekonstruovaná hospoda s pensionem V Ráji ve stejnojmenné osadě, má na čepu 11% Zlatopramen, Prazdroj, tmavého desítkového Březňáka a dlouhou tradici, kdy v době jejího vzniku místní výčepní oprašoval v lokále obraz císaře pána. V nížeji položeném Vojtěchově se na místě, kde se před sto lety v archaickém řemeslném pivovárku vařilo ročně pár stovek hektolitrů místního moku, dnes pěstují kopřivy a nejbližší hospoda je až v Kokoříně pod hradem, kde je nově zrekonstruovaná sympatická hospoda U Pobudy, pochopitelně jak jinak něž s Prazdrojem. Protější výletní restauraci a pension pocházející z turistického boomu první republiky u bývalého koupaliště, která byla podle starých fotografií místní chloubou, kryjí naštěstí bujná křoviska, protože na totálně socialisticky a i poslední dobou zdevastovaný objekt není věru příjemný pohled. Majitel hradu Kokořína, kterému byl RAJsky opečovávaný objekt v restituci navrácen, najde potřebné miliony na rekonstrukci asi jen těžko. Osud jako přes kopírák postihnul i nedaleký hotel s kdysi proslulou restaurací v nedalekém Harasově u rybníka pod skálou a Krvomlýna. Známé výletní místo se dnes zarostlé stromky mění ve zříceninu a občerstvení ve 21.století zajišťuje jen nuzný kiosek s kelímkovým pivem, vedle nedostavěného tatranského srubu, který se tady v kraji roubenek ocitl tak nějak omylem. Ještě v loňském roce fungující rázovitá hospoda U Grobiána se svérázným výčepním, nacházející se na křižovatce na obec Kaninu a s podkováňským pivem na čepu, pravděpodobně zavřela solidárně s pivovarem a tak hospoda pamatující c.k. éru, se skalním pivním sklepem a venkovním posezením, kde léty opršelé stoly a židle stále vyčkávají na terásce zákazníka, rozšířila bohužel řadu okolních opuštěných podniků. Hospoda si zažila ještě svých 15 minut slávy v renčově filmu Rebelové, jako podnik Tomáše Hanáka, který v roli výčepního, společně se svojí dcerou Zuzanou Norisovou obsluhuje hosty před emigrací v roce 1968. Opodál stojící, za 1. republiky pod skálou-Orlím Hnízdem postavená a dodnes navenek pěkná hospůdka U Tichých naopak funguje, občerstvit se dá ať už na zahrádce, nebo ve vcelku fádním výčepu krušovickým pivem, jehož tmavá desítková varianta není na 10% pivo vůbec špatná. Hospod, většinou letně otevřených je v okolí samozřejmě víc a tak dojde časem možná i na pokračování.
Informace k článku
Více z kategorie DOMÁCÍ