Pivní Obzor

Ve spárech medvěda

DOMÁCÍV roce 1726 byl v kopci nad Špindlerovým Mlýnem uloven poslední krkonošský medvěd. O 270 let později se o pár kilometrů jižněji objevili zčistajasna další medvědi, kteří už nejsou naštěstí člověku nebezpeční a kteří se v daném místě vyskytují dodnes.

Pivovárek z roku 1995 je dnešním útulkem krkonošských medvědů a volným pokračovatelem místní pivovarské tradice, která byla přerušena zrušením původního pivovaru v roce 1973. Vrchlabský pivovar, který byl na začátku 20.století postaven na jižním okraji města jako čistě moderní podnik a náhrada zastaralého a městem sevřeného pivovaru u náměstí, po sedmdesáti letech provozu technologicky dožil a namísto nutné rekonstrukce byl přesně v duchu tehdejší doby raději pokrokově zrušen. V objektu se usídlila na dlouhá léta sodovkárna, jejíž majitelé si v polovině 90.let nechávali vařit německého Krakonoše alias Rýbrcoula v jiných pivovarech (Lanškroun a tuším že i Svitavy) a v letech plných optimismu uvažovali i o obnovení vaření piva. K tomu nakonec nedošlo, skončila i sodovkárna a dnes je celý areál přestavován na módní rekreační apartmány pro naše spoluobčany, kteří mají zvláštní zálibu jezdit trávit víkendy z jednoho městského paneláku do jiného podhorského paneláku.

K opravdovému obnovení výroby piva došlo tedy až v roce 1995 v Horním Vrchlabí, otevřením hotelu Pivovarská Bašta, jehož součástí je i velká restaurace a pivovar.

Budovu pivovaru a hotelu v alá rakouském kýčovitém stylu 90.let opravdu nejde u výpadovky na Špindl přehlédnout a spoustu projíždějících rovnou od návštěvy nejspíš první echt turistický dojem odradí. Místní pivovárek ale za pozornost určitě stojí.

Restaurace s výčepem je za léta provozu vyzdobená různými pěknými artefakty ze starých pivovarů, které doplňují sousední varní soupravu, vytváří tak zároveň vcelku příjemný prostor k posezení a restaurace jako taková už není tak trochu podivným místem jako v prvních letech. V létě kapacitu výrazně rozšiřuje i letní terasa.

Vzhledem k větší vzdálenosti od centra města a hlavně cenovou orientací (jednotná cena točeného piva 40,-Kč za 0,4l) na zahraniční klientelu, je malý zázrak potkat nějakého krajana. Pro místní lid je určena restaurace s billiard klubem a bowlingem v pěkné historické budově staré zámecké konírny na rohu vrchlabského náměstí, kde už jsou ceny točeného Medvěda na běžné okolní úrovni.

Místní piva mají tak jako jinde své slabší i silnější chvilky, ale mně v době mé návštěvy rozhodně nezklamala. Pochvalu zaslouží poměrně široký sortiment od nefiltrované světlé, ne nějak vyjímečné, ale dobré slušně pitelné dvanáctky s osobitým charakterem, přes dobré tmavé 12% pivo s lehkou hořkostí a mírným kávovým nádechem, po speciální a velmi dobré třešňové pivo, ze kterého nijak ovocná esence uměle nevyčnívá, což je jinak častý problém ochucených piv. Na konec žebříčku se dá zařadit ne špatná, ale jen nevýrazná veselá čtrnáctka a medové pivo s až moc výrazně chuťově vyčnívající medovou esencí.

Co rozhodně potěší je poměrně pestré složení lahvových piv, které je možné zakoupit v obchůdku spojeného s infocentrem u vstupu do restaurace, nebo v kiosku u hlavní silnice.

Nenapadá mně jiný český restaurační pivovar, který by měl tak rozmanitou nabídku lahvového piva. Od obligátních plastových 1,5 l PET lahví (45,-Kč), klasických 0,5 NRW lahví (27,-Kč), které jsou k vidění v podobně velkých pivovárcích opravdu vyjímečně, patentních 0,5 lahví (60,-Kč) po různé dárkové patentní lahve větších objemů (např. 3 litrovka za 300,-Kč), nebo 5 l soudků.

Nenapadá mně ani jiný český restaurační pivovar, který by tak neúnavně objížděl prakticky veškeré větší pivní slavnosti. Medvědí karavan s točeným i lahvovým pivem je opravdu vidět na různých slavnostech velmi často. I tak se ale asi nedaří plně využít kapacitu pivovaru, protože ten byl v duchu své doby na restaurační poměry vybudován poměrně velký.

Vrchlabský podnik si i díky ochotné a rychlé obsluze (v létě je v tomto kraji preferovaných zahraničních turistů o poznání méně než v hlavní zimní sezóně) pozornost rozhodně zaslouží a za návštěvu i přes lehce vysokohorské ceny stojí. Ostatně každý lov něco stojí a skolení medvěda obzvlášť.