Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Detail článku

Pivní dění před 80 lety

HISTORIE
14. 11. 2008 20:22 autor: tomas
Čtenářů: 4988
Komentáře: 0
Americká prohibice. Byly o ní popsány již stohy papíru. A zůstane tento problém nedořešen, pokud prohibiční zákon bude trvati.

S vyjímkou oněch zanícenců, kteří o nezbytnosti prohibice jsou přesvědčeni a kteří by se za ni dovedli bíti, jako se jiní lidé dovedou bíti za svobodu, národnost a náboženství, jest prohibiční zákon v Americe, abych tak řekl, nepopulární. Dodržování vynucuje se státní autoritou a trestá se, jak se dá, obojí se však děje spíše za tím účelem, aby zákonu učeněno bylo zadost. Zákon nikdy populární nebyl a jeho přestupování, pokud se neděje za účely ziskuchtivými po živnostensku (pašování a prodej alkoholu), není společensky odsuzováno, byť i bylo trestáno. Charakteristickou jest tato příhoda: Seděl jsem při hostině vedle manželky jistého senátora, jenž na druhém konci tabule vesele připíjel a byl již zřejmě rozjařen.Poněvadž o něm bylo známo, že svého času hlasoval pro přijetí prohibičního zákona, zeptal jsem se žertem jeho manželky, jak si to před svým svědomím může zodpověděti ?
Duchapřítomně odpověděla: Prosím vás, vždyť on ani tehdy nevěděl v tom okamžiku, co dělá, jak byl opilý.

Domácí pivovárky v Bavorsku. V Bavorsku existují ještě t.zv. domácí pivovárky, primitivně ovšem zařízené, které mají právo uvařiti ročně 20 hl piva výhradně pro vlastní potřebu výrobce. Platí z toho jenom nepatrnou daň, podstatně menší, než řádné pivovary. Podle nových odhadů jest v Bavorsku neméně než 60.000 - 70.000 takových domácích pivovárků. Napořád k nim přibývají nové a nové, tak v několika nedělích v jediném okrese bayreuthském jich povstalo asi 1300. V jedné obci se 600 obyvateli plných 97 domácností si vařilo pivo pro sebe. Tyto pivovárky neomezují se však jenom na výrobu povolených 20 hl, nýbrž vaří mnohem více piva, které pak dodávají komukoli za nízkou cenu 16 Mk. Proto si pivovarské organisace velice stěžují do tohoto zlořádu a žádají, aby domácím pivovárkům odňata byla privilej nízkého zdanění. Sám bavorský minist financí nazval je hospodářskými příživníky. Také sládci jsou na věci velmi interesováni, neboť ohromný počet těchto pivovárků ohrožuje existenci průmyslových pivovarů, které zaměstnávají sládky.

 

Pokles spotřeby piva v Mnichově. Odbyt piva v Mnichově jest sice i nyní uctyhodný, ale přece jenom asi o 30% menší, než před válkou. Tou dobou odhaduje se mnichovská spotřeba asi na 1,376.000 hl ročně, což činí na jednoho obyvatele 202 litry. Proti tomu činila spotřeba piva v hlavním městě bavorském v průměru let 1880-1885 na 1 obyvatele 465 l, v průměru let 1886-1890 dokonce 487 l, potom však do roka 1909 klesala znenáhla až na 251 l, načež do roku 1911 stoupla opět na 319 l. Pivní daň činí 2,10 Mk z hl t.zv. plného piva a 3 Mk z hl. t. zv. silného piva a vynáší při nynější spotřebě 3 miliony Mk ročně. Zatížení obecní daní z piva činí asi 4,40 Mk na 1 obyvatele.

 

Neúspěch socialisovaného pivovaru. Již delší dobu byly v odborných kruzích známy obtíže, s nimiž zápasí Pivovarské družstvo v Praze, zaps. společenstvo s o.r., pivovar ve Kbelích, p.Vinoř, které bylo utvořeno pod aegidou strany sociálně demokratické, by převzalo Černínův pivovar ve Kbelích. Družstvo bylo konečně nuceno žádati za vyrovnání a edikt byl vyvěšen na soudní desce obchodního soudu v Praze. Vyrovnávacím komisařem jest rada vr.zem. soudu Rud. Stifter a vyrovnávacím správcem Ot.Kejř, býv. ředitel bránického pivovaru. V přehledu jmění a dluhů uvádí družstvo tyto položky: Jmění úhrnem 764.569 Kč a naproti tomu pasiva úhrnem 1,719.621 Kč ! Pozornému čtenáři není třeba k těmto číslům žádných poznámek.

 

Jaké jsou vyhlídky pro sládky v sovětském Rusku. Lidé hledající práci, nedostanou povolení k příjezdu do Ruska. Aby bylo možno dostati se tam, musila by se již předem ujednati smlouva o přijetí s některou organisací, která má v nájmu pivovary, patřící ruskému státu, neboť veškeré větší závody v Rusku jsou zestátněny. Smlouva taková by musila býti schválena ruským úřadem pro zahraniční obchod a teprve na základě tohoto dokumentu by ruské vyslanectví nebo zastupitelský úřad udělil visum pro cestu do Ruska. Organisace najímající pivovary mají své sídlo většinou v Moskvě a nejčelnější z nich jsou t.zv. Mosselprom (Moskevský svaz pro zušlechtění hospodářských plodin), Piščetrest (Svaz potravinářského průmyslu), Selskosojuz (Svaz zemědělských družstev), Centrosojuz (Svaz konsumních spolků), atd. Dnešní Rusko naprosto již není dřívější bohaté Rusko s jeho neomezenými možnostmi výdělku s tučným živobytím. Je tam dnes obrovská nouze bytová, úžasná drahota nejpotřebnějších věcí (tak látky a textilní zboží jsou více než desetkrát dražší než v Německu, kde věru není žádná láce), nedostatek jakéhokoli společenského života a především rušivý dohled ze strany politické policie, která přísně střeží všechen osobní a písemný styk, nadto pak nebezpečí býti udánu pro nahodilý nějaký výrok, uschování buržoasních novin atd., to vše činí pobyt v dnešním Rusku pro cizince, zvyklého na svobodné slovo, nesnesitelným. Jestliže domácí obyvatelstvo jest těmito poměry snad méně bolestně dotčeno, cizinec nemá žádné příčiny toužiti po pobytu v Rusku, žije-li v poměrech, které mu umožňují účastniti se všeho pokroku vědeckého i společenského života a skýtají mu volný pohyb a právo projeviti své názory. Jak z toho patrno, nejsou prozatím téměř žádné vyhlídky pro naše odborníky založiti si existenci v sovětském Rusku.

 

Opět zrušený pivovar. Panský pivovar v Hrádku u Sušice, jehož majitelem jest Bohumil Henneberg-Spiegel a nájemci pp.G.Milner a inž.K Hyka, přestal vařiti a Štěnovický akc.pivovar zřídí v něm sklad svého piva pro Sušicko.

 

Stáčeči piva do lahví proti zákazu patentní uzavírky. Nedávno dostavila se deputace stáčečů piva do lahví do ministerstva obchodu, kterému tlumočila žádost, aby vládní nařízení o zákazu užívání patentní uzavírky pivních lahví bylo změněno v ten smysl, aby stáčeči piva do lahví mohli i nadále užívati tohoto způsobu uzavírky. Hostinští ovšem protestují proti tomu, aby bylo této žádosti stáčečů vyhověno, ježto prý prodej piva v lahvích s patentní uzavírkou vede k nezákonnému výčepu.

 

Úmluva mezi pivovarem a hostinským o výlučném odběru piva. Nejvyšší soud nanovo rozhodoval o otázce, pokud není neplatnou úmluva mezi pivovarem a hostinským, že bude odebírati pivo jen od tohoto pivovaru a nikoliv odjinud. Podle tohoto rozhodnutí jest pivovar oprávněn domáhati se na hostinském odškodnění proto, že týž neodbíral od něho určité množství piva, ač se k tomu zavázal. Lze platně ujednati též podmínku, že hostinský bez svolení pivovaru nesmí se ani vzdáti hostinské koncese, ani ji převésti na jinou osobu a že musí přiměti svého nástupce ve vlastnictví nebo držení koncese, by plnil závazky, jež mu ukládá smlouva s pivovarem. Smlouva mezi hostinským a pivovarem jest pro hostinského závazná, byly-li všechny podmínky stanoveny ve prospěch a neprospěch obou stran. Naložil-li hostinský s koncesí proti úmluvě, nemůže proti nároku pivovaru na odškodnění s úspěchem namítati, že zanikla jeho povinnost neodebírati pivo jinde než u tohoto pivovaru. Smluvní pokutu nelze sice zmírniti z úřadu, nevyhledává se však, by se zavázaný dovolával výslovně práva na plnění smluvní pokuty, stalo-li se tak z takového důvodu, z něhož jest patrno, že ve skutkovém přednesu lze spatřovati námitku i proti přiměřenosti smluvní pokuty. V příslušném rozhodnutí jsou také vyznačeny okolnosti směrodatné při stanovení výše smluvní pokuty.

 

Prodej chrudimského pivovaru. Dne 22.prosince m.r. rozhodla správní rada chrudimského pivovaru definitivně o prodeji svého podniku Akciovému pivovaru v Pardubicích. Poněvadž před tím valná hromada pardubického pivovaru učinila stejné usnesení, stává se prodej skutečností. Jak se dovídáme, nehodlá nový majitel chrudimského pivovaru nikterak výrobu v něm zastaviti, naopak, chce zařízení jeho značným nákladem zdokonaliti a zmodernisovati.

 

Akciová společnost Moravia, pivovar a sladovna v Brně měla dne 30.prosince valnou hromadu. Ve výroční zprávě se uvádí, že výstav piva vyvíjel se v uplynulé kampani pro příznivé letní počasí uspokojivě, také odbyt sladu byl co do množství dobrý. Jak průmysl pivovarský, tak i sladařský nacházely se však i letos ve znamení nesmírné soutěže. V běžném obchodním roce 1926-27 výstav piva až dosud se nevyvinul příznivě, kdežto odbyt sladu jest normální. Soutěž v obou oborech trvá i nadále v nezměněné prudkosti. Spolu se Starobrněnským pivovarem převzala společnost První rolnický ak. pivovar a sladovnu v Hruškách, čímž se kontingent jejího výstavu zvýší. Na výstavě soudobé kultury v Brně r. 1928 postaví pivovar Moravia spolu s Měšť. pivovarem v Plzni a Prvním brněnským akc.pivovarem velkou restaurační budovu.

 

Belgie: V roce 1926 bylo v Belgii 1862 činných pivovarů, které vyrobily celkem 13,543.802 hl piva, proti 1939 činným pivovarům s výrobou 14,649.666 hl v roce 1925. Před válkou (1913) pracovalo v Belgii 3214 pivovarů s celkovou výrobou 16,726.943 hl piva. Výroba piva v roce 1926 rovná se tudíž asi 81% výroby předválečné. Dovoz piva do Belgie činil v r.1926 139.632 hl, proti 184.114 hl v roce 1925 a 363.161 hl v posledním roce před válkou (1913). Dováží se většinou pivo v sudech a jen zcela nepatrné množství (asi 500 hl) piva v lahvích.Dovozu piva do Belgie účastní se hlavně Anglie a Francie a v menší míře také Holandsko, Německo a Československo. Lahvové pivo jest původu dánského a norského.

 

Nebude protialkoholních razítek v Německu. Německý svaz odpůrců alkoholu podal říšskému ministerstvu pošt žádost, aby po příkladu Švýcarska, kde poštovní razítka na naléhání abstinentů opatřena jsou nápisem: Alkohol ničí rodinu a plémě, také v Německu zavedena byla razítka s podobnými protialkoholovými nápisy. Říšské ministerstvo pošt však tuto žádost zamítlo s odůvodněním, že poštovních razítek lze užíti k reklamě jen potud, pokud se tato nedotýká oprávněných zájmů určitých vrstev. Poněvadž je v Německu průmysl pivovarský a lihovarský se zpřízněnými živnostmi vysoce vyvinut, měl by nápis na razítkách, jak jej požadují abstinenti, v zápětí četně stížností z uvedených kruhů. Tu tedy abstinenti se svým nápadem pohořeli.

 

Rusko má býti do 10 let vysušeno? Oznamuje se nám ze sovětského Ruska, že podle usnesení posledního kongresu komunistické strany má býti Rusko do 10 let úplně vysušeno. Také výroba piva má býti průběhem této doby postupně rušena a to tak, že bude každým rokem zmenšována o 10%, takže po 10 letech by přestala nadobro. S touto zvěstí však kontrastuje zpráva, obsažená právě v denních listech, podle které hlavní orgán komunistický, moskevská Pravda, protestuje proti vzestupu výroby vodky, s kterým se počítá ve státním rozpočtu. Podle něho má býti roční výroba 38 milionů věder zvyšována každoročně o 10 milionu věder, až by v roce 1930/31 dosáhla obrovského množství 68 milionů. Kdežto nyní připadá na 1 obyvatele 5,1 lahví vodky, stouplo by pak toto množství na 9,1 l lahví. Pravda připomíná, že Stalin sliboval nedávno ponenáhlé rušení výroby vodky, kdežto nyní se říká, že nutno vyráběti toliko vodky, aby nahradila tak zv. samohonku, kterou si lidé na venkově sami připravují. Rusko za války a po válce, kdy veškerý alkohol byl zakázán, učinilo s tím právě tak špatné zkušenosti, jako Amerika. Lidé si potají přece pálili kořalku a kde to nebylo možno, pili denaturovaný líh, kolínskou vodu, ba i lak. Byla by to zajisté přímo krvavá ironie, aby neškodné pivo se přestalo vařiti a aby zároveň se stupňovala výroba zhoubné vodky !

 

Měšťanský pivovar v Plzni: Aby byla zvětšena výkonnost závodu a za účelem racionalisace výroby provede Měšťanský pivovar rozsáhlé investice, z nichž část bude pořízena již v tomto roce nákladem asi deseti milionů Kč. Bylo však konstatováno, že prováděním investic nemají se změniti výrobní metody. Měšťanský pivovar zůstává při starých, osvědčených principech výrobních. Tak na příklad zůstane i nadále při starém zvyku vaření piva přímým topením.

 

Jak z denních listů známo, získala Plzeňská banka většinu akcií staroplzeneckého pivovaru a provede fusi štěnovického a plzeneckého pivovaru. Výroba piva má býti po dohodě s odběrateli postupně soustředěna v Plzenci. Výroba piva činila v Plzenci před válkou přes 100.000 hl ročně. Napříště bude výrobu v Plzenci kontrolovati Měšťanský pivovar. Tím, že Měšťanský pivovar získá majoritu a rozhodující vliv ve sloučených pivovarech Štěnovice a St. Plzenec, je zajištěna úplná zaměstnanost sladoven obou pivovarů. Sladovna v Plzenci může vyráběti mnohem více sladu, než kolik spotřebují oba sloučené pivovary. Její výkonnosti nebylo v posledních letech plně využito. Měšťanský pivovar odebere v budoucnosti celou výrobu sladu obou sloučených pivovarů, nespotřebovanou spojenými pivovary. Stoupne tedy značně zaměstnanost dělnictva ve St. Plzenci. V Plzenci budou provedeny větším nákladem potřebné investice, aby byla zvýšena výrobní schopnost i pivovaru samého. V Plzenci bude se vyráběti hlavně pivo světlé desetistupňové, ovšem levnější než pivo plzeňské.

 

Časopis Kvas 1928

Komentáře: 0      Zobrazit/Přidat

Informace k článku

Nejčtenější článek kategorie HISTORIE:
Klasické české hospody

Příbuzné odkazy
Více z kategorie HISTORIE
Hodnocení článku
Průměrné skóre: 2.4
Hlasů: 2839

Kliknutím na zvolený počet hvězdiček hodnotíte článek. Dobrý článek = více hvězdiček a naopak.

1

2

3

4

5

  skenovat0001_1

© Pivní Obzor 2007 - 2017 | Provozováno na RS MAXSOFT