Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Detail článku

Soukromé pivní ceny

DOMÁCÍ
26. 11. 2008 08:32 autor: tomas
Čtenářů: 3609
Komentáře: 16
Konec roku se blíží, přijde doba nejen šťastných a veselých svátků, ale tak jako každý rok i čas bilancování, všemožných anket či žebříčků a oblast piva samozřejmě není vyjímkou. Jaká byla ty nejlepší piva za skoro už uplynulý rok ?

Do konce roku sice ještě pár týdnů zbývá, ale osobně už žádnou revoluci nečekám, i když se nějaké to velmi zajímavé pivo může samozřejmě ještě objevit. Motivací k tomuto žebříčku mi byla anketa Sdružení přátel piva (uvedený žebříček piv). Nebudu se zaobírat okolnostmi či způsobem jejich hodnocení, bylo to koneckonců už dostatečně probráno v diskuzích např. na pivním infu a každý si může udělat na celou věc svůj názor. Přináším jen svůj pohled na celkové výsledky, přičemž inspirací mi bylo podobné porovnání na blogu http://pivni-filosof.blogspot.com . Mimochodem výborný blog o českém pivu, jistého v Praze usazeného chlapíka původem z Argentiny, který svým přehledem o nejen českém pivu strčí do kapsy pivní rozhled velké části českých pivařů. Pro někoho, kdo vládne dobrou anličtinou, i ty ostatní vlastníky translatoru s angličtinou mizernou (třeba já) jednoznačné doporučení.

Na rozdíl od někoho, kdo si dělá během roku průběžnou statistiku vypitých piv, jsem musem zapátrat ve své paměti, které to pivo vlastně mohu považovat na nejlepší a upřímně řečeno, rozhodování a sestavování žebříčku není vůbec jednoduché. Dobrých piv je prostě čím dál víc. Budu se držet striktně českých piv vypitých v roce 2008, tudíž značky piv, které mi chutnají moc a považuji je za kvalitní (např. pelhřimovský Poutník, vyškovské pivo a mnohá další), se v hodnocení neobjeví jednoduše proto, že jsem je pil naposledy v roce 2007. Všechno, co je v české republice na trhu, nezvládne během jednoho roku ochutnat asi nikdo a mnohým včetně mně, navíc snižují vypitá zahraniční piva celkové procento vypitých piv českých.

Desítka roku

Moravské Sklepní nefiltrované (Černá Hora)

Pardál - světlé výčepní pivo (Pivovar Budějovický Budvar)

Budvar - světlé výčepní pivo (Pivovar Budějovický Budvar)

S prvním místem pro černohorské Sklepní musím jednoznačně souhlasit a asi bych volil stejně, protože v tomto případě je medaile kromě chuti i za odvahu prodávat (v rámci průmyslových pivovarů) v lahvích stabilně nefiltrované pivo. Jiný pivovar pokud je mi známo, se k tomu zatím bohužel stále neodhodlal. Stříbro bych dal desítce z Chýně, protože tak chutné a na desítku plné pivo se moc nevidí, zvlášť v dnešní době, kdy jsou desítky první piva na kterých pivovary šetří, případně je rovnou ředí ze silnějších. Bronz určitě desítka z Průhonic o které mohu říci totéž co o desítce z Chýně. Dál by to bylo už dost těžké, desítku si dávám ze zmíněných důvodů opravdu málokdy a výběr piv je pro mne v této kategorii tudíž velmi omezený.

Jedenáctka rok

Klášter - Ležák 11% (Pivovar Klášter)

Otakar ležák 11% (Pivovar Polička)

Svijanský Máz ležák (Pivovar Svijany)

Piva z Kláštera se za poslední měsíce sice výrazně zlepšila, ale ještě v létě oplývala podivnou pachutí a tak je 1. místo překvapením. Moje zlatá příčka patří jednoznačně Konrádu z Vratislavic, druhé místo bych ponechal také Poličce a stříbro pro někoho asi překvapivě Hostanu z Brna (originál Hostan ze Znojma jsem bohužel letos neměl možnost ochutnat), protože ho paradoxně považuji za lepší pivo než Starobrno Medium a dvakrát během letošního roku mně příjemně překvapil.

Dvanáctka roku

Bernard - sváteční ležák (Rodinný pivovar Bernard)

Plzeňský Prazdroj (Pivovar Plzeňský Prazdroj)

Opat (Pivovar Broumov)

Nejsilnější kategorie dvanáctek je pro mně opravdovým oříškem a těch výborných piv bylo tolik (namátkou dvanáctka Kout, Kácov, Svijany, Belveder ze Železné Rudy, Chyše, nefiltrovaný Prazdroj v Plzni na Parkánu, Harrachov, Medlešice a další a další.....), že při nejlepší snaze není možné určit jedno a ani tři nejlepší. Nevím, nedokážu se pro jedno jediné rozhodnout a tak kategorii nechávám otevřenou. Z uvedeného žebříčku SPP by to pro mne ale nebylo na prvních třech místech ani jedno.

Speciál roku

Primátor Exkluziv 16% (Pivovar Náchod)

Kvasar (Pivovar Černá Hora)

Démon (Pivovar Lobkowicz )

Speciální piva se nově objevují jako houby po dešti a rozhodování o třech nejlepších také není jednoduché. Minipivovary mi snad prominou, když zvolím z piv průmyslových a stabilně vařených, která jsou přeci jen o něco více dostupná širšímu zákaznictvu, než často omezené nebo jednorázové várky piva v minipivovarech, za kterými se musí navíc většinou cestovat do místa vzniku. První příčku bych udělil pšeničnému pivu z Náchoda (i když všeobecně pšeničné pivo za až tak speciální nepovažuji, na západ od nás je to běžné všednodenní pivo) opět za zásluhy, jako zatím jedinému pivu svého druhu v ČR, které je dobře dostupné i běžným konzumentům. Na druhém místě Porter z Pardubic, kterého jsem ochutnal letos po delší době a rozhodně nezklamal a třetí místo osobně uděluji Modré Luně z Černé Hory, od které jsem si (jakožto esencí ochucenému pivu) napoprvé moc nesliboval, která mně ale pro svoji pitelnost a přírodní příchuť zachutnala, i když česká ochucená piva jinak moc nevyhledávám.

Tmavé pivo roku

Budweiser Budvar tmavý ležák (Pivovar Budějovický Budvar)

Bernard - speciální černé pivo (Rodinný pivovar Bernard)

Svijanská Kněžna (Pivovar Svijany)

V zásadě souhlasím z Tmavým Budvarem i Bernardem a jako třetí bych zvolil novopacký tmavý Podkrkonošský speciál, se zvláštní místní uhelnou příchutí, které jsem letos přišel na chuť.

Polotmavé pivo

Skalák, řezaný ležák (Pivovar Rohovec

Primátor Pale Ale (Pivovar Náchod)

Primátor polotmavý 13% (Pivovar Náchod)

Mohu souhlasit až na prvního Skaláka, kterého považuji naopak za nejslabší pivo z Rohozce (jejich světlá piva mám jinak velmi rád). Pro mně je nejlepší polotmavý 13% Primátor, dále Herold z Březnice a uvedený Pale Ale z Náchoda (u něj jsem ale váhal zda nepatří spíše do kategorie speciál).

Nealkoholické pivo

Bernard Free jantar (Rodinný pivovar Bernard)

Bernard Free (Rodinný pivovar Bernard)

Svijanský vozka (Pivovar Svijany)

Tuto kategorii vůbec nehodnotím, protože z nealkoholických piv jsem pil za poslední rok několikrát jen Radegast Birell jako alternativu k předražené mattonce a nemám vlastně z čeho vybírat. Ještě si vzpomínám na tmavou pivolu z Klatov, která mne bohužel neoslovila.

Minipivovar roku

Klášterní pivovar Strahov (Praha)

Pivovarský dvůr Chýně (Chýně)

Malostránský pivovar (Velké Meziříčí)

Hodnotit restaurační pivovar znamená hodnotit i samotnou restauraci a tak u mně některé podniky (díky třeba prostředí, obsluze, cenám, atd...) trochu ztrácí, i když pivo mají velmi dobré, tudíž je to další velké dilema. V kombinaci pivo + prostředí + obsluha.... dávám letos zlato berounskému Medvědovi za výborné pivo, pěkné prostředí hospody a ulítlé bizarní místo, které se jinde nevidí. Stříbro pivovaru v Chyši, kde se podařilo oživit zdevastovaný objekt a začít vařit výborné pivo a bronz Průhonicím za to, že nový majitel nezničil pěkné místo, naopak zajistil lepší obsluhu a i lepší pivo než bylo dřív (i přes osekaný sortiment).

Pivovar roku

Pivovar Svijany

Pivovar Budvar

Pivovar Náchod

Kvalita piva je dnes ve většině malých, středních i některých velkých pivovech velmi dobrá a velmi vyrovnaná. Hodnotím tedy spíše přístup majitelů a šíři záběru. Jako pivovar roku bych zvolil Náchod pro odvahu přicházet s kvalitními speciály, kterými razí cestu v konzervativním českém rybníku i ostatním. Stříbro bych udělil pivovaru v Černé Hoře za neuvěřitelnou šíři sortimentu a i vedlejších doplňkových aktivit. Bronz pak Chodovaru, kde jsou podobně aktivní a neustále přicházejí s něčím novým. Pravda, asi nepřekvapivý žebříček, ale jsou prostě pivovary, které udávají směr těm dalším co se vezou a dalším co tak nějak spí na vavřínech, i když pivo vaří dobré.

Sládek roku

Ing. Josef Tolar

Pokud je tato kategorie chápána jako odměna za um a celoživotní dílo, tak s cenou pro pana Tolara plně souhlasím. Pokud by se hodnotila progresivita sládka, tak mně napadá řada jmen, namátkou sládek p. Kořínek z Náchoda který stojí za speciály, které v mnohém předčí i své zahraniční vzory, sládek p. Matuška ze Strahova, p.Richter z pražské Bulovky a mnozí další.

Osobně bych ponechal i kategorii hospoda roku, která už se letos v soutěži neobjevila, kde by u mně letos jednoznačně zvítězila hospoda U Krále Václava VI z Točníku, která prostě a jednoduše nemá v rámci českého venkova konkurenci a o které bude ještě na těchto stránkách řeč. Dobrých hospod je spousta a mně dál napadá např. pražská hospoda Zlý časy, kde se na nic nehraje a kde se dá poslední dobou natrefit na opravdovou pivní exotiku i z těch opravdu nejmenších českých domácích pivovárků. Zajímavých podniků ale začíná být čím dál víc.

Nakonec bych zařadil i kategorii pivní objev roku, kterým je pro mně ostravský Qásek (snad se podaří letošní letní vysoká chuťová laťka udržet), Kocour z Vansdorfu pro mimořádně dobrá piva (tedy ty, co jsem zatím stačil ochutnat - světlý ležák a weizen) a do třetice třeba Vendelín ze Starého Harcova (kde jsem byl letos poprvé) za pitelné domácí pivo a příjemné svérázné prostředí.

Jak už bylo řečeno, je to ryze subjektivní pohled pouze na piva letos ochutnaná.

Komentáře: 16      Zobrazit/Přidat

Informace k článku

Nejčtenější článek kategorie DOMÁCÍ:
Na cestě s Otakarem a Rychtářem

Příbuzné odkazy
Více z kategorie DOMÁCÍ
Hodnocení článku
Průměrné skóre: 1.9
Hlasů: 1053

Kliknutím na zvolený počet hvězdiček hodnotíte článek. Dobrý článek = více hvězdiček a naopak.

1

2

3

4

5

  skenovat0001_1

© Pivní Obzor 2007 - 2017 | Provozováno na RS MAXSOFT