Pivní Obzor

Jakej zrádce českýho národa:o)? Není přece potřeba hrát si na nějaký lokál patrioty, zvlášť když Němci tu svou pšenici opravdu uměj. Navíc u nás jim může konkurovat, vyjma minipivovarů, pouze Primátor (Louny jsem bohužel neměl).

Jinak chápu to o tom - velkej pivovar a pšenka na jeho pivních slavnostech, ale to nemá moc společnýho s hodnocením samotnýho piva. Stejně jako vánoční polotmavý speciál 13% ze stejného pivovaru. Je to vcelku fajn pivo, na Starobrno dobré a pokud by bylo standardem, mohl by se brněnský pivovar honosit přízviskem dobrý průmyslový pivovar. Ale standard v rámci kvality to bohužel není.

A i když nechci bejt za zrádce českýho národa, tak za nejlepším pšeničným je potřeba opravdu zajet do Bavorska. Před pár dny jsem ochutnal Straubinger weisse z pivovaru ve Straubingu kousek od Šumavy. V anketách hodně oceňovaný pivko je opravdová lahůdka a i v rámci Bavorska jedno z NEJ. Když na něj někdy narazíte tak neváhejte a kupujte!!!
Tady je odkaz:
http://www.roehrlbraeu.de/weisseoriginal.html

To je ale o tom, co od piva za danejch okolností čekám. Osobně mám trochu jinej metr na pivo někde na slavnostech nebo na výletě, než někde kam přijdu pivo vyloženě degustovat. Jasně že když ho srovnám vedle třeba pšeničnýho ze Strahova nebo z Bulovky, tak budu mít jiný favority, ale naopak právě na pivních slavnostech, navíc ve velkým pivovaru, kde jsem pšeničný pivo vůbec nečekal, mně hodně příjemně překvapilo. Je to prostě hodně relativní.

Pochopil jsem, že mluvíte pouze o českých pivech, ale i tak si pořád myslím, že se nejednalo o nějaký zázrak (pšenku z Pegase i Svatováclavskýho jsem ochutnal). Přece jenom jedna dominantní chuť nedělá dobré pivo.
A co týče citrónu, to je věc, kterou taky nechápu, zvlášť u kvasnicových pšenic nevidím důvod, proč ho tam cpát. Možná ještě tak u "kristalu" je to pochopitelný. Každopádně si pokaždé, když si na to vzpomenu, objednávám pšenici "bez citrónu".

Já o něm napsal, že bylo jedno z nejlepších ČESKÝCH pšeničných piv. Nesrovnávám ho tedy s nějakou, třeba bavorskou produkcí. Mně prostě chutnalo narozdíl od rádoby pšenice, kterou jsem pil hned potom u Pegase, nebo třeba nedávno ve svatováclavským pivovaru v Olomouci, kde se nedalo pšeničný vůbec polknout. Ocenil jsem taky, že do toho ve Starobrnu nenacpali citron, jak je v naprostý většině českých hospod a minipivovarů zvykem. Záleží na okolnostech, kde to pivo člověk zrovna pije a já ho měl z kelímku na slavnostech, takže doznívání piva nejsem schopen posoudit. V hospodě by třeba chutnalo taky jinak, takže díky za názor.

Měl bych takovou malou připomínku k pšeničnému muškátu. Dost dobře totiž nechápu, jak o takovém pivo můžete napsat, že je "velmi dobré" a "fakt výborné". Spolubydlící mě dokonce tvrdil, že to bylo možná nejlepší pivo, které kdy pil (moc jich neochutnal:o).
Ne, že by to bylo vyloženě špatné pivo (rozhodně bez nějaké pachutě), ale nic extra to taky nebylo.
Ochutnával jsem (tuším, že) v hospodě U zlaté konve, kde i přes dosti zakouřené prostředí byla cítit pronikavá vůně muškátu. Pivo samo mělo dost plochou chuť s menším řízem, v podstatě bez hořkosti (překvapivě:o), cítit byla jemná sladovost s ovocně-kořeněnými tóny, která ovšem mizela téměř ihned po napití, doznívání tedy veškeré žádné.

No, já dělal v 90. letech také ve Staropramenu, akorát na sudárně. Taky příjemné vzpomínky na celkovou práci i zajímavá čísla vypitých piv (vždy se narážela třetí stočená 12°:-))) ). Na druhou stranu lidi nic moc, samí ožralové a "prasata". Od tý doby Staropramen ani moc nepiju, i když je jasné, že dnes je vše jinak :-)

To pšeničné pivo bylo fakt výborné. Pak se ještě objevilo v některých brněnských hospodáchNaposledy začátkem listopadu), ale nikdo z obsluhy(dokonce ani v Pivovarské pivnici) mi nebyl schopný říct, jestli uvařili novou várku nebo se jednalo o zbytky ze dne otevřených dveří.Škoda

Tak to máme podobnou vzpomínku. Já jsem byl někdy v půlce 90. let na brigádě ve Staropramenu a dokonce jsem i ve svý mladický naivitě chvilku uvažoval o práci v pivovaru. Finanční a pracovní realita mně z toho celkem rychle vyléčila a proto mám od tý doby respekt k lidem, který v pivovaru za tak nízký peníze vydrží dělat třeba celej život. Nebylo nic moc příjemnýho se soukat úzkým otvorem do ležáckýho tanku, se svíčkou v ruce, aby se člověk náhodou oxidem neudusil,stříkat to zevniř nějakou chemií, potom vodou, bejt mokrej celej den v zimě a vlhku...Obdivuju ženskou, co to tam dělala roky dnes a denně. Vzpomínám na to ale taky rád, na posezení se sklepákama o pauze ve sklepní šalandě. Kde je jim všem asi dneska konec, když cékáčka dokáže obsloužit jeden člověk za PC.

Dovolím si v souvislosti s pivovarem Starobrno trošku zavzpomínat. Začátkem 90 let, kdy jsem pojal pivo a pivovarnictví jako svoji životní zálibu, jsem zcela cíleně, nastoupil v pivovaru brigádu. Chtěl jsem poznat trochu blíže pivovarskou alchymii a samozřejmě si i něco vydělat. Bylo to období studia VŠ, tedy vpravdě bohémské a bezstarostné.
Tehdy jsem měl možnost pracovat ve sklepích, na stáčírně ad. Pivo se v té době vařilo přirozeně ještě klasickou technologií. Na výběr byly pouze 8,10,12 a 14 světlé a 10 tmavé. Nikdy nezapomenu na chvíle strávené u bytelných korbelů kvasničáku, stočených přímo z tanků, dole ve sklepích. Na tehdejší poměry v Brně to byla lahůdka. Občas nás sklepáci poslali udělat řezané. Sedět ve sklepních prostorách v malé temné špeluňce, kecat s pivovarskýma o všem možném, byl pro mě tehdy mimořádný zážitek. Kolikrát jsme měli takové přesčasy, že jsem si připadal jako pravý stachanovec, překračující tvrdě normy. Sklepy pivovaru byly doslova bludištěm a když nás sklepáci poslali pro pivo k tanku nějakého čísla, málem jsme zabloudili. Potom jsem pracoval jako kontrola u tunelového pasteru. 8 hod. koukat na pás lahvářů a jednou do hodiny jej uvolnit. Mezitím řádně konzumovat. Ač pivo nikterak chutné oproti tehdejší kvalitě v hospodách se dalo i pít. Domů jsem chodil denně v jen těžko popsatelném stavu. Dnes Starobrno nepijí, ale když si na tu dobu si vzpomenu, tak jen v dobrém.