Pivní Obzor

V centru Horní Lužice

ZAHRANIČNÍJedním z příhraničních měst, vhodných i na jednodenní výlet z naší domoviny, je saský, respektive hornolužický Budyšín (Bautzen).

Pěkné historické město mnoha věží a půvabných zákoutí, je centrem hornolužického kraje a zároveň i centrem historické lužickosrbské menšiny. Srbsky hovořících obyvatel je ve městě samotném až 10% a proto jsou také veškeré názvy ulic, veřejných budov, nebo třeba nádraží psaná v němčině i srbštině a místní dvojazyčnost chtě nechtě tak trochu evokuje dvojjazyčnost českého protektorátu. Srbové mají ve městě i třeba vlastní muzeum a město, které už je po desetiletích socialistické nepéče a zchátralosti prakticky znovu celé opravené, za byť třeba krátkou návštěvu rozhodně stojí.

V centru Budyšína opravdu není nouze o různé hospůdky a restaurace, ale především díky hned dvěma stávajícím restauračním pivovarům, je město zajímavé i pivně a co je hlavní, oba pivovárky jsou zajímavá místa s dobrým pivem.

Místní poslední, původní průmyslový pivovar zkrachoval tak jako velká část saských pivovarů (přeživších socialistické národní podniky WEB) začátkem 90.let a takovým volným pokračovatelem a následovníkem pivovarské tradice je od roku 1997 Bautzener brauhaus sídlící na ulici Thomas-Mann 7 v poklidné čtvrti plné výstavných starých vil a domů, nedaleko vlakového nádraží.

Pivovárek usazený v budově původního, jakéhosi spolkového-společenského domu, není nějakým předraženým místem, ale pěknou restaurací klasického staroněmeckého střihu s měděnou varnou, která přirozeně dominuje prostoru. Součástí objektu je i bowlingová herna a nechybí pochopitelně ani letní zahrada.

Pivní lístek se drží obvyklého sortimentu, kterému vévodí jako i jinde v Sasku, světlý a v tomto případě samozřejmě nefiltrovaný, velmi dobrý Pils (půllitr za 2,20 a třetinka za 1,70euro). Stabilní nabídku točeného piva ještě doplňuje černé pivo a zajímavostí je i Kupferbier (měděné pivo), tmavě rudě zabarvené pivo, jak už ostatně název napovídá. To ale v době mé návštěvy (říjen 2007) nebylo bohužel zrovna k mání, stejně jako sézonně vařené speciály, jako například zimní Bock nebo jarní Maibock.

Pivovar, ač restaurační, nabízí pivo i v klasických 0,5l NRW lahvích. PET lahve, které jsou v podobných českých podnicích prakticky samozřejmostí, jsou všeobecně doménou spíše východní Evropy a v Německu, jako i jinde v západní Evropě, jsou k vidění opravdu jen u laciného marketového piva v diskontech.

Do druhého místního pivovárku je potřeba zamířit přímo pod most, který se klene přes údolí Sprévy. A právě u řeky v ulici Fischergasse 6, funguje pension a od roku 2006 i malý pivovar. Malý pivovárek je situovaný mimo samotnou restauraci v zahradním vnitrobloku hrázděného domu a na opravdu velmi pěkné zahrádce musí být v létě příjemné posezení. Při mé návštěvě už bylo po sezóně a tak azyl poskytla restaurace spíše venkovského rustikálního stylu, kde jsem byl v brzkém odpoledni jediným hostem.

Při objednání nefiltrovaného pilsu jsem měl vzhledem k evidentně mizivé výtoči o jeho kvalitu trochu obavy, ale pivo překvapilo a v rámci saských pilsenerů, které jsem měl možnost ochutnat, ho řadím k tomu nejlepšímu. Místní sládek sází i na speciály typu Rauch, Märzen, Bock či Weizen, které jsou ale pravděpodobně jen sezónní záležitostí. V době mé podzimní návštěvy, mimo sezónu, kdy se hostů narozdíl od léta asi moc nedostává, byl na čepu jen pils a dunkel.

Ve městě podle adresáře krátce fungoval ještě jeden restaurační pivovárek u přístupové cesty k zámku, ale já narazil už jen na jakousi pizzerii, která ho na dané adrese vystřídala.

Budyšínské pivovárky jsou příjemným zpestřením místního pivního trhu, který mají jinak rozdělen spíše velcí a ještě větší hráči, pivovary ze Zhořelce, Drážďan nebo Radebergu.

Město je velmi dobře dostupné i vlakem třeba z Liberce, za cenově výhodné přeshraniční česko-německé jízdenky.

http://www.bautzener.de/

http://www.pension-bautzen.eu/

http://www.bautzen.de/default_cz.asp