Pivní Obzor

Chmelařské muzeum v Žatci

ZAJÍMAVOSTICo je to proboha za průmyslové město, řekne si laik, který spatří masu komínů tyčících se nad Žatcem. Na první pohled město skutečně zdálky vypadá na sídlo početných továren. Desítky komínů nad žateckým horním městem však patří povětšinou už bývalým chmelovým sušárnám a skladům.

Zpracování a obchodu se světoznámým žateckým chmelem se před 2.světovou válkou ve městě věnovala celá řada soukromých firem a právě jejich sídla, dnes už často opuštěné a chátrající budovy, jsou co do svého počtu naprostým unikátem svého druhu nejen v rámci České republiky a zasloužily by rozhodně větší péči. Po válce, kdy bylo z tehdy německého města Saazu odsunuto prakticky celé obyvatelstvo včetně majitelů těchto firem, byl vytvořen státní podnik Chmelařství, sušení a expedice chmele byla postupně koncentrovaná do mamutích skladů na okraji města (údajně největších na světě) a mnoho původních objektů jednotlivých firem začalo sloužit jinému účelu nebo zůstalo opuštěno.

Chmel se tehdy (stejně jako dnes) do města svážel z okolního venkova od pěstitelů, aby se poté v tehdy moderních provozech sušil (na zařízení podobném sladovnickému hvozdu), sířením získával větší kvalitu a trvanlivost, lisoval, balil do velkých žoků, na známkovně byl ocejchován podle kvality a poté putoval za odběrateli.

Tomu všemu se věnuje žatecké chmelařské muzeum, které má sídlo právě v jedné budově původního skladu a sušárny.

Muzeum je (díky tomu, že budovu není možné plně vytápět) otevřené v sezónně od května do října (vstupné je 50,-Kč) a unikátní je právě tím, že prakticky vše od půdy po sklepy je v autentickém stavu zachovalé tak, jako kdyby právě odešel poslední sušič a skladník.

Budova samozřejmě pošla rekonstrukcí, přibyla přízemní projekční místnost, kde je na úvod prohlídky promítnut bohužel trochu infantilní a nic moc neříkající animovaný film o chmelovém skřítkovi. Dále byly opraveny původní technologie, jako například přes dvě podlaží sahající lisy na chmel, původní sušárny a byla zde soustředěna celá řada zařízení, modelů, dokumentů a různých artefaktů. Malá část muzea je věnována pivům, která se ze žateckého chmele vaří, ale právě tato část je jejinou slabinou jinak výborného muzea. Pivo jako takové by si zasloužilo lepší expozici a prezentaci, než jen výstavku několika lahví a plechovek od japonského piva a jednoduché nástěnky s popsanou produkcí velkých pivovarů a okrajově i pivovaru žateckého. Samotnému a kdysi významnému pivovarnictví Žatce a okolí by měla být rozhodně věnována důstojnější a hodnotnější prezentace.

Není ale všem dnům konec a mnoho na muzeu a i celé horní oblasti (jak se území města se sušárnami a skladišti nazývá) změní už schválená a opravdu velkorysá obří dotace ve výši cca 200 milionů korun od Evropské unie. Kromě potřebné rekonstrukce některých budov pokryje i výstavbu možná až příliš megalomansky pojaté moderní přístavby muzea v níž by měl vzniknout jakýsi Chrám chmele a piva, jehož součástí by kromě rozhledny měl být i minipivovar. Zda to bude regulérní plnohodnotný podnik s vlastní restaurací, nebo jen něco na okrasu ve stylu pivovárku v Regiocentru v Hradci Králové, se necháme překvapit. Přimlouval bych se ale za první možnost.

Chmelařské muzeum je jediným zařízením svého druhu v čechách a za návštěvu rozhodně stojí, i když by si zasloužilo větší propagaci a návštěvnost, protože i v rámci konání Dočesné, pivní akce s mnoha tisícovou návštěvností, zamířilo do muzea (v době mé návštěvy) jen pár osob, což je škoda. Příznivci industriálních staveb a pivovarské historie by kromě procházky horním Žatcem měli zamířit i na okraj města k západnímu nádraží, kde chátrá bývalý dreherův exportní pivovar Urstoff (Pratok), jehož budovy jsou vrcholnou ukázkou průmyslové architektury konce 19.století (a jehož osud a zbylé zpeněžitelné kovové části jsou nyní v rukou několika nepřispůsobivých romských rodin, které obývají bývalou správní budovu) a který by si zasloužil také nějakou finanční injekci.

Podniknout se dá i výlet po okolním venkově, kde se nachází neuvěřitelné možství starých venkovských chmelových sušáren. Stovky těchto zajímavých staveb, které svojí architekturou tak trochu připomínají stavby pivovarů a sladoven, jsou ozdobou vesnic nejen na žatecku, ale i třeba na rakovnicku, úšťecku a v dalších chmelařských oblastech. Malá chmelová sušárna byla v těchto oblastech kdysi nedílnou součástí snad každého statku či hospodářské usedlosti a tak je těchto drobných, pitoreskních a někdy trochu až bizarních staveb dodnes dochovalých nepočítaně .

Zajímavé tematické stránky:

http://chmelarskeobjekty.wz.cz

kompletní seznam a popis jednotlivých chmelařských skladů v Žatci je obsahem těchto výborných stránek

http://www.muzeum.chmelarstvi.cz/

webové stránky chmelařského muzea

http://www.virtualtravel.cz/chmelarske-muzeum-zatec.html

virtuální prohlídka chmelařského muzea

http://www.chmelarstvi.cz/

webové stránky současného žateckého chmelařství

http://www.chizatec.cz/pivovar.htm

chmelařský výzkumný ústav, jehož součástí je i výzkumný pivovar