Pivní Obzor

Znojemský originál

DOMÁCÍV normalizované současnosti se už pivovary většinou nezavírají násilným stylem ze dne na den jako tomu bylo v mnoha případech v divočejších 90.letech (v Chebu nebo Vratislavicích by mohli vyprávět), ale vše probíhá pomalým a postupným útlumem daného provozu až k samému konci.

Proto nešlo nevyužít možnosti vidět ještě v provozu znojemský pivovar, ve kterém se ona plíživá metoda pomalého utlumování výroby piva právě v současnosti praktikuje.

Znojemský pivovar ve své historii patřil vždy k těm větším a metody kupování a následného zavírání menších okolních konkurentů praktikovali kdysi samozřejmě i znojemští pivovarníci. Dnes jsou metody podobné s tím rozdílem, že došlo nakonec i na znojemský pivovar a výroba piva pomalu končí přičiněním pivovaru většího brněnského.

Je to trochu ironie a paradox, že často přežívají pivovary malé a technologicky zastaralé u kterých by se dal konec tak trochu očekávat a končí naopak pivovary relativně dobře vybavené a velké.

Znojemský pivovar, který měl ve svém poměrně širokém okolním regionu se svým pivem v hospodách ještě koncem 90.let prakticky monopol a s ročním výstavem 250000 hl. piva patřil k těm relativně větším dnes doplatil právě na spojení s pivovarskou konkurencí. Těžko dnes soudit jak velké finance a výhody vedly tehdejší české majitele k prodeji prosperujícího a na plnou kapacitu vyrábějícího pivovaru konkurenci.

Současný vlastník, pivovarský koncern Heineken (který se navíc ke znojemskému pivovaru dostal přes nákup rakouské společnosti Brau union vlastnící Starobrno jaksi oklikou a vlastně náhodou) se chová k podobně velkým pivovarům i v okolních státech stejně předvídatelně a bylo by bláhové se domnívat, že v České republice tomu bude jinak. Proto já osobně směřuji výtky za současný neveselý stav ve Znojmě hlavně tehdejšímu českému managementu, který bohužel podlehl jistě lákavé vábničce z Brna a na současném pomalém konci pivovaru má tak lví podíl.

Pivovar ve Znojmě zatím stále pivo vaří, i když byla více než polovina výrobní kapacity spolu se stáčením Hostana do lahví už před několika lety přesunuta do nákladně rozšířeného pivovaru v Brně. V pivovaru už tak zůstavá jen vaření světlé jedenáctky stáčené pouze do sudů a výroba limonád značky Zulu.

Z bližšího pohledu to ještě úplně tragicky nevypadá, protože za loňský rok činila znojemská produkce cca 100000 hl. sudové jedenáctky, která je stále silně zastoupena v hospodách okolního regionu. Dnes se vaří každé pondělky a úterky, každý den 6 várek po cca 240hl piva a tak pokud pivovar v průběhu roku úplně neskončí mohlo by toto vůbec ne malé množství piva zase letos znojemskou pivovarskou bránu opustit.

Při prohlídce pivovaru jsme absolvovali klasické pivovarské kolečko začínající starou krásnou čtyřnádobovou varnou z dílny plzeňské Škodovky, kde se vaří klasicky z hodonického sladu (pivovarská sladovna nefunguje už řadu let), žateckého chmele plus přídavku zahraničního chmelového extraktu a na jemné přibarvení bohužel i kuléru (proč??). Hlavní kvašení probíhá na nerezové otevřené spilce a dozrávání samozřejmě jak jinak než v ležáckém sklepě. Stáčírna sudů je umístěná v bývalém sladovnickém humně a při procházce úzkým a sevřeným pivovarským dvorem člověk dokáže pochopit přesunutí stáčírny lahví do Brna. V pivovaru, který je obklopen ze dvou stran strmým srázem k řece Dyji, hradem, románskou rotundou a koneckonců celým starým městem není opravdu místa nazbyt a na nějakou stavební expanzi v památkově chráněné zóně už vůbec ne. Lahvové pivo se už dříve vozilo z pivovaru přes křivolaké uličky centra do meziskladu na okraji města, výroba se tudíž prodražovala, stávala se méně konkurenceschopnou a tak v dnešní době hledání všemožných úsporných řešení (Kdy na první pohled nesmyslné převážení lahvového piva z Brna do Znojma vyjde kupodivu pořád laciněji. Čím to asi tak bude?), bylo zavření stáčírny lahví v pivovaru poměrně logickým krokem.

Kdo někdy znojemský pivovar navštívil tak v tomto případě argumenty pivovarníků vcelku pochopí, protože tady už na nějakou průmyslovou velkovýrobu a expanzi opravdu není místo. Jak to nakonec s pivovarem dopadne dnes neví ani sami pivovarští, ale i přes zmíněné prostorové nevýhody by bylo úplné zrušení pivovaru velká škoda, protože nějaké ponechání výroby piva v malém množství ve spojení s restaurací, turistikou a třeba i hotelem se právě ve Znojmě přímo nabízí.

Člověku je smutno při představě možného zániku tohoto nově a pěkně opraveného areálu, krásné a už historické varny, unikátně zachovalých prvorepublikových kanceláří a koneckonců i společenské místnosti, kde jsme závěr prohlídky věnovali ochutnávce čepovaného Hostana.

Originálního Hostana jsem nepil hodně dlouho a tentokrát (i před tím ten den v 1 hospodě) mi opravdu zachutnal a řadím ho aktuálně v rámci českomoravské produkce průmyslových pivovarů rozhodně k tomu nejlepšímu. Velmi pitelné a lahodné, středně chmelené pivo s vlastním rozpoznatelným charakterem si navíc svojí výbornou chuť udrželo i do druhého dne přečepované a zavřené v patentní lahvi coby suvenýr na doma.

V pivovarském obchůdku u pivovarské brány převažuje bohužel spíše lahvová produkce Starobrna a Krušovic, ale já zvolil z přítomných 2 druhů brněnského Hostana (světlé desítky a jedenáctky) druhé jmenované a po pozdějším ochutnání musím konstatovat, že to ani v Brně nedělají zle a tamní 11% světlý Hostan není vůbec špatný. Naopak. Sudový znojemský originál je originál a o velký stupínek lepší, ale ani brněnský bratr se nemá rozhodně za co stydět a určitě potěší. Mě ostatně chutná paradoxně víc než 11% Starobrno medium.

Čas se naplnil, nezbylo než se rozloučit se sympatickým panem průvodcem a zamířit zpět k domovu. Já ještě před samotnou prohlídkou pivovaru krátce navštívil milou nekuřáckou hospůdku U svatého Michala (http://www.pivicko.cz) v prvním patře domu nad cukrárnou (cesta do hospůdky vede opravdu nezvykle přímo přes onu cukrárnu!) s celým sortimentem dalešického piva na čepu a musím toto místo všemi deseti doporučit. Výborný 11% světlý kvasničák (v Dalešicích se za poslední rok o dost zlepšili), velmi příjemný interiér, moc sympatická slečna servírka, to vše bylo důvodem, že pokud se v budoucnu zase někdy ve městě ocitnu, tak toto místo rozhodně nevynechám. Znojmo vidět dvojmo se tak může lehce podařit nejen díky vínu, ale i díky výbornému pivu. Jestli nevynechám někdy příště i originálního Hostana je ve hvězdách, ale velký optimista nejsem, i když jsem měl tentokrát z prohlídky pivovaru příjemný pocit.

Nezbývá než si jen přát aby pivovarský gigant projevil trochu velkorysosti a aspoň malou výrobu piva ve městě ponechal.