Pivní Obzor

Do Prčic !

DOMÁCÍČasto mě tam mnozí posílali a tak jsem se tam tedy opět po letech vydal. Kam? Do Prčic! Ne tedy v rámci známého pochodu, který je na můj vkus až příliš masovou akcí, ale jen tak v klidu běžného sobotního odpoledne.

V městečku Votice, kde jsem se vylodil z rychlíku a zahájil putování, není bohužel pivně doporučeníhodné vůbec nic. A přitom kdysi bývávalo.

Bývalý a navenek malebný pivovar, stále neutěšeně chátrající v sousedství chrámu duchovního, jakoby už zdálky svojí momentální opuštěností nabádal - oprav mne a vař tady znovu pivo.

Bohužel časy, kdy místní hospodské výčepy zdobily reklamní cedule se sloganem místního piva ""Dneska jest již hodně známo, že i kruhy vědecké, chtějí li si pochutnati, pijí Starozámecké"" jsou už dávno zapomenuty. Současný stav pivovaru by jeho někdejšího majitele, pražského velkouzenáře, výrobce známého uheráku a mimo jiné i majitele Radiopaláce na Vinohradské třídě Emanuela Macešku, věru nepotěšil, ba možná i rozplakal.

Městečko samo o sobě opravdu z pivního hlediska vůbec nic zajímavého nenabízí a tak jsem se vydal dál přes osadu Bolechovice, kde jsem si nasnímkoval bývalý lihovar, který byl ve své prapůvodní podobě pivovarem k obci Jesenice, u které mne zaujal na samotě stojící Strnadovský mlýn, v současnosti využitý jako pension a hlavně restaurace.

Cedule Gambrinusu u hlavní silnice byla příčinou mého zaváhání, jestli bude půlkilometrová odbočka z hlavní silnice stát vůbec pivně za to, ale cedule pivovaru Lobkowicz, připevněná na jedné z budov mne zlákala ke krátké zastávce na jednoho 11% Vévodu, který je jinak jako vyslanec nedalekého vysokochlumeckého pivovaru na čepu v mnohých okolních venkovských hospůdkách. Ačkoli mne ono pivo v lahvové podobě nikdy moc nechutnalo, aktuální točené je jiná liga a tak je čepovaný Lobkowicz dobrou alternativou k jinak všudypřítomnému pivnímu moru šířícímu se i v tomto kraji nezadržitelně z pražského Smíchova a Plzně.

Příjemná hospůdka ve mlýně, jejíž relativní stylovost kazily snad jen nepěkné plastové židličky u venkovního sezení. Sympatická, mladá dredatá číšnice za výčepem mne sice nabádala k zopakování pivní objednávky, ale já nakonec odolal jejímu vábení a vydal se dál. Ostatně není všem dnům konec a nejen Vévoda na čepu, ale i překvapivě vysoká koncentrace hezkých slečen v tomto zdánlivě odlehlém místě, může být důvodem nějaké příští návštěvy.

V sousední vísce Měšetice býval kdysi také malý pivovar, jehož budovy stále stojí a části někdejšího zařízení jsou součástí malého pivního muzea v Praze U Fleků. Novotou zářící a navenek pěkná místní hospůdka taktéž z Lobkowiczem na vývěsním štítu by určitě k posezení zlákala, ale díky otevírací době bohužel až od nějakých 17.00, je určená jen místním a blízkým přespolním.

To už jsem měl ale souměstí Sedlec-Prčice na dohled a vidina nějakého toho posezení u piva byla čím dál zřetelnější. V samotném Sedleci (či Prčicích?) prý operují nějací pivní domovařiči, kteří snad výhledově chystají regulerní pivovárek, ale momentálně je samotný Sedlec jedna velká pivní mizérie.

Normální pěknou hospodu aby narozdíl od několika pochybných a nezajímavých herna barů pohledal a tak sousední spojenecké Prčice jsou o poznání zajímavější. Pěkné hospůdky jsou v tomto nevelkém městysu hned dvě.

Navenek solidně působící a čerstvě zrekonstruovaná Hospoda v Prčicích má tradici od dob první republiky, ale současní majitelé zvolili místo obnovy hospody v původním tradičním duchu jakýsi africký styl. Nejsem zrovna příznivec těchto podivně stylizovaných podniků, které navíc v malém středočeském městečku působí až nepatřičně, ale v našem mladém kapitalismu člověk zažije i bizarnější místa a tak mi nakonec tento trochu exoticky se tvářící podnik až tak nevadil. Kladem je nekuřácké prostředí a v tomto kraji trochu netradiční sortiment piva Svijany (včetně kvasničáku) na čepu. Po ujištění ochotné a milé, mladé paní výčepní, že logovanou sklenici si jako suvenýr domů opravdu neodnesu, jsem se usadil s malým kvasničákem na lavičce před vchodem. Nějaká ta venkovní letní zahrádka tady citelně chybí.

Hospoda je i přes zmíněné docela fajn místem, protože každý nový podnik s dobrým pivem se počítá, ale mému tradicionalismu je rozhodně bližší druhá prčická hospoda přímo na náměstíčku, nesoucí název U Škrpálu. Podle obrázku na zdi obdržela hospoda v roce 2001 toho času vcelku respektované ocenění Pivního Kurýra - Hospůdka snů a nutno říci, že právem. Na okolní poměry opravdu pěkný podnik, který se navíc v posledních letech po úpravách ještě více přiblížil stavu v jakém byl v osvícených časech před 2. světovou válkou. Tradiční, dřevem obložený interiér, pěkná velkovní terasa, příjemná a ochotná obsluha, Budvar a hlavně Lobkowicz (opět 11% Vévoda) na čepu, to vše dělá z této hospůdky místo, které je rozhodně doporučeníhodné.

Sedělo se na terase ve stínu sousedních stromů s výhledem na malé poklidné náměstí příjemně a to jsem netušil, že byl chutný 11% Vévoda toho dne točeným pivem posledním, protože dál v malých vesnicích už aby otevřenou a fungující hospodu pohledal.

V Uhřicích jsem minul starý pivovar, který byl v posledním století lihovarem a ve vesnici Jetřichovice shledal ruiny starého pivovaru v ještě zbědovanějším stavu než před lety. Malý pivovar vystavěný v originálním neogotickém stylu, by dnes byl ve svém okolí jasnou atrakcí, kdyby se bohužel vinou desetiletí socialistické a i porevoluční neúdržby a nezájmu nestal těžko opravitelnou ruinou a obecním smetištěm. Sousední zámek ve kterém sídlil jakýsi dětský výchovný ústav vypadá už také opuštěně a opuštěná a zavřená je i místní hospoda. Neutěšeně působící hlavní styčné body vesnice jsou tak v ostrém kontrastu se sousedním hypermoderním skiareálem Monínec, který byl loni na nevelkém středočeském kopci vyčarován za pomoci desítek milionů z EU. Zimní restaurace, sedačková lanovka, apartmány a další vymoženosti jsou důkazem, že slovy někdejšího premiéra, nyní eurokomisaře Špidly ""zdroje tu jsou"", ovšem na lokální pamětihodnosti, které nevynáší miliony se jich žalostně nedostává. Přitom originální a v čechách jinde neviděné, stylové a romantizující budovy místního starého pivovaru by si záchranu určitě zasloužily.

 

http://www.hostinecvprcicich.cz/

http://www.strnadovskymlyn.cz/