Detail článku
Rohozecko
DOMÁCÍOblast Českého ráje není jen krajem oku lahodícím, ale dá se nazvat i rájem pivním. Rájem pivním tedy v českém měřítku, kdy se dá nazvat pivním rájem kraj, kde je narozdíl od jiných oblastí republiky relativně velký počet pěkných hospod s dobrým regionálním pivem.Tady se setkávají na čepu piva nejen z dominantních Svijan, ale i Vratislavic a hlavně Malého Rohozce, což je potěšující nejvíc. Najít ještě tak před 4 lety v nějaké hospodě kolem pivovarského komína na čepu tehdejší malorohozecký Korbel by bylo úkolem hodným Sherloka Holmese, ale po změně majitelů, kteří obchodovat opravdu umějí, vystrkuje malorohozecké pivo růžky čím dál víc. Kde si dát první pivo jinde než na nejvyším vrcholku kraje - Kozákově. V minulých letech vzorně opravená, velmi hezká Riegrova turistická chata z roku 1928 s restaurací, má Rohozce v nabídce, ale v době mé dopolední návštěvy bylo ještě zavřeno (zavřeno bylo tedy prý z důvodů hledání nového nájemce několik měsíců, ale už prý restaurace zase funguje) a tak jsem vzal zavděk sousedním venkovním kioskem s posezením, kde mají 11% světlého Rohozce taktéž. Sice bohužel pouze do kelímku, ale pivu se nedalo opravdu nic vytknout a nebyla v tomto hodnocení jen vyšší potřeba tekutin po dobytí vrcholu. Jen pár kilometrů vzdálená vesnice Besedice na okraji pískovcového skalního města a Suchých skal - českých dolomit, je domovem hned dvou pěkných hospůdek. Letní hospůdka s příjemným venkovním posezením a trochu nepoetickým názvem U parkoviště nabízí kromě pivních obligátností z Plzně taktéž Rohozce v provedení 10% a 11% a i tady je patrný český obvyklý paradox, kdy klasicky poctivě a i tudíž nákladněji vařené silnější pivo je ve výsledku na čepu levnější či maximálně stejně drahé jako lacině vyráběný 10% světlý Gambrinus. Druhá místní hospůdka u turistické cesty do skalního labyrintu je dalším pěkným místem, navenek připomínajícím perníkovou chaloupku. Ve stabilní nabídce je světlá 11% a tmavá 13% ze Svijan a posedět se dá nejen v zajímavém interiéru hospůdky, ale i na venkovní domácké zahrádce. Došlo ale jen na malé tmavé, neb mě čekal sjezd do údolí Jizery, kde se nachází další zajímavý, záchytný pivní bod v podobě výletní hospody Zrcadlová koza. Hospoda je už od dob 1.republiky oblíbeným místem výletníků, vodáků i cyklistů a i když už interiér dávno není původní, pořád se jedná i díky příjemné venkovní zahrádce o sympatické místo, kde by byl hřích projet kolem a nezastavit. Na čepu vévodí vedle Svijan opět Rohozec jedenáctka na kterou prostě muselo dojít. Posilněn minul jsem ještě letní výčep s Budvarem u historického Dlaskova statku a vydal se vstříct dalšímu z vrcholů v tomto případě nepivních. Místní hospoda při hlavní silnici ve Frýdštejně, vesnici to s dominantní hradní zříceninou mne nechala chladným i když Rohozec opět lákal z vývěsního štítu, ale zajímavější místo bylo už na dohled. Klíč od místní rozhledny je při touze pokochat se výhledem do malebného kraje k vyzvednutí v blízké Myslivecké chatě, jenž je stejně jako na Kozákově hezkým dědictvým předválečných časů, kdy stavitelé podobných zařízení měli narozdíl od pozdějších kolegů s rudým odznakem na klopě, vkus a cit pro řemeslo. Tato restaurace u hlavní silnice Turnov - Jablonec je evidentně vyhledávaným místem, bylo plno, nabídka piva (Plzně a 11ky ze Svijan) nebyla koneckonců toho dne ani nejzajímavější a tak proběhlo jen malé pivo vrcholové a po následném pohodovém několikakilometrovém sjezdu už jsem obkroužil parkoviště u pivovaru v Rohozci. Pivovar má už cca 6 let svoji restauraci přímo v rohu správní budovy a já si jen marně snažím odpovědět na to, jak je možné, že jsem ji při předchozích průzkumných misích přehlédl. Sypu si popel na hlavu za to, že jsem vloni psal jen o nepříliš vábném místním pivovarském kiosku-prodejně (ten funguje stále, ale hracích automatů znatelně ubylo), protože hospůdka v pivovaru je i přes svoji nenápadnost a venkovní neokázalost uvnitř příjemným a vcelku i útulným místem, nemluvě o venkovním posezení ve stínu pivovarského komína. Okusit se dá prakticky vše z místní produkce a mne zaujala protentokrát ponejvíce výborná polotmavá třináctka. Léta neudržované budovy by zasloužily finanční injekci, ale výtka patří spíše předchozím majitelům, kteří to vedli s pivovarem od desíti k pěti. Současní majitelé logicky podporují v první řadě hlavně obchod, čehož je stávající slušná roční produkce cca 50000 hektolitrů piva (pětinásobek toho, co se vařilo ještě před 4 lety v období úpadku) důkazem a nakročeno je ještě výš. Zatím z pivovaru pořád ještě dýchá venkovská pohoda a sousedská pospolitost v podobě například rázovitého chlapíka v prodejním kiosku nebo jeho kamarádky (Mařenky?), ochotné to usměvavé paní vařičky piva, která mi na požádání ukázala varnu, kde se místní velmi dobrá piva vaří. Věřím, že i její nadřízený by měl na jejím místě pro úchylku jednoho pivního blázna pochopení. Na dvounádobové, nerezové varně z roku 1988 se vaří klasickým způsobem z vlastní studniční vody, žateckého chmele a sladu nakupovaného ze sladovny ve Mšeně. Dobře naladěn a obtěžkán zakoupenými lahvovými vzorky piva jsem opouštěl Rohozec a cílem byl ještě Sychrov, kde se před krásným zámkem nachází od roku 2004 přízemní budova restaurace Konrád se sortimentem stejnojmenného piva na čepu. Za několik let provozu se stala jako asi cenově nejlidovější místní podnik nejen útočištěm návštěvníků zámku, ale i dostaveníčkem cyklistů. Řady velocipédů jsem rozšířil jedním exemplářem i já a jal se vychutnat závěrečné pivo dne - světlého 11% Konráda, který si dle mého názoru velmi dobrou kvalitu stále drží, i když někteří tvrdí opak. Mne rozhodně potěšil. Za zmínku stojí i 15% tmavé novopacké pivo v protější zámecké restauraci a pro někoho, komu nejsou regionální piva dost dobrá, je k mání pochopitelně i všudypřítomný Prazdroj v novém zámeckém hotelu, který ostře kontrastuje se sousední historickou budovou bývalé zámecké hospody, která musela být kdysi krásná, ale dnes je volně přístupnou ruinou. Snad se v příštích letech podaří plánovaná rekonstrukce a i poslední místní dědictví komunistické devastace bude zachráněno a obnoveno.
Informace k článku
Více z kategorie DOMÁCÍ