Pivní Obzor

Nový pivovar v Chotěboři

DOMÁCÍNení to v dnešní době obvyklé u nás a ani jinde v Evropě, že by vznikaly úplně nové pivovary, nepočítáme-li tedy samozřejmě ty restaurační, které pivo vaří opravdu jen pro potřebu svojí restaurace, případně jedné, dvou dalších.

V posledních letech vznikly malé průmyslové pivovary v objektech těch původních zrušených (Kácov, Kout na Šumavě.....) a mezi malé průmyslové pivovary lze zařadit i nový královedvorský pivovar Tambor, i když jeho celková kapacita zatím není nijak velká. Opravdu první pivovar "s trochu větší kapacitou", postavený na zelené louce od 70.let 20.století (pivovar Nošovice a už zrušený Most-Sedlec) je právě nový pivovar v Chotěboři, který v minulých dnech zahájil provoz.

Něco se rodí a něco umírá a tak zatímco v Kutné Hoře nás neoblomná paní vrátná nepustila za účelem nafocení pivovaru ani na posmutnělý opuštěný pivovarský dvůr, tak o pár desítek kilometrů jihovýchodněji v Chotěboři se o pár dnů později konalo slavnostní otevření nového pivovaru, kam byli pozváni nejen profesionální novináři, ale i my amatérští pivní pisálci.

Jako tvor zvídavý jsem si něco podobného samozřejmě nemohl nechat ujít a tak byla účast 1. července v Průmyslové ulici na okraji Chotěboře příjemnou povinností.

Celou a naštěstí nijak přehnaně formální akci zahájila krátká tiskovka na které představil pivovarský tým své plány. Hlavní slovo měl pochopitelně vůdce celého projektu, zkušený sládek a chotěbořský patriot pan Záruba s dlouholetou praxí z blízkého Havl.Brodu či obnoveného pivovaru v Rakovníku. Přítomný byl i ředitel pivovaru pan Tomek, 2 obchodní zástupci, investoři z havlíčkobrodské firmy Ross a i zástupci najaté PR agentury, kteří odvedli slušnou práci, protože takové promo, které se dostalo tomuto vznikajícímu pivovaru, by mohla i kdejaká větší a zavedenější konkurence závidět.

Většinu přítomných ale zajímala samozřejmě prohlídka pivovarského provozu spojená s první oficiální ochutnávkou nefiltrovaného piva z ležáckého tanku.

Osobně jsem spíše příznivce pivovarů ze kterých dýchá historie a tradice, takže musím přiznat, že jsem byl zpočátku k vyrůstajícímu modernímu pivovaru - výrobní hale na průmyslovém předměstí Chotěboře trochu nedůvěřivý. Po shlédnutí pivovaru musím ale upřímně konstatovat, že se dílo podařilo a pivovarská technologie bez všelijakých moderních výrobních urychlovátek budí na první pohled příznivý dojem, tudíž i duše pivaře tradicionalisty může zůstat klidná.

Pivovar je sice navenek chladnou, jednoduchou a účelovou stavbou, která v příznivci Postřižin moc pozitivní emoce nevzbudí, ale v moderním pivovaru naštěstí zvítězilo klasické uspořádání v podobě dvounádobové nerezové varny (třetí nádobou na varně je vířivá káď) s várkou 50 hl piva, klasické otevřené spilky na hlavní kvašení a ležáckých tanků (prakticky veškerá technologie je od českých výrobců). Pivo je jen filtrováno a nepasterováno, stáčeno zatím do sudů a zhruba od poloviny prázdnin i do klasických skleněných 0,5 l lahví, které budou k dostání zatím v malých obchodech, restauracích a regionálních supermarketech Billa (nákupčí z Billy prý kupodivu sami projevili o pivo zájem). Vaří se klasicky na stupňovitost z kvalitní městské vody z přilehlé přírodní oblasti řeky Doubravy, moravského sladu a žateckého granulovaného chmele. Jako první přišla na řadu světlá desítka na kterou naváže světlá dvanáctka, tmavá dvanáctka, nealkoholické pivo, polotmavé karamelové pivo a příležitostně např. na vánoční svátky nějaký ten speciál.

Pivovar s momentální roční kapacitou cca 15000 hl. piva (s možným rozšířením až na 25000 hl) září novotou a až laboratorní čistotou, která je vlastní spíše některým pivovarům na západ našich hranic a právě nová sterilní a čistá technologie, kvalitní suroviny a zkušenosti sládka pivovaru jsou zárukou, že chotěbořské pivo prostě nemůže být už z principu špatné, což nefiltrovaná desítka, jakožto první pivo načepované osobně panem sládkem, jen potvrdila.

Na desítku poměrně plné, lehce nahořklé a velmi dobré pivo dostálo slov sládka Záruby, který se už před zahájením provozu pivovaru přirovnal ke zkušenému kuchaři, který ví už dopředu, že při dobrých podmínkách uvaří dobrý guláš a právě na tom - jeho zkušenostech a referencích, mohli stavět strategii i obchodní zástupci pivovaru, nabízející v hospodách regionu ještě neexistující pivo.

Pivovar má za zády finančně silného a solidního investora v podobě havlíčkobrodské firmy Ross, která je ve svém oboru elektroinstalací a staveb velmi silným hráčem a kterou majitelé vybudovali prakticky od nuly. Proto jsem přesvědčen o tom, že bude mít úspěch i chotěbořský pivovar, který je technologií počínaje a obchodním oddělením konče pojat velmi profesionálně (nechybí např. i reklamní billboardy kolem silnic). Doufám jen, že nástup piva Chotěbor nepocítí příliš v pivovarech v Hlinsku či Havlíčkově Brodě, ale vrásky postupně nadělá spíše jihlavskému regionálnímu distribučnímu centru firmy SAB Miller, jejíž produkty okupují region Vysočiny více než je zdrávo.

Pivo mělo pro veřejnost premiéru na chotěbořském festivalu Fantazie, v plánu jsou ochutnávky piva v restauracích (produkce pivovaru bude představena prý i v pražském Pivovarském klubu a dalších podobných podnicích) spojené s reklamní kampaní v regionálních médiích, podpora lokálních kulturních akcí a postupné budování odbytišť. Pan ředitel pivovaru je optimista, ale situaci s novým pivem vidí střízlivě, bez nějakých nereálných vizí. Je mu a i ostaním v pivovaru jasné, že pivo bude v restauracích zpočátku hlavně jako přítoč k zavedenějším značkám a že jednoduchý nebude boj jak s pivní konkurencí, tak i se zacykleností televizní reklamou ovlivněných pivařů, kteří dávají stále častěji a nepochopitelně přednost navoněné a předražené bídě typu desítky od Staropramenu či Gambrinusu před kvalitnějším a většinou i levnějším regionálním pivem. Na webových stránkách pivovaru se bude mimo jiné průběžně aktualizovat seznam hospod a prodejních míst s chotěbořským pivem. Časem by prý mělo dojít v malé míře i na export. K vaření nějakých podřadnějších diskontních piv by naopak v žádném případě dojít nemělo.

Nový pivovar tak zároveň i naváže na tradici vaření piva ve městě, kterážto skončila zavřením malého zámeckého pivovaru ve 20.letech minulého století. O chotěbořském hraběcím pivu se svého času pivní bard Jaroslav Hašek v jedné své povídce nevyjadřoval zrovna pochvalně, ale věřím, že na současnou desítku (a doufám, že i další piva) z Chotěboře by neváhal složit i nějaký ten oslavný verš.

Já novému chotěbořskému pivovaru držím palce, jsem přesvědčen o tom, že nové pivo bude mít v regionu úspěch a nemyslím si to rozhodně jen pro to, že jsem byl na závěr prohlídky pivovaru společně s kolegou lehce zkorumpován pěknou naplněnou 2 litrovou, originální patentní lahví.

http://www.pivovarchotebor.cz