Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Detail článku

Kančí hody v Žamberku

DOMÁCÍ
31. 7. 2009 23:09 autor: tomas
Čtenářů: 10347 | Fotogalerie
Komentáře: 2
Žamberecký pivovárek funguje už hezkou řádku let, ale tamní Kanec mi stále unikal. Setkal jsem se s ním snad jen na jednom ročníku pražského Vánočního trhu v Holešovicích, kde mne pravda tehdy moc neoslovil.

 

Pivovarská hospoda s každodenní otvírací dobou od 16.00 není přespolním moc nakloněna a tak až letošní místní akce Slavnosti dřeva, konající se místním zámku, v rámci které byl i otevřen pivovárek pro veřejnost, byla dobrou záminkou a důvodem k cestě na východ.

Na žamberecké Slavnosti dřeva jsem natrefil na internetu náhodou a po krátké návštěvě mohu akci, která má už několikaletou tradici, označit jako velmi zajímavou.

Na nádvoří místního zámku v sousedství původního pivovaru zaniklého v roce 1931, se toho dne nevyskytovali jen různí řezbáři, ale i poslední čeští pivovarští bednáři z Plzně, kteří se právem těšili asi největšímu zájmu návštěvníků.

V původním žambereckém pivovaru sídlí už řadu let vinařské závody a tak tamní staré dřevěné vinné sudy byly vykuleny ze sklepů a v rámci ukázky bednářského a ne zrovna lehkého řemesla poté vyspraveny. Probíhala i ukázka výroby malých soudků, bylo promítáno video z ukázkou vykulování sudů z plzeňských sklepů a vystavené byly i hotové klasické i dekorativní soudky, které sice dnes nejsou nijak levnou záležitostí, ale vzhledem k ceně materiálu a náročné ruční práci je vyšší cena (cca 4000,-Kč za malý soudek) přiměřená. Po krátké debatě s jedním z bednářů, kdy padla řeč i na trochu nešťastný, i když asi nutný konec dřevěných ležáckých sudů v plzeňském Prazdroji, se od vedle začal ozývat řev motorové pily jakéhosi dřevovyřezávače a to už byl signál k ústupu, respektive přesunu o pár set metrů dál do pivovaru Kanec.

Novodobý žamberecký pivovar vznikl v objektu dílen ČSAD v roce 1995 jako ukázkový pivovar firmy Intero, která se toho času výrobou pivovarského zařízení zabývala. V roce 2000 si pivovar pronajímá pan Ing. Kalous, který ho provozuje dosud.

V rámci zmíněné akce na zámku probíhaly celý víkend exkurze do pivovaru a i restaurace byla otevřena vyjímečně už od 10.00.

Na pohled obyčejné a vcelku pěkné hospodě (kde zaujmou i docházkové knížky jednotlivých štamgastů) dominuje dvounádobová, mědí opláštěná varní souprava s várkou 10 hektolitrů (roční výstav je do cca 1000 hl) a o pár schodů nížeji pod varnou navazuje spilka s uzavřenými tanky a ve stejném prostoru jsou hned vedle situované i tanky ležácké. Tím v podstatě celá technologie končí, protože pivo se samozřejmě nijak dál neupravuje, nefiltruje ani nepasteruje a na opravdu nenápadné ruční stáčečce se přímo u ležáckých tanků plní do lahví i KEG sudů. Stáčí se do litrových PET lahví (zákazník si je holt stále žádá) a co je v rámci českých podobně velkých pivovárků zajímavé nejvíc, i do klasických skleněných NRW lahví, na které se i ručně lepí etikety.

Lahvové pivo je k dostání jen v přilehlé hospodě a v prodejně potravin a nápojů, která je situovaná v zadní části objektu. Čepované pivo je k dostání stabilně taktéž jen v pivovarské hospodě a občas na nějakých pivních slavnostech nebo je na čepu ve vybraných hospodách v Praze či jinde, kde se střídají piva z malých pivovárků.

Zájemců o exkurzi bylo onoho dne celá řada a tak pan Kalous trpělivě prováděl skupinky po 10 lidech (víc jich malý pivovarský sklep opravdu nepojme), vysvětloval a popisoval svůj pivovárek a bylo na něm vidět, že je na svá piva patřičně a i právem hrdý o čemž svědčilo i to, že lednice s lahvovým pivem se brzy vyprodala a tak muselo následovat otevření obchodu pro další zájemce a etiketování dalších stočených NRW lahví, prodávaných bratru za cca 20,-Kč.

Co oceňuji nejvíc, je jeho snaha experimentovat i na malém městě, protože Žamberk opravdu není pivně osvícenější a informovanější Praha či Brno, snaha používat a kupovat si suroviny na daný typ piva, např. na kouřové pivo slad z Bamberku (voda se jinak používá městská z řádu a chmel žatecký a slad povětšinou moravský) a používat i svrchní kvašení na pivo pšeničné, což v Čechách není zatím rozhodně standardem. Trochu mne zaskočila jeho informace o použití cikorky namísto tmavých sladů u piva typu Stout. Nemyslím si, že by měla tato válečná nahražkovitá surovina v 21. století v pivu co dělat, ale pravda je, že nebýt o tom předem informován, nepoznal bych to.

Kromě světlého 12% ležáků bylo v nabídce toho dne i světlé 10% pšeničné pivo, 13% pšeničné kouřové či onen 14% stout. Za zmínku stojí i vlastní výroba likérů studenou cestou (míchání lihu a tresti), např. Pivodečky, Rozárčina snu a dalších. Nabídka různých pivních speciálů se ale pravidelně obměňuje.

Kanec už se může za ta léta pochlubit mnoha diplomy z různých soutěží, naposledy snad třetím místem světlé dvanáctky na letošní zvíkovské Jarní ceně sládků. Ochutnal jsem prakticky vše co bylo toho dne v nabídce (něco na místě a zbytek doma ze zakoupených lahví) a ani jedno pivo mne nezklamalo a nebylo nijak špatné, i když láska na první ochutnání to nebyla. To už se ale u člověka příliš zmlsaného stává a postupně jsem si tak ke kančím pivům našel cestu a jejich chuť si vcelku oblíbil. Nebylo navíc ani mým cílem srovnávat nesrovnatelné, například nějakou tradiční originální bavorskou Weissebier produkci s žambereckým pšeničným pivem s kterým se teprve pořád začíná a co do chuti se teprve hledá. Stejně tak svoji trochu zvláštní (na daný typ piva), ale vůbec ne špatnou a dá se říci i originální chuť měl i Weizenrauch a koneckonců i onen cikorkový Stout.

Menším mínusem bylo poměrně rychlé opadnutí a nedržení pěny u točených piv, ale je otázkou zda to bylo způsobem čepování nebo pivem samotným. Mladá slečna výčepní se ale docela pohotově snažila o přísun piva u všech přítomných a i hospoda samotná, která je jinak evidentně (i díky přijatelným cenám piva 19-22,-Kč za 0,5 l) doménou místních věrných štamgastů, je fajn místem k posezení.

Piva ze Žamberka jsou chuťově svá a svým způsobem originální, která si pozornost určitě zaslouží, stejně jako jisté průkopnictví pana Kalouse a jeho nadšení pro věc, které se musí ocenit, na menším městě zvlášť.

Do žamberecké pivovarské hospody se vzhledem k tamní otevírací době nejspíš opět dlouho nepodívám, ale pokud se někde s Kancem na čepu potkám, nebude důvod váhat.

 

http://www.pivovarzamberk.wz.cz/

Fotogalerie:

sladovna bývalého pivovaru
#1 - sladovna bývalého pivovaru

a bývalý žamberský pivovar
#2 - a bývalý žamberský pivovar

sudy od vína
#3 - sudy od vína

a soudky pivní
#4 - a soudky pivní

opravují mistři bednáři z Plzně
#5 - opravují mistři bednáři z Plzně

bednářský dřevoryt
#6 - bednářský dřevoryt

nabídka v pivovaru
#7 - nabídka v pivovaru

varní souprava
#8 - varní souprava

o Kance je zájem
#9 - o Kance je zájem

ležácký sklep
#10 - ležácký sklep

ruční stáčení soudků
#11 - ruční stáčení soudků

a ruční stáčečka lahví
#12 - a ruční stáčečka lahví

průkazy štamgastů
#13 - průkazy štamgastů

aktuální nabídka
#14 - aktuální nabídka

místní kanec
#15 - místní kanec

v hospůdce
#16 - v hospůdce

spojené s varnou
#17 - spojené s varnou

pivovar
#18 - pivovar

Komentáře: 2      Zobrazit/Přidat

Informace k článku

Nejčtenější článek kategorie DOMÁCÍ:
Podzimní sklizeň

Příbuzné odkazy
Více z kategorie DOMÁCÍ
Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0.0
Hlasů: 3992

Kliknutím na zvolený počet hvězdiček hodnotíte článek. Dobrý článek = více hvězdiček a naopak.

1

2

3

4

5

  skenovat0001_1

© Pivní Obzor 2007 - 2024 | Provozováno na RS MAXSOFT