Pivní Obzor

Nové staropražské restaurace

DOMÁCÍV posledních měsících, respektive týdnech vznikly v centru Prahy, cca 100 metrů od sebe hned 2 restaurace, které se hlásí k odkazu staropražských hospod a i pivně mají co nabídnout.

Restaurace Jedová chýše a U balbínů.

První jmenovaná se nachází v průchozím vnitrobloku mezi Vodičkovou a Jungmannovou ulicí (oficiální adresa je Vodičkova 17) a se svým názvem odkazuje na asi nejznámější staropražský kutloch zvaný Jedová chýše v Apolinářské ulici, který byl ještě počátkem 20.století domovem rozličné sorty štamgastů od pochybných existencí, zástupců galerky po studenty a profesory blízké lékařské fakulty. Přízemní hospůdka, která se se svojí bouřlivou  pověstí dostala i do literatury či filmu musela bohužel ustoupit počátkem 20.století při překotném rozvoji velkoměsta výstavbě několikapatrového činžovního domu.

Letošního léta vznikla nová Jedová chýše, která svým interiérem odkazuje do dob rakouské monarchie, ale původní lidovou nálevnu rozhodně nepřipomíná, i když se k ní hlásí. Restaurace zatím trpí na nepříliš velkou návštěvnost, která je způsobena i jistou zastrčeností, kdy na nový podnik upozorňuje z hlavní ulice jen malý a přehlednutelný vývěsní štít.

Rozlehlý podnik čítající 3 lokály a venkovní zahrádku vznikl v sousedství zaběhlého Jazz klubu Metropolitan. Kuchyň a celková koncepce je zaměřená na českou klasiku, cenově se pohybující od 120 do cca 150,-Kč za hlavní jídla, což odpovídá průměru centra Prahy. Na čepu je tankový Prazdroj za 37,-Kč půllitr a vlastní značka světlého 11% piva (0,5 l za 30,-Kč) s trefným názvem Pražské bahno, které pochází z pivovaru Malý Rohozec. Za stejnou cenu se nabízí i tmavá třináctka Rohozec a světlá kvasnicová třináctka stejné značky. Rohozec 11%, čili v tomto případě Bahno má svoje dny a i když nebyl vůbec špatný (o chloupek lepší byl dle mého názoru "kvasničák"), jistá lehká kovová pachuť byla v pivu patrná, ale to už je možná pro toto pivo typické, protože stejně chutnal i přímo v pivovaru.

Díky možná až příliš tmavému dřevěnému interiéru a vytrážovým oknům působí celý hlavní lokál trochu potemněle a posmutněle, zatím bez klasické hospodské hučící atmosféry jakou se může pochlubit například tradiční známá hospoda U Jelínků nacházející se opodál.

Obsluha sestávající ze třech stylově oděných chlapíků byla ale pohotová (i díky minimální podvečerní zaplněnosti restaurace) a tak Jedová Chýše za návštěvu určitě stojí, neb na danou lokalitu samého centra není úplně předražená a kdo hledá klid a nezakouřené prostředí (např.k jídlu) spíše než klasický zakouřený hospodský hukot, bude spokojen.

V Jungmannově ulici 22 o ani ne 100 metrů dál se už dříve nacházela plzeňská restaurace Mušketýr, jejíž název je stále navenek zachován, ale po změně majitele se nově nazývá U Balbínů, neboť novým provozovatelem je pan Jiří Hrdina a spol. provozující už roky dobře fungující Balbínovu poetickou hospůdku a známý i svojí recesistickou Balbínovou poetickou stranou.

Přední lokál zůstal zachován po předchozím provozovateli v trochu rustikálním stylu a místnosti vévodí mědí obložené výčepní tanky, které se trochu podobají varně restauračního pivovaru. Další prostory jako zadní lokál a suterénní pivní klub už ale prošly  výraznou proměnou k lepšímu.

Cenová hladina jídel věrných převážně české klasice opět odpovídá lokalitě a je prakticky totožná s Jedovou Chýší, přičemž ale v pracovní dny lze pořídit polední menu za ceny výrazně nižší. Hlavním pivem v celé restauraci je opět tankový Prazdroj, ale i tento podnik má svoje pivo a tím je Balbínův povolební tmavý 14% ležák s podtitulem první českomnichovský ležák, vařený speciálně jen pro tuto restauraci v libeňském pivovaru U Bulovky. Lahodné plné pivo (0,33 za 24,-Kč a 0,5 l za 34,-Kč) ze kterého ale vyšší objem alkoholu (6,3%) nijak nevyčnívá, je vařené z 5 druhů sladů (dle reklamního letáku vídeňský, bavorský, karamelový, barevný a mnichovský světlý...), chmelené žateckým poloraným červeňákem a sládek pan Richter v tomto případě dokazuje, že opravdu umí.

V suterenním pivním klubu je avizován i nově vzniklý pivní archiv a mimo točeného piva nabízen pivní lístek s domácími a zahraničními pivními speciály v lahvích. Tady ale moje  očekávání slibně vypadajícího a velmi pěkného podniku (který tedy v suterénnu působí spíše britsky než avizovaně tradičně staročesky), zůstalo co se šíře nabídky piva týče prozatím za očekáváním, protože belgická produkce známých trapistických piv, krieků od pivovaru Lindemans či několika mála dalších piv dovážených firmou Acsay či Intrat a dostupných už celkem dobře i jinde po Praze (už i v supermarketu) není aspoň tedy pro me osobně tím, co by mělo býti archivním pivem a odpovídalo předraženým třetinkám (cca 119-169,-Kč !) pokud je člověk znalý velkoobchodních cen těchto "běžných" piv. Předem inzerované německé pivo (které zmiňoval i jinak komunikativní a přátelský číšník) jsem v pivním lístku žádné neobjevil a z českých speciálů byl uveden jen X33 z pivovárku od Medvídků (0,33 lahev za 149,-Kč!), poličský Záviš a náchodský Primátor Double. To mi na ambiciozní pivní klub-archiv přijde málo, i když chápu, že podnik teprve začíná fungovat a sortiment se bude podle všeho dále rozšiřovat.

Vydávát ale dnes už v Praze běžně dostupná belgická piva (byť uvařená možná už vloni či předloni) za archivní speciály s přemrštěnou cenou mi přijde už trochu nefér a u obeznámených pivních fajnšmekrů s tímto konceptem majitelé nepochodí. Jinak velmi hezký a k posezení příjemný podnik za návštěvu rozhodně stojí, mohl by být i dobrým pivním klubem a byla by škoda, kdyby se stal jen další cenovou pastí na neznalé cizince nebo pivně neinformované našince.

http://www.jedovka.cz/

http://www.ubalbinu.cz/