Pivní Obzor

Nové pivo na Kladně

DOMÁCÍLetošní bohatá úroda na poli nových pivovarských míst postoupila i na sklonku roku do fáze další sklizně a tak se vedle minule zmíněného pivovárku v Mostě, urodil co do velikosti prakticky totožný restaurační pivovar i v dalším hornickém místě - Kladně.

Technologie opět z dílny pivovarského stavitele pana Krýsla, byla tentokrát nainstalována v již zavedené restauraci U Kozlíků na kladenské třídě ČSA poblíž centra a podnik nese nově trochu zavádějící název Starokladenský pivovar. Typicky sídlištní restaurace nepůsobí zrovna starokladenským dojmem a navenek není zatím bohužel ani patrno, že se v daném místě nově vaří vlastní pivo. Sportovní restaurace U kozlíků kompletně v barvách Gambrinusu, tak náhodnému kolemjdoucímu nedá na vědomí žádnou informaci o tom, že nabízí nově vícero požitků než typická pivnice-herna, což je velká škoda, protože místní nové pivo za pozornost rozhodně stojí.

Při mé průzkumné návštěvě bylo na čepu kromě Gambinusu a snad i Prazdroje (pokud tedy z tanků umístěných za prosklenou stěnou nepochází jen Gambrinus) už tedy také vlastní pivo hned ve čtyřech druzích a nutno říct, že velmi příjemně překvapilo. Šťavnatá, středně chmelená a příjemně nahořklá nefiltrovaná dvanáctka, stejně jako na svoji kategorii velmi solidní, chutná desítka (samozřejmě se slabší plností oproti dvanáctce), která je koneckonců ideálním pivem do takovéhoto lidového podniku. Velmi mne potěšila i tmavá, chmelově sušší a nahořklá třináctka a v nabídce byla ještě i světlá čtrnáctka, ale tu jsem si nechal až na někdy přístě, neboť hodinový pobyt v dosti zakouřené restauraci (a to bylo teprve brzké odpoledne) byl pro mne nekuřáka tak akorát.

Restaurace samotná je typickým sídlištním zakouřeným podnikem s pozoruhodnou otevírací dobou (od 6 hodiny ranní ! do 2 hodiny noční !), obyčejnou, ale dobrou kuchyní (guláš nebyl vůbec špatný) a pohotovou, ochotnou obsluhou. Ceny jsou opravdu lidové, neb platit 100,-Kč za jídlo a 3 piva se už dnes poštěstí málokde. Restauraci ozvláštňuje zmíněná prosklená tankovna, několik samovýčepů (obávám se ale, že jen s dotyčným tankovým pivem) a měděná, počítačem řízená varna s dálkovým online dohledem pana stavitele, což by mohlo být částečnou zárukou dlouhodobého udržení nastavené chuťové laťky. Hlavní bude ale asi udržet patřičnou výtoč všech druhů Starokladenského piva (které už má své logované sklo i tácky), aby dobře uvařené pivo nakonec pro malý odbyt nekyslo, protože pokud to bude jako v době mé návštěvy (kdy si krom mne, 100% osazenstva dopřávalo Gambrinus), tak mne jímá lehký pesimismus. Snad je to ale u večerních návštěvníků s patriotismem lepší a místní pivo na čepu bude nad těžkým soupeřem postupně vítězit.

Každopádně je nový Starokladenský pivovárek díky momentálně velmi chutnému pivu rozhodně doporučeníhodným místem (pro nekuřáky ale jen v dopoledních hodinách) narozdíl od svého předchůdce Vorla, kterého jsem sice návštěvou nestihl poctít, ale z ohlasů na internetu a od známých, jsem o nic nepřišel a onen podnik nedělal malým pivovarům právě dobré jméno.

V centru jinak nepříliš pivně zajímavého města jsem kromě Pilsner Urquell restaurantu a jedné restaurace s Bernardem již nic jiného nepotkal a tak jsem se vydal jen k bývalému pivovaru v místní části Kročehlavy, abych zdokumentoval jeho stávající stav.

V někdejším hlavním zdroji žízně - Poldovce, sice prodával tisícovky hektolitrů nízkostupňového hutnického piva agilní Fischerův pivovar Bohemia z Kralup nad Vltavou, ale Kročehlavský ležák měl do násilného a zbytečného uzavření pivovaru v roce 1950, ve městě své pevné místo o čemž svědčil i průměrný, konstantní roční výstav mezi 15-20 tisíci hektolitry (počátkem 20. století to bylo i přes 40.000 hl). Dnes jsou v postupně opravovaném areálu sklady a provozovny několika firem.

Při zpáteční cestě jsem ještě zamířil do Buštěhradu, který byl vždy domovem dělníků z kladenských fabrik či dolů a do roku 1967 se v místním pivovaru vařilo i pivo značky Kladenka. Hornické a hutnické žíznivé okolí bylo v minulosti úrodnou půdou pro mnoho pivovarů a ještě před 2. světovou válkou by se dalo na malém okruhu za odpoledne stihnout ochutnat pivo z Kročehlav, Unhoště, Jenče, Pavlova a právě i třeba z Buštěhradu. Díky pozdějším politickým událostem dnes v celém okolí bohužel vládne Staropramen, stejně jako v restauraci bývalého malého hotelu Buštěhrad v centru stejnojmeného městyse.  Ošuntělá budova fungující restaurace s částečně chybějící střechou už z dálky od návštěvy spíše odrazuje a společně se zdevastovaným zámkem a chátrajícím bývalým pivovarem vyvolá v náhodném návštěvníkovi spíše smutek a touhu raději rychle zmizet. Ota Pavel se musí nad stavem centra svého městečka v hrobě obracet. Historicky hodnotnému pivovaru, který je i přes venkovní zanedbanost v relativně dobrém stavu, navíc hrozí aktuálně i demolice, neb firma Lewel, respektive majitel areálu, nepatří bohužel k těm rozumným a osvícenějším. Plánovaná typizovaná bytovka, která by měla cenný barokní pivovar nahradit, nevadí zřejmě bohužel ani místním obecním činitelům.

Nezbývá, než plně podpořit tu inteligentnější část tamních obyvatel, kterým není historie svého městečka lhostejná. (http://blisty.cz/2009/12/10/art50250.html)

http://www.tesarek.net/pivovar/index.html