Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Detail článku

Rukodělný pivovárek Třebonice

DOMÁCÍ
17. 3. 2010 21:52 autor: tomas
Čtenářů: 11259 | Fotogalerie
Komentáře: 7
Přerod z původního amatérského domovarnictví na regulérní malý pivovárek není úplně novou záležitostí a jen v letošním roce se dá očekávat hned několik případů pivního koníčka povýšeného na výdělečnou činnost.

Zatím posledním zoficiálněním původního domovarnictví je nový Třebonický rukodělný pivovárek a já měl tu čest být u křtu přítomen.

Spolutvůrce a provozovatele pivovárku Davida Staňka (modří ho už znají pod přezdívkou Pumpescu) jsem sice znal jen letmo od vidění z jedné nejmenované hospody v Nuslích (která je mimochodem zatím asi jediným regulérním místem, kde je nové třebonické pivo čepováno), ale po jednom náhodném setkání s pivním dopisovatelem a nově též mediálním zástupcem pivovárku Rosťou, bylo jasno. V pátek se křtí pivovárek v Třebonicích a ty jedeš taky, naznal. No, nebyl sebemenší důvod se tomu bránit.

Třebonice na západním okraji Prahy 5 sice ještě přísluší formálně k velkoměstu a na náves zajíždí od stanice metra Luka i autobus městské dopravy, ale jinak tu na člověka už dýchne venkovský poklid. Několikrát jsem v létě kolmo projížděl cestou na pivo do Chýně kolem opraveného statku a kempu, aniž bych tušil, že právě zde doutná záměr na malou pivní expanzi.

Onen páteční podvečer jsem se ocitnul v zajímavé komorní společnosti osob s pivem více než spjatých, od domácích vařičů, štamgastů z nejmenované hospody v Nuslích, pivních publicistů, členů organizace Přátelé piva, až po zástupce z řad pivních profesionálů jako např. pana sládka Mikulici z Chýně či pana Kozy z pivovarské školy v Podskalské.

Pěkná, útulná a krbem vytopená hospůdka kopíruje otevírací dobou sezonní provoz kempu, tudíž bude ostrý provoz spuštěn opět až se okolní polnosti a meze zazelenají a to, jestli si místní pivaři najdou cestu namísto do druhé místní hospody se Staropramenem i na Třebonické pivo, ukáže teprve budoucnost. My ale měli možnost už nyní posoudit, zda budou mít důvod. Darovanému koni na zuby nekoukej, praví staré rčení, tudíž něco objektivně hodnotit v podobných případech je vždy ošidné a i já mám lehký blok popisovat pivo, které nám bylo po celý večer zdarma servírováno pohostiným majitelem, ale naštěstí není moc co kritizovat. Světlý 12% ležák sice nedosahoval chuťové šťavnatosti ležáku z nedaleké Chýně a jistý domovarnický charakter byl v pivu lehce cítit, ale na spartánské podmínky ve kterých zatím pivo vzniká a na to, že se sládek David učí za pochodu, to bylo dobré pivo a dle mého názoru vyrůstá Staropramenu čepovanému v konkurenční místní hospodě ostrý soupeř. Z místní ochutnané produkce mne asi nejvíc oslovila tmavá Eržika, která se pyšní 1. místem z loňské zvíkovské Jarní ceny sládků a to je to pivo, za kterým se vyplatí jet světa kraj až třeba sem na okraj Prahy. Žádný sladký dortíček pro postarší dámy, ale chuťově vyvážené, chmelenější a pitelné pivo. Příjemně překvapilo i velmi dobré tmavé pšeničné pivo, což se u tohoto u nás zatím nepříliš obvyklého typu piva, na jehož vaření si netroufne kdejaký zkušený sládek, cení obzvlášť. Díky malé kapacitě varny s obsahem cca 150 litrů, může sládek experimentovat bez rizika, že se nějaký exotičtější pivní styl nevypije a tak určitě nebude nouze o další zajímavé pivní kousky, nebojím se říci speciality.

V průběhu večera došlo samozřejmě i na zevrubnou prohlídku technologie pivovárku, který se příznačně nazývá rukodělným. V rámci oficiálních pivovárků vařících pivo pro komerční prodej jde o opravdovou raritu a svéráz hlavně díky otevřenému varnému kotli, ve kterém probíhá míchání várky ručně velkou dřevěnou vařečkou. Záležitost, která byla k vidění zatím snad jen v začátcích dětenického pivovaru. David, jakožto prý bývalý veslař naznal, že mu tento fyzický zápřah nečiní problém, ale jestli se provoz pivovárku naplno rozjede a odbyt piva stoupne, tak bude časem vaření piva tímto rukodělným způsobem po malých várkách každodenní řeholí a celodenním nasazením.

Ostatně i nad dalšími částmi podomácku sestavené technologie laici žasli a přítomní ostřílení pivovarští profesionálové se divili.

Vedle zmíněného nerezového kole ohřívaného propan butanem přes sporák je umístěn normální hrnec jakožto rmutovací kotlík, plastový barel sloužící jako scezovací káď, chladič mladiny opravdu originální věžovité konstrukce, spilka sestávající z plastových potravinářských barelů a konečně " ležácký sklep" čili chladírna s kegy. Celé zařízení, zatím plně přiznávající domovarnickou minulost se bude asi postupně měnit a různě vylepšovat s ohledem na to, jak se bude s prodejem pivem finančně dařit.

Postupně tedy padlo za účelem studia a propagace nového piva několik malých soudků místních vzorků, doplněných například o nefiltrovaný ležák z Nové Paky. Čas odjezdu posledního autobusu k metru se ale nebezpečně přiblížil a památný 12. březen desátého roku 21. století, jež budou při sepisování bohaté historie třebonického pivovaru místní historici za několik staletí zmiňovat, pomalu dospěl ke svému závěru.

Zatím tedy nezbývá než sledovat dny, kdy se náhodou objeví Třebonické pivo v různých druzích na čepu ve spřátelené hospodě Zlý časy v pražských Nuslích nebo trpělivě vyčkat máje a vyrazit pěšmo, kolmo, či motorizovaně přímo ke zdroji do příjemné hospůdky, nad kterou každé srdce nejen sběratele pivních etiket pookřeje.

Fotogalerie:

hospůdka v třebonickém statku
#1 - hospůdka v třebonickém statku

sládek z blízké Chýně přišel také ochutnat
#2 - sládek z blízké Chýně přišel také ochutnat

Třebonický ležák
#3 - Třebonický ležák

samoobslužný výčep
#4 - samoobslužný výčep

ležácký sklep
#5 - ležácký sklep

chladič mladiny a scezovací barel
#6 - chladič mladiny a scezovací barel

rmutovací hrnec
#7 - rmutovací hrnec

varný kotel
#8 - varný kotel

tak nějak si to taky časem udělám
#9 - tak nějak si to taky časem udělám

pan sládek vysvětluje
#10 - pan sládek vysvětluje

ruční míchaní budilo pozornost
#11 - ruční míchaní budilo pozornost

střídání za výčepem
#12 - střídání za výčepem

malá Paka
#13 - malá Paka

diskuzní kroužek
#14 - diskuzní kroužek

oba tvůrci třebonického piva
#15 - oba tvůrci třebonického piva

Kejna a mediální manager pivovaru Rosťa při testu vařečky
#16 - Kejna a mediální manager pivovaru Rosťa při testu vařečky

Komentáře: 7      Zobrazit/Přidat

Informace k článku

Nejčtenější článek kategorie DOMÁCÍ:
Na cestě s Otakarem a Rychtářem

Příbuzné odkazy
Více z kategorie DOMÁCÍ
Hodnocení článku
Průměrné skóre: 2.6
Hlasů: 4673

Kliknutím na zvolený počet hvězdiček hodnotíte článek. Dobrý článek = více hvězdiček a naopak.

1

2

3

4

5

  skenovat0001_1

© Pivní Obzor 2007 - 2018 | Provozováno na RS MAXSOFT