Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Detail článku

Poddžbánské staré a nové

DOMÁCÍ
23. 3. 2010 22:04 autor: tomas
Čtenářů: 5450 | Fotogalerie
Komentáře: 10
Letošní očekávaná bohatá úroda nově vzniklých malých pivovárků přinesla v únoru již první ovoce v podobě Poddžbánského pivovárku v Mutějovicích na Rakovnicku.

Prosluněný březnový den se mi nechtělo trávit jen badatelskou studijní činností v nově otevřené restauraci a tak jsem zamířil chmelnicí od vlakové zastávky Solopysky zabádat i do terénu, konkrétně do Ročova, kde se pivo taktéž v minulosti vařívalo a původní objekt pivovaru je stále dobře dohledatelný. Na náměstí ospálého maloměstečka jsem v duchu pochválil místního majitele hospody, protože dává prostor žateckému pivu z regionu a zastávku na jedno pivko v očekávání věcí příštích vynechal, což jsem si poté sice trochu vyčítal, ale koneckonců Žatecký ležák je již relativně dobře dostupný v Praze, kdežto na Mutějovické je zatím nutné zajet k hoře.

Bývalý pivovar, který v závěru své činnosti ve 30.letech 20.století patřil k nejmenším v Československu, se nalezá v údolní osadě Dolní Ročov pod městečkem a jeho vznik a potažmo celá historie se váže k existenci sousedního kláštera Augustiánů. Bývalý klášter dnes slouží coby jakési skladiště civilní obrany a areál včetně hospodářského dvora působí dosti sešlým dojmem. Původně si mniši vařili pivo přímo v klášteře, ale již v roce 1657 obsadili místo sládka profesionálem, jistým Martinem Šplíchalem. V roce 1701 se konečně otevírá nový pivovar mimo klášterní budovu a ten je poté pronajímán jednotlivým sládkům. Dodnes stojící budovy pivovaru s bránou se znakem s hlavou Turka, pocházejí z roku 1870, kdy byla uskutečněna zásadní přestavba pivovaru a nedlouho poté v roce 1899 bylo uvařeno 5204 hektolitrů piva, rekord který již nebyl později překonán. Pivovar byl vybaven 40 hl. varnou na přímý otop uhlím z okolních malodolů, voda se čerpala nejprve z rybníčků za pivovarem, později z rezervoáru v lese nad pivovarem. K rozvozu piva měl sládek pár koní, ale většina okolních hostinských si jezdila sama pro pivo vlastním potahem. V závěru činnosti měl pivovar již svůj nákladní automobil Praga 3 tuny. Průměrný roční výstav cca 5000 hl piva se udržel do roku 1918, ale poté již výroba začíná značně kolísat především díky ostré konkurenci okolních velkých průmyslových pivovarů z Rakovníka, Krušovic či Loun a ve 30. letech se ročně vaří jen 500 hl. V letech hospodářské krize po roce 1935 se již nevaří a v roce 1940 je pivovar likvidován.

Poslední sládek pivovaru Jaroslav Bradáč vařil tmavý Ročovar, Světlý ležák či Granát a dříve za sládka Viléma Šrámka se vařil např. Klášterský Kozel. Pivo se stáčelo také ručně do litrových lahví označených "Conventní pivovar" a v posledních letech činnosti pivovaru i do půllitrových lahví s etiketou. Po uzavření pivovaru se ještě nějakou dobu stáčelo krušovické pivo dovážené ve dvouhektolitrových sudech. Později areál pivovaru sloužil jako traktorová stanice JZD a následně jako pila, což trvá dodnes. Objekt pivovaru již bez komína, jsem si náležitě zdokumentoval aspoň zvenčí a vyrazil na sever přírodním parkem Džbán do chmelařské a dříve i hornické obce Mutějovice.

V Mutějovicích se podle dostupných údajů nikdy v minulosti pivo nevařilo a do několika hospod (žijících v sezóně z početných zástupů česačů chmele přijíždějících vydělat si z chudších oblastí) se dováželo z okolních pivovarů. Většina domů v různých odstínech šedi pamatuje zjevně lepší časy, stejně jako bývalé hostince Václava Kapitána a Adolfa Hejdy, kde utěrka pana hostinského nadobro přikryla výčep již před drahnou dobou. Poslední fungující hospoda před otevřením Poddžbánského pivovaru už navenek vykazovala veškeré znaky podniku páté cenové skupiny a tak bylo otevření nové restaurace situované u kostela na Velké straně, více než žádoucí.

Prostorná pivovarská restaurace s oddělenou kuřáckou a nekuřáckou částí svítí navenek i uvnitř novotou a je vcelku příjemným místem, i když takové tmavě lakované, dřevěné obložení stěn po vzoru stavitelů hospod " dřívějších zlatých starých časů" by ji dodalo větší útulnosti. Obsluha byla v době první (a aktuálně i druhé návštěvy) vstřícná a pohotová možná i díky tomu, že v brzkém odpoledni bylo hostů poskromnu. Chutná cmunda mi byla podána za příjemných 80,-Kč v obří porci, která by uspokojila dřevorubce před 12 hodinovou směnou a ochutnaný středně chmelený nefiltrovaný 12% Světlý ležák potěšil, i když by se dal ve své kategorii zařadit do kategorie slušný průměr. Malou radostí byl 12% Tmavý ležák (0,5 l za 28,-Kč) s osvěžující hořkostí a řízem, vařený jen ze sladů bez použití cukru či sladidel. V ležáckých tancích potom dozrává Májový 14% světlý ležák, který by měl přijít na čep 1. května.

Samotný pivovárek založený domestikovaným Litevcem, jistým panem Maslovskim, je z prostorových důvodů umístěn v samostatném domku naproti restauraci v jinak vkusně zrekonstruovaném dvoře, kde se dokončuje i pension a letní výčep. Technologii od firmy Minibrewery system má pod taktovkou zkušený sládek Pavel Rotteborn činný předchozích 28 let ve Velkém Březně, tudíž v tomto případě by měla být vyrovnaná a stálá kvalita piva jistotou a rozhodně nehrozí vaření piva stylem pokus omyl, což je slabinou některých začínajících pivovárků.

Vaří se ze žateckého chmele, neb zde uprostřed chmelnic není třeba využívat extraktů a slad pochází z Kokořínska, tedy z malé humnové sladovny ve Mšeně. Jistou technickou nestandardností se jeví umístění studeného provozu otevřené spilky hned vedlé horkého provozu varny, což může zvlášť v létě působit problémy. Pivo se stáčí pro výčep restaurace do sudů, protože případný dlouhý pivovod pode dvorem by bylo obtížné a nákladné čistit a já osobně jen tiše doufám, že mutějovičtí nepůjdou českou uličkou a nezačne stáčení do PET lahví...

Na dohled od krušovické neustále se rozrůstající a už odosobněné pivní továrny tak vznikl sympatický pivní trpaslík, který se ale může i díky pensionu a slabé konkurenci podobných hospod v okolí stát dobrou základnou pro výlety do okolních krásných křivoklátských hvozdů či zatím neobjeveného Džbánu. Místní pivaři snad také pochopí, že 28,-Kč za kvalitní a poctivé, nefiltrované pivko se vyplatí a dá tělu víc než třeba levný, prefabrikovaný lahvový Braník. Mutějovice jsou pro pivomily dobře dostupné i vlakem, jen je třeba využít zastávky na trati Lužná - Žatec, protože nádraží Mutějovice na trati Rakovník-Louny je od samotné vesnice vzdálené přes 3 kilometry.

 

 

Historie ročovského pivovaru je převzatá z knihy Josefa Fencla - Pivovarnictví a chmelařství na Rakovnicku.

http://www.poddzbanskypivovar.cz/

Fotogalerie:

cesta chmelnicí k Ročovu
#1 - cesta chmelnicí k Ročovu

hospoda v Ročově
#2 - hospoda v Ročově

bývalý klášter v Dolním Ročově
#3 - bývalý klášter v Dolním Ročově

a bývalý klášterní pivovar
#4 - a bývalý klášterní pivovar

pohled od sklepů
#5 - pohled od sklepů

pivovarský dvůr
#6 - pivovarský dvůr

předci měli cit pro detail
#7 - předci měli cit pro detail

jsem na místě
#8 - jsem na místě

bývalý hostinec v Mutějovicích
#9 - bývalý hostinec v Mutějovicích

varna s bojlérem
#10 - varna s bojlérem

ležácký sklep
#11 - ležácký sklep

spilka vedle varny
#12 - spilka vedle varny

pohled od pivovárku k restauraci
#13 - pohled od pivovárku k restauraci

novotou svítící
#14 - novotou svítící

tímto už se neuzdravím
#15 - tímto už se neuzdravím

etiketa ročovského pivovaru (sbírka Miroslava Hrubeše)
#16 - etiketa ročovského pivovaru (sbírka Miroslava Hrubeše)

zátiší v křivoklátských lesích
#17 - zátiší v křivoklátských lesích

navigace funguje
#18 - navigace funguje

pátá cenová v Mutějovicích
#19 - pátá cenová v Mutějovicích

pivovárek
#20 - pivovárek

kde jsou místní pivaři?
#21 - kde jsou místní pivaři?

dvanáctka
#22 - dvanáctka

mutějovický hostinec Adolfa Hejdy ve svých  lepších časech
#23 - mutějovický hostinec Adolfa Hejdy ve svých lepších časech

tmavý ležák
#24 - tmavý ležák

kuřácká část restaurace
#25 - kuřácká část restaurace

a výčep
#26 - a výčep

pivovarský dvůr
#27 - pivovarský dvůr

opuštěný hostinec Adolfa Hejdy dnes
#28 - opuštěný hostinec Adolfa Hejdy dnes

Komentáře: 10      Zobrazit/Přidat

Informace k článku

Nejčtenější článek kategorie DOMÁCÍ:
Na cestě s Otakarem a Rychtářem

Příbuzné odkazy
Více z kategorie DOMÁCÍ
Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0.0
Hlasů: 1465

Kliknutím na zvolený počet hvězdiček hodnotíte článek. Dobrý článek = více hvězdiček a naopak.

1

2

3

4

5

  skenovat0001_1

© Pivní Obzor 2007 - 2018 | Provozováno na RS MAXSOFT