Pivní Obzor

Pražské výletní restaurace

ZAJÍMAVOSTIV Muzeu hlavního města Prahy na pražském Florenci už dříve proběhla úspěšná výstava o pražských kavárnách a nyní probíhá volné pokračování mapující pražské výletní restaurace.

Hezky připravená výstava konající se až do 20. března příštího roku, mapuje někdejší fenomén výletních a zahradních restaurací a hospod na území Prahy a v blízkém okolí, mnoha desítek dnes již většinou zaniklých nejen víkendových oáz lákajících na dobré pivo, jídlo, čerstvý vzduch a únik z ruchu velkoměsta. V dnešní době existuje na území Prahy a okolí už jen zlomek těchto původních restaurací, ale byly doby kdy se neděle neobešla bez posezení u piva ve stínu pod kaštany na mnoha desítkách místech. Původní zájezdní hospody nebo viničné usedlosti se postupně změnily na občerstvovny pro výletníky a od konce 19. století začaly vznikat na zelené louce agilními podnikateli stavěné ryze výletní podniky, které se nacházely hlavně v okolních pěkných přírodních lokalitách k delším nedělním výletům přímo svádějících, ať už to bylo území u Roztok, Divoké Šárky, Troje na severu nebo Krče, Hostivaře, okolí Vltavy a Sázavy na jihu.

Pro malé rodinné podniky o pár místech nebo velkorestaurace o stovkách až tisícovkách venkovních míst k sezení byl ranou únor 1948 a následné komunistické likvidování živností. Malé, často nepříliš výnosné hostince byly rušeny přímo, neboť pro nově vzniklé národní podniky nebylo jejich provozování výhodné a pro větší restaurace znamenalo znárodnění postupný úpadek a konec zlatých časů.

Z nedělního posezení u piva se stal navíc počátkem 50. let napůl buržoazní přežitek, neboť bylo v té době ve volném čase záhodno spíše otročit na nějaké velkostavbě socialismu než lenošit u piva, následná uvolněná šedesátá znamenala sice návrat k normálu, ale postupný rozvoj chalupaření a víkendových odjezdů daleko z města úplně změnil chování velké části Pražanů a tak lze na tehdejší fenomén vzpomínat jen na zmíněné výstavě nebo na několika málo místech, které přežily do dneška, jako třeba v Letenském zámečku, košířské Klamovce, v zahradní restauraci Na tý louce zelený (letos nově s přítočí desítky a polotmavé třináctky Rohozce, bohužel jen do kelímku) nebo U krále Václava IV (nově s Klášterem a Lobkowiczem na čepu do skla) či Za větrem v kunratickém lese, případně v restauraci Dívčí skok (u svijanského piva) v Divoké šárce, která jakožto jediná funguje do dneška narozdíl od Čertova mlýna, Jenerálky, Zlatnice-Šipkapasu, Kaplanky a dalších hostinců v šáreckém údolí, ve kterých už návštěvník několik desetiletí pivo rozhodně nepořídí, stejně jako v jiných, kdysi vyhlášených zahradních restauracích, jejichž budovy sice často existují, ale dávno již slouží jinému účelu, což je třeba případ usedlosti Kuchyňka v Holešovičkách, hospod Podhoří či Na břežance (dnes autodílna) v Troji, Zátiší (dnes diagnostický ústav) v Hodkovičkách, restaurace pivovaru Pragovar (dnes mateřská školka) u krčského nádraží, Kunratickém mlýně a dalších mnoha míst. Obnovy se po letech chátrání konečně dočká známá Šlechtova restaurace ve Stromovce a časem možná i Barrandovské terasy (svého času největší pražská výletní restaurace) i když přes 3000 návštěvníků jako v době největší slávy tam už v jeden den zřejmě nikdy nezamíří. Nikdy už také nebudou odjíždět z nádraží Braník přeplněné vlaky do Posázaví a Povltaví s výletníky mířícími mimo jiné třeba na pivo do dnes již bývalé Emrlovy hospody či do Údolí stínu v Měchenicích nebo třeba do restaurace U parolodi (dnes tržnice) ve Štěchovicích. Dávno je zaniklá i asi nejoriginálnější pražská výletní restaurace U slona (posedět se dalo na zahradě i v útrobách mohutného železobetonového slona) jež sloužila na hospodářské výstavě na holešovickém výstavišti jako pavilon holešovického Měšťanského pivovaru, aby byla poté až do 60. let v provozu u vlakové zastávky v Sedleci. Namísto u slona se dá dnes s pivem posedět u velkého dřevěného Trojského koně, kde jinde než v Troji u vodáckého kanálu.

Na výstavě je mimo desítek fotografií a popisků jednotlivých restaurací k vidění například dobové vybavení dodnes fungující hospody U Neužilů ve Slapech, začíst se dá do jídelních lístků Šlechtovy restaurace a pivo (Bernard) se bude čepovat i v dobové hospodě, která ale ještě stále nebyla z důvodu havárie vody otevřena.

V rámci výstavy byla vydaná i knížka (od Tomáše Dvořáka, jež je zároveň autorem výstavy) dobových pohlednic a fotografií 79 restaurací a hospod. Hezky graficky zpracovaná knížka samozřejmě nemůže obsáhnout všechny výletní hospody Prahy a okolí, ale namísto už od Prahy dosti vzdálených hospod U rozvědčíka či na Živohošti, mohl být dán prostor dalším pražským, ve své době známým podnikům (třeba zmíněná Kuchyňka, Šipkapas, Zátiší a další) o kterých to vlastně celé je.

Jinak lze ale knížku i výstavu jen doporučit jako vzpomínku na jednu zašlou éru a odnož pivní kultury, u které bohužel platí, že lépe už bylo.

　

http://www.muzeumprahy.cz/

http://www.ukralevaclava4.cz/

http://www.natyloucezeleny.cz/