Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Detail článku

Prošlý rok 2010

DOMÁCÍ
7. 1. 2011 22:41 autor: tomas
Čtenářů: 6180
Komentáře: 5
Rok 2010 je již minulostí a s příchodem roku nového nastal čas na malou rekapitulaci dobrých a špatných zpráv na českém bitevním poli pivním.

Hlavním tématem špatných zpráv byl pokles celkové výroby piva oproti předešlým rekordním rokům zapříčiněný ať už nižším výkonem domácích pivařů i turistů, krizí, uplakaným počasím v hlavní pivovarské letní sezoně nebo zvýšenou daní. Existují sice pivovary, které i přes výše zmíněné okolnosti výrobu loni vcelku výrazně navýšily jako třeba Svijany, Humpolec, Jihlava, Malý Rohozec, Vratislavice nad Nisou, ale pivovary u kterých celková roční produkce víče či méně poklesla převažují a není to případ jen největších pivních hráčů na trhu, nýbrž i mnoha pivovarů středně velkých či menších, namátkou např. Trutnov, Pardubice, Polička, Nová Paka, Vyškov, Benešov, Broumov, Český Krumlov, kde je stávající produkce piva v některých případech už jen pouhým zlomkem celkových kapacit daných pivovarů.

Násobně vzrostl i dovoz levných diskontních piv převážně ze Slovenska a Polska, ale i když už objem těchto moků dosahuje 2-3% z celkové roční české produkce, jsou to naštěstí stále malá čísla v porovnání s exportem českých piv do zahraničí a i v porovnání objemu těchto importovaných pivních odpadků na vyspělých pivních trzích např. v Německu, Británii či Belgii na tom zdaleka nejsme nejhůř, takže netřeba bít na poplach. Aspoň prozatím.

Do nového roku vstoupilo v republice celkem 49 činných průmyslových pivovarů (včetně např. pivovaru v Dalešicích, ve kterém se v součastnosti navyšuje kapacita na dvojnásobek, respektive až 10.000 hl.piva ročně a tím, že pivovar své pivo už stabilně dodává do řádově desítek hospod se již z principu přestalo jednat o minipivovar) a 93 minipivovarů či restauračních pivovarů, přičemž jen za loňský rok jich vzniklo 20 (Mutějovice, Praha-Jihoměšťan, Praha-U dvou koček, Rožnov pod Radhoštěm, Vimperk, Štiřín, Sedlec-Prčice, Ústí nad Labem, Žatec, Hradec Králové, Liberec-Krásná Studánka, Lety u Dobřichovic, Ratíškovice, Sazovice, Rohov, Žlebské Chvalovice, Hostivice, Plzeň-U sládka, Olomouc-nový Svatováclavský, Mačice), ať už se jednalo v některých případech o zprofesionalizování dřívějších domovarníků nebo o nákladnější projekty budované často za vydatné pomoci dotací EU (např. žatecký Chrám chmele a piva, ústecký pivovar Na rychtě nebo rožnovské pivní lázně s pivovarem). Jestli budou podobné nákladnější projekty vznikat i po roce 2013, kdy dotační toky EU vyschnou zůstává otázkou, protože čeští, finančně silní investoři se do podobných pivních investic zatím příliš nehrnou.

Českou pivní tradici malých pivovarů tak často oprašují naši slovanští bratři což je příklad například Mutějovic, Rakovníka nebo plánované obnovy kdysi velkého pivovaru v Kynšperku nad Ohří. Některé malé restaurační pivovárky také v loňském roce navyšovaly výrobní kapacitu, protože se stále častěji ukazuje, že velikostí příliš malé varny stavěné na roční výstav jen cca 200-300 hl piva (pro takto "velké" minipivovary se už vžilo mezi některými pivovarníky a pivaři označení "krýslovina") jednoduše nejsou ekonomicky rentabilní, pokud se má platit profesionální sládek a nové domácí pivo není v dané restauraci jen přítočí k jiné značce nebo prostě jen tím, že nestačí kapacitně plně pokrýt vzniklou poptávku po novém pivu. Jiným příkladem je například varnsdorfský pivovar Kocour, kde se navýšila díky nové varně výrobní kapacita na více než dvojnásobek a pomalu se tak začíná i díky nově zbudované pivovarské restauraci naplno využívat velký potenciál celého pivovarského areálu.

Zanikl naopak minipivovar v Kopřivnici, prvotní Svatováclavský pivovar v Olomouci a klášterní pivovar Želiv, i když ten se snad dočká v letošním roce obnovy v trochu jiné podobě. Velkou ztrátou je direktivní uzavírka poměrně dobře fungujícího a dobrá piva vařícího pivovaru v Lounech, kým jiným, než aktuálně asi největším škůdcem na českém pivním poli, společností Heineken, přičemž se dá bohužel výhledově asi očekávat ještě jedna smutná pivovarská ztráta v severních Čechách.

Loňský rok byl mimo jiné i ve znamení nabourávání určitých stereotypů, kdy i většina velkých pivních hráčů začala nabízet v rámci svého portfolia neobvyklé druhy piva, ať už to bylo historicky první čepování nefiltrovaného Gambrinusu (pivovar byl také poprvé ve své historii otevřen veřejnosti a i mnozí zasvědcení pivaři zjistili, že v Plzni stále fungují 2 velké, výrobně oddělené pivovary) nebo Prazdroje ze skupiny SAB, kterážto po letech chystá prodávat na českém trhu i nové pšeničné pivo.

Původem holandská škodná řádící v českém pivním lese se docela činila uvedením nových chutnějších výčepních piv v Krušovicích i za pomoci místního emeritního pana sládka a nabídkou vcelku vydařených sezonních speciálů převážně z Velkého Března. Tyto dobré kroky bohužel sráží snaha postupně utlumit menší značky (Louny, Dačický, Hostan, Zlatopramen...) a masivní nástup a propagace piva v PET lahvích, pivně nedůstojného to balení, které je však stále standardem bohužel i u řady malých pivovárků a velké části českých pivařů to nevadí, ba takovéto balení i preferují.

Zajímavým loňským počinem bylo i rozšíření nabídky speciálních občasných, i již trvale vařených piv v pivovarech skupiny K-Brewery spojených do akce Cesta pivních znalců a chvályhodným krokem je i historicky první stabilní nabídka povedeného kouřového piva Švihák překvapivě z produkce dlouhodobě skomírajícího českokrumlovského pivovaru. Je sice dost očividné, že výrazný kouřový slad v onom pivu chuťově jasně přebije jinak s bídou průměrnou ostatní produkci daného pivovaru a je to tak trochu znouzecnost a záchranný kruh, přesto je ale tato snaha mnohem čistší a poctivější než míchání hotového průměrného, domnívám se, že v horším případě občas i nepovedeného ležáku s esencemi často až bizarních příchutí a nabízení výsledného produktu coby pivního speciálu. Tento současný pivní nešvar se stále praktikuje hned v několika pivovarech (Broumov, černický Purkmistr....) a i některé vyhlášené hospody coby odběratelé těchto "speciálů" na tuto hru přistupují.

Naštěstí existuje celá řada i nových pivovarů (namátkou např. Matuška, Harrach, Jihoměšťan, Tambor, Kácov) s tradičnější filosofií a postojem k výrobě poctivých speciálních piv, kterých se koneckonců objevila u těchto menších producentů jen loni dlouhá řada a jejichž výčet by vydal na samostatný článek.

Uplynulý rok, respektive letní sezona byla mimo jiné i časem celé řady pivních akcí od nejambicioznějšího a pivně asi nejpestřejšího Českého pivního festivalu v pražských Letňanech, přes nevšední a povedené akce typu černokosteleckého Vykulení, černického Slunce ve skle či varnsdorfského Alefestivale po mnohé menší akce klasického rážení včetně několika veselic nově vzniklých, což byl případ třeba i přes drobné mouchy povedeného prvního ročníku Broumské pípy pod záštitou domovského pivovárku Matuška.

Následováníhodné je i otevírání pivovarských dvorů pro různé veřejné akce typu farmářských trhů nebo různých hudebně-kulturních produkcí (v Benešově, Pardubicích nebo třeba Jihlavě) jež přispějí k utužení místního patriotismu více než nějaké nákladné reklamní kampaně.

Uplynulý rok byl tedy na rozličné pivní akce i události nadprůměrně bohatý aspoň tedy z pražského pohledu, protože i přes výše zmíněné, existuje po republice nemálo oblastí, kde pivní pustiny, zakleté zámky a spící šípkové růženky zatím nikdo neoživil. Natrefit na nějaké regionální pivo či zažít nějakou zajímavou pivní akci je tak v řadě i větších měst stále problém a tak je jevem víc než pozitivním, že už i takové zakleté severní Čechy se z dlouhého zimního spánku pomalu a opatrně probouzejí.

Jak je Česká republika velkým pivním vzorem pro mnohé východoevropské či pivně se teprve rozvíjející země, tak ve srovnání s tradičními pivními baštami západní Evropy stále dosti pokulháváme hlavně v oblasti pivní kultury a dostupnosti rozmanitých druhů piva. Skóre tak aspoň dorovnávají stále nově a nově vznikající malé pivovárky či pivní akce. V tomto ohledu  veškeré indicie zatím nasvědčují tomu, že i ten letošní rok by měl být pivně hodně zajímavý a úrodnější snad ještě více než rok předešlý.

Komentáře: 5      Zobrazit/Přidat

Informace k článku

Nejčtenější článek kategorie DOMÁCÍ:
Na cestě s Otakarem a Rychtářem

Příbuzné odkazy
Více z kategorie DOMÁCÍ
Hodnocení článku
Průměrné skóre: 2.4
Hlasů: 2738

Kliknutím na zvolený počet hvězdiček hodnotíte článek. Dobrý článek = více hvězdiček a naopak.

1

2

3

4

5

  skenovat0001_1

© Pivní Obzor 2007 - 2017 | Provozováno na RS MAXSOFT