Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Detail článku

Pivní dění v letech 1984-1986

HISTORIE
7. 2. 2008 22:02 autor: tomas
Čtenářů: 9050 | Fotogalerie
Komentáře: 1
Několik zpráv z tehdejšího tisku o dění v pivovarnictví v letech 1984-1986.

Jablonec nad Nisou: Po období kdy se v minulých letech pivovar dostal na pokraj klinické smrti a v roce 1981 se vážně uvažovalo o jeho zrušení, nakonec takzvaně za minutu dvanáct vyhrála rekonstrukce. Ze Strojobalu Pacov bude dodána nerezová varna, bude rozšířen ležácký sklep, počítá se s oživení alespoň dvou studní. V pivovaru, který byl kdysi vizitkou moderny a dnes by se hodil spíše jako exponát do muzea pivovarnictví, budou mít zaměstnanci konečně pocit, že pracují v závodě z 80tých let 20.století. Pracovníci za tolik diskutovanou a pomlouvanou kvalitu jabloneckého piva nemohou. Státní inspekce mu neudělila ani jedno céčko (A,B,C jsou stupnice kvality od nejlepší k nejhorší), většina výstavu se vešla do béčka a bylo i pár áček. Jaké suroviny do pivovaru chodí ?  Třetí třída ječmene, třetí a čtvrtá třída chmele (tříd je 5) a voda z přehrady Souš. Dnes se již ví, že 6 studní vyschnout nemělo. Jablonecké pivo tak konečně dostane příležitost napravit si pošramocenou pověst. V současné době pivovar vystaví denně 400-500hl, 8%,10%,11%,12% a na vánoce a velikonoce i černou 10%. Dvě třetiny jdou do lahví, zbytek do sudů a 11%, která se začala v roce 1985 stáčet do lahví zabrala natolik, že se ji již vyrábí víc než desítky. Pivovar si vyrábí vlastní slad, asi 2000 tun ročně, 60% spotřebuje sám a zbytek odebírá pivovar Svijany.

Praha: S černým pivem je v Praze v poslední době potíž. Mimo pivovaru U Fleků je pivo čepováno jen v restauraci u Svatého Tomáše, kde se podává branické tmavé pivo a a toto je čepováno občas i ve výčepu Bránického sklípku ve Vodičkově ulici. Jinak je Praha zásobovaná jen černým Vysokochlumeckým lahvovým a o vánocích 14% Blaníkem z Benešova a zejména černým 10% Krušovickým. Toto pivo bylo také jako jediné ze středočeských a pražských na poslední přehlídce piv označeno jako vynikající. Dříve bylo černé pivo obvyklé ve většině restaurací. Jeho proslulost mu ubrala poválečná léta, kdy pro nedostatek surovin byla vystavována jen méněstupňová piva. Tehdy také vzniklo rčení, že černé pivo je vhodné tak pro naše babičky a zejména pro nevyspělou mládež, které bylo černé pivo podáváno vylepšené cukrem a žloutkem. Tehdy černé pivo ztratilo na své oblibě. O jeho opětovné dnešní oblibě svědčí nejlépe fronty u výčepu bufetu Valdek, kde je na čepu krušovická černá 10%. Navíc byla ukončena výroba 18% Diplomata v plzeňském Gambrinusu, kde pro příliš vysokou stupňovitost nebyl dostatečný zájem a když ani poslední zahraniční zákazník v Sovětském Svazu o toto pivo neprojevil zájem, byla jeho výroba zastavena. Určitou náhradou by měla být nyní výroba 11% černého piva v Karlových Varech, který má již z černým pivem zkušenosti. Plánovaných 6000hl však není mnoho. Poněkud lépe jsou na tom slovenští zákazníci, kde je černé pivo výrobním programem skoro všech pivovarů. Snad by stálo za to přezkoumat i trh v Čechách, zda by nebylo vhodné začít s výrobou těchto piv i mimo vánoční svátky. I pro vyšší kalorickou hodnotu má toto pivo dostatek svých příznivců.

Plzeň: Třetím pivovarem v Čechách, který si našel vyznavače svého piva i v kapitalistické cizině je po Prazdroji a Budvaru i Gambrinus. 1000 kartonů lahví s 12% ležákem o obsahu 0,33 a 0,5 litrů již putovalo do Velké Británie. 1000 bas tohoto lahodného nápoje již ochutnali i plzeňané. Pivo se vyznačuje speciální dobou ležení, čímž byla doba trvanlivosti prodloužena na 9 měsíců. Dosud se tato doba pohybovala u Gambrinusu od 1 měsíce maximálně do 3 měsíců.

Kolín: Pivovar Kolín se poslední dobou stará o překvapení svých zákazníků. Po 14% ležáku tak opustil brány závodu i 12% Zámecký ležák. Na tom by nebylo nic tak vyjímečného, kdyby k prvnímu výstavu nebyly zákazníkům dodávány propagační letáky na kterých pivovar žádá spotřebitele o jejich hodnocení nového výrobku. Pivovar má zájem o zvýšení kvality a pověsti kolínského piva a chce být s konzumenty v užším styku.

Severní Morava: V Severomoravských pivovarech k.p. Přerov, se letos vyrobí o 30000 hl. více piva než loni. Více než čtvrtinu z celkového množství 3,3 milionu hl. si na své konto připíše nejnovější podnik, pivovar Nošovice. Pro export se vyrobí 202000 hl. Největšími zákazníky jsou Sovětský svaz, Polsko a Maďarsko. Na severní moravě se navíc zvyšuje produkce 11% ležáku a to zejména v pivovarech Hanušovice, Opava a Vsetín.

Podkováň: Pivovar v Podkováni stále slouží v původních budovách a je pouze po malé rekonstrukci. V pivovaru pracuje 65 lidí a naplní se denně v průměru 9000-12000 lahví. Pivovar zásobuje pouze domácí trh, přesto je jeho piva stále nedostatek. Vyrábí se zde 8%,10%,11%,12%,14% a též 10% černá Karamela.

ČSSR: Ve světových tabulkách výrobců piva je ČSSR na 8.-9.místě. První je USA, následují NSR, SSSR, Anglie, Japonsko, Brazílie, Mexiko, NDR. Ve spotřebě jsme určitě výše! Nejvíce piva vyvážíme do Maďarska (asi 1 milion hl.).

Plzeň: Světoznámá dvanáctka Prazdroj se k některým zahraničním zákazníkům dostává v nových nerezových nádobách,v tzv.KEG sudech. Válcové pivní sudy nového typu jsou v nesocialistických zemích žádané a my držíme krok s poptávkou. U KEG sudů je zjednodušené narážení, lépe se dopravují a umožňují prodloužení garanční doby piva. Jako první v zemích RVHP byla linka na stáčení KEG sudů zkušebně spuštěna v srpnu 1985. Pivo v těchto sudech se posílá zatím do Francie, Švýcarska, NSR, Rakouska a Itálie. Důležité je to, že v budoucnu bude veškerý export Prazdroje zajištěn výhradně v KEG sudech.

Praha: Kde se pivo vaří.... Pára, energie a zase pára. Takhle nějak úplně prozaicky vypadá výroba piva očima energetika či ekonoma. Nelze se proto divit, že v celém pivovarském světě se hledají způsoby, kterak uvařit zmíněný pěnivý mok s menšími nároky na spotřebu čím dál dražší energie. Jedna cesta se už našla a světoví výrobci piva již zavádějí v čím dál větším měřítku-kontinuální vaření. Laicky řečeno, jedná se o to, že místo dosavadního klasického chmelovaru je vstupní surovina tzv.sladina obohacená chmelem, dvoustupňově předehřáta expanzimvími parami z mladiny a povařena při zvýšené teplotě a tlaku. Výhody? Ty jsou jasné-úspora celých dvou třetin energie i času a takto uvařené pivo je přitom kvalitativně nejméně na stejné úrovni jako při klasickém postupu. Poprvé v Československu zahájily poloprovozní zkoužky zmíněného zařízení od firmy Steinecker ve smíchovském pivovaru Staropramen. A i ty nevěřící pivaři se můžou ujistit, že následné tříměsíční zkoužky a testy včetně dugustací budou pořádně přísné. Pražským pivovarům jde totiž o to, aby takto vyráběné pivo bylo při nejmenším tak dobré jako to dnešní.

Fotogalerie:

80 léta
#1 - 80 léta

80 léta
#2 - 80 léta

80 léta
#3 - 80 léta

80 léta
#4 - 80 léta

80 léta
#5 - 80 léta

80 léta
#6 - 80 léta

80 léta
#7 - 80 léta

80 léta
#8 - 80 léta

80 léta
#9 - 80 léta

80 léta
#10 - 80 léta

80 léta
#11 - 80 léta

80 léta
#12 - 80 léta

80 léta
#13 - 80 léta

Komentáře: 1      Zobrazit/Přidat

Informace k článku

Nejčtenější článek kategorie HISTORIE:
Klasické české hospody

Příbuzné odkazy
Více z kategorie HISTORIE
Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0.4
Hlasů: 3391

Kliknutím na zvolený počet hvězdiček hodnotíte článek. Dobrý článek = více hvězdiček a naopak.

1

2

3

4

5

  skenovat0001_1

© Pivní Obzor 2007 - 2021 | Provozováno na RS MAXSOFT