Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Detail článku

Pivní ráj Bavorsko

ZAHRANIČNÍ
10. 2. 2008 00:00 autor: tomas
Čtenářů: 8532
Komentáře: 2
Náš soused, nejbohatší spolková německá země Bavorsko, je pro pivního fandu rájem. Tak jako je pro vinaře mekkou např. Toskánsko, Provence nebo třeba jen Jižní Morava, tak je pro pivního nadšence mekkou právě Bavorsko.

Jasně. Je tady Belgie, která je co do pestrosti a pivní originality možná ještě zajímavější, ale přeci jen je pro našince vzdálenější jak geograficky, tak i množstvím piv typově a chuťově už za hranicí toho, co je běžný český pivař schopen akceptovat.

Bavorsko je nám prostě blíž. Ať už společnou historií a kulturou, ale navíc s výhodou nekomunistického hospodaření daleko rozmanitější a zachovalou pivní kulturou.

Na rozdíl od ateistického česka, křesťanské konzervativní obyvatelstvo bylo a je dalším důvodem náklonosti k silnému patriotismu, zachovávání rozličných lidových slavností, tradic a větší věrností k místním regionálním pivním značkám.

Českými turisty je zatím Bavorsko narozdíl třeba od Rakouska neprávem opomíjeno. Má to samozřejmě své důvody. Ať už nezhojené rány historie u nejstarší generace, pro tu starší generaci něco po desetiletí nedostupného, drahého a neznámého za železnou oponou a pro mladou generaci něco tak neatraktivního a nemoderního co nestojí za to objevovat.

Myšlenkové předsudky o drahotě, kožených pumpkách a uřvaných opilých němcích u veřejnosti přetrvávají a televizní záběry z každoročního Oktoberfestu tento zažitý stereotyp u českých diváků na kanapi s lahvovým 10% pivem jen podporují, i když to vše má k realitě tak daleko, jako představa běžného Francouze nebo Španěla o chudých češích chodících dodnes v krojích.

Realita je samozřejmě jinde. Němci, respektive bavoráci, si i vzhledem ke své černé skvrně v historii zakládají na toleranci a vstřícnosti a to přispívá kromě problematických lokalit na východě země (bývalé NDR) k celkové uvolněnosti a pohodě.

Z německých potažmo bavorských měst a městeček čiší prosperita a pohoda. Upravený venkov s malými statkáři má k idilce blíž, než stále ještě mnohde bývalými státními statky a JZD zdevastovaný a neudržovaný venkov český.

Vše pochopitelně ani v Bavorsku není natřené na růžovo a tak i tady operují velcí pivovarští dravci jako zejména velkopivovary z Mnichova, Kulmbachu nebo celoněmecky distribuované značny jako např. severoněmecký Beck a jejich piva jsou všudypřítomná od supermarketů po poslední benzínku, tak jako je všudypřítomnost podobně velkých pivovarů v čechách.

Na rozdíl od čech, ale tady kulturní regionální a lokální tradice všemožných lidových slavností nebyly v minulých desetiletích záměrně potlačovány a přetrhávány, ale naopak rozvíjeny. Malé nezávislé nápojové obchody s nabídkou místního piva jsou ve velkém počtu v kterémkoliv městě konkurencí pro nápojová oddělení všemožných diskont, super, hyper marketů a rodinné hospody dědící se z generace na generaci mají silnější vazby na daný místní pivovar a větší odolnost vábničkám velkých pivovarů. To vše je živnou půdou právě pro lokální malé pivovary a jejich jinde neviděný vysoký počet.

Důležité je koneckonců nahlížení na pivo ne jako na alkohol, ale vedle chleba, masa, mléka .....jako na základní potravinu. Za vše hovoří i spotřeba na obyvatele a tak i když v rámci celého Německa spotřeba piva spíše stagnuje, klesá a statistický průměr na obyvatele snižují i severoněmecké vinařské regiony, potom v samotném Bavorsku se spotřeba pohybuje přes 200 litrů piva na osobu ročně.

Z celkového počtu cca 1300 německých pivovarů je jich v Bavorsku cca 630 a v severní části Francích je vůbec největší koncentrace pivovarů na světě.

Vedle několika mála bavorských pivovarských gigantů ze zmíněného Mnichova nebo Kulmbachu, je drtivá většina pivovarů malých, často ročně s pár tisíci hektolitry výstavu na kontě. Soukromé, měšťanské, rodinné , zámecké, klášterní nebo nové restaurační. Od moderních nablýskaných pivovárků, po řemeslné archaické komunální varny.

Pivovarská města jako Amberg, Bamberg, Bayreuth, Hof, Mnichov, Augsburg, Regensburg, Pasov a mnohá další, jsou města ne s jedním, ale pro nás těžko představitelnými hned několika pivovary a v minulosti i desítkami pivovárků.

I tady je však samozřejmě silná konkurence, přetlak piva na trhu a koncentrace pivovarnictví se projevuje částečně  i tady a tak vedle nově vznikajících především  restauračních pivovárků (např. 13 v roce 2006 a 11 v roce 2007), každý rok nějaký ten pivovar zavře bránu (např. 5 v roce 2006  a 6 pivovarů v roce 2007).

Součástí pivní kultury zastoupené třeba nějakou tou lokální slavností čepující místní pivo nebo pivní zahrádkou pod letitým kaštanem, je to především pivní typová různorodost. Pakliže je v čechách většina všeho vařeného piva víceméně stejného typu českého světlého ležáku s malým podílem tmavých piv a speciálů, potom v Bavorsku je z našeho pohledu pivní speciál samozřejmostí. Převažují pochopitelně také světlá běžná piva Helles či Pils, ale více než 20% trhu připadá na Weizen-pšeničná piva různých variací, která ještě před půl stoletím skoro odsouzená k zapomění v posledních desetiletích zažívají velký rozmach. Silný podíl, i když už ne tak velký jako v minulosti, mají tradiční tmavá piva Dunkel. Samozřejmostí pro většinu pivovarů jsou sezonní silnější piva typu Bock (kozel) či Dopellbock (dvojkozel) v zimních měsících nebo Maibock (májový kozel) či  Märzen (březňák) v měsících jarních. Vedle zažitých povětšinou výborných nefiltrovaných sklepních Kellerbierů (sklepních piv) , čím dál větší oblibu a obrození zažívají i další starobavorské variace nefiltrovaných či kvasnicových piv typu Zwickl či Landbier (venkovské pivo), distribuované velmi često v patentních lahvích, které se objevují čím dál častěji i v nabídkách velkých pivovarů, slyšících na tento trend návratů k tradicím.

Významnou záležitostí jsou regionální typy speciálních piv jako například kouřová piva Rauch ve Francích nebo starobavorská domácí komunální piva typu Zoigl v Horním Falci.

U našich západních sousedů je tedy mnoho co objevovat a mnohým se inspirovat .

Hranice je otevřená a s drahotou už to také není tak horké, takže není co řešit.

 

Komentáře: 2      Zobrazit/Přidat

Informace k článku

Nejčtenější článek kategorie ZAHRANIČNÍ:
Pivní Rudohoří

Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0.4
Hlasů: 3448

Kliknutím na zvolený počet hvězdiček hodnotíte článek. Dobrý článek = více hvězdiček a naopak.

1

2

3

4

5

  skenovat0001_1

© Pivní Obzor 2007 - 2021 | Provozováno na RS MAXSOFT