Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

Detail článku

Cesty po divokém západě

DOMÁCÍ
20. 5. 2008 07:40 autor: tomas
Čtenářů: 6786 | Fotogalerie
Komentáře: 0
Dva nedávné přejezdy přes Západní čechy znamenaly pro mne i tři krátké návštěvy malých pivovarských míst, která už nějakou tu dobu zpestřují jinak regionální pivní šeď.

První zastávkou pro mne bylo městečko Dobřany, jižně od Plzně co by kamenem dohodil a s nepřehlédnutelnou modrou budovou na náměstí. Hotel Modrá Hvězda není jen milou komedií pro pamětníky, ale dobřanský jmenovec je i milou pivní oázou okolní vyprahlé pivní pouště.

Už jsem tady před lety jednou byl a neodjížděl jsem zklamán a zklamán jsem nebyl rozhodně ani tentokrát. Malý místní restaurační pivovar už je za léta provozu zaběhlou známou firmou. Navázal po bezmála 50 letech vynucené pauzy na tradici místního pivovarnictví a obnovil vaření piva jako nástupce původního měšťanského pivovaru na okraji městečka, kde v chmurném roce 1950 vystřídal sládka stárek a příjemnou vůni mladého piva linoucí se z varny vystřídal nepříjemný prach z rozemletého obilí.

Původní maloměstský hotel s restaurací na poklidném náměstí byl před lety nákladně rekonstruován bohužel v trochu nesmyslně předražený hotel a bohudík doplněn o pivovarskou technologii, čímž se stal dnes už kultovním místem pivních gurmánů a hlavně většiny cyklistů v okruhu 30 kilometrů, alespoň podle množství kol kterými bývá v pěkné slunečné odpoledne zahrádka obsypána. Místní policisté musí mhouřit obě oči, protože tady se na sodovku rozhodně nejezdí a asi i chápou, že doplňovat rozumnou mírou potřebný vitamín B v podobě nejlepšího iontového nápoje, je po náročném sportovním výkonu nezbytné.

Místní nefiltrované pivo je skvostem, kterému opravdu není co vytknout a nedávná 1 cena pro 12% světlou a 2 místo pro 16% polotmavou a 17% světlý speciál na celkem reprezentativní soutěži -Jarním setkání českých sládků, pořádané Pivním Kurýrem, mluví za vše a pivovárek s uměním místního sládka byl odměněn po právu. Ochutnal jsem příjemně plné 10% pivo, vynikající nakažlivě pitelný světlý 12% ležák a neméně výborný tmavý 14% ležák.

Na višňové pivo jsem už štěstí neměl a silné speciály si nechávám na nějaké zimní zahřátí se, než na slunečný den.

Proč je na čepu vedle takových pivních lahůdek vodová plzeňská desítka, respektive proč si ji někteří nešťastníci objednávají, asi ani nemá smysl komentovat, protože to už je na vědeckou práci renomovaného odborníka z místní psychiatrické léčebny, či rovnou na hospitalizaci tamtéž .

Za příznivou cenou piva (od 19 Kč za 0,5 l desítky po 25,-Kč za speciál) už trochu pokulhává na menší město vyšší cena jídel, i když všednodenní menu bude bezpochyby cenově výhodnější. Obsluha vcelku vstřícná a interiér restaurace v tmavém dřevě tradičně příjemný, až na architektonický paskvil v podobě podivné stříšky ze střešních tašek nad varnou a nad výčepem. Tato módní podivnost 90. let, buhvíproč rozšířená v řadě nejen venkovských hospod a diskoték straší i tady. Doba kdy se vrátí hezký vkus našich předků a podobné skvosty se odstěhují zpět do prodejen stavebnin kam patří, zatím ještě bohužel nenastala. Letní zahrádka původně zabírající chodník před restaurací se přesunula do dvora, ale díky nevelké kapacitě se šance na volné místo za pěkného počasí rovná prakticky nule.

Pozitivní je kromě čepování piva do přinesených petek a prodeje jakýchsi snad 5 litrových plastových pivních demižonků, hlavně prodej piva i v pěkných patentních lahvích jako suvenýr.

Odbočku do Dobřan tak nelze než každému doporučit a rád si ji zase někdy zopakuji aby se dostalo třeba i na nějaký ten další neochutnaný speciál.

Druhou zastávkou byl kraj severozápadnější a o poznání drsnější.

Okolí Sokolova, potažmo vesnice Lomnice s dalším pivovárkem už díky různým rekultivacím nepůsobí tak katastroficky a neutěšeně jako ještě před pár lety a celkem se i zelená, i když věže kostelíků zbouraných okolních vesnic nahradily za doby úderníků a hrdinů socialistické práce věže komínů elektráren. Hornická vesnice Lomnice jako zázrakem budování světlých zítřků přežila a od minulého roku je i místem domácího pivovárku Permon. Kdo čeká hospodu s varnou neuspěje.

Pivovárek se nachází v přístavbě u rodinného domu majitele a vlastní výčep je na jiném místě a to v hospodě u Fandy naproti kostelu. Zvenku fádní šedivá budova pamatující éru tučných hornických výplat, ověšená několika cedulemi včetně upoutávky na místní pivo, ukrývá příjemnou vesnickou hospodu s kompletním sortimentem Permona na čepu a pro někoho nepostradatelného Gambrinusu na soutoči. Návštěvu jsem omezil jen na 1 točené a zakoupení šikovných 1 litrových PET lahví za 48,-Kč, které jsou přeci jen praktičtější než rozšířenější 1,5 litrovky. Velmi dobrý pitelný 12% světlý ležák mne oproti pražskému vánočnímu pivnímu trhu, kde mi moc nesedl, zachutnal a utvrdil v tom , že s Permonem nepřicházím do styku naposled. Na delší posezení v jinak odpoledně prázdné hospodě s nudící se servírkou, hypnotizující společně s jedním hostem plazmovou televizi, nebyl moc čas a při pěkném počasí ani chuť (nějaké to venkovní letní posezení by tady nebylo vůbec od věci) a tak už následoval přesun do nedalekého Lokte.

Krásné městečko s impozantním hradem není třeba zvlášť představovat, je pravým opakem Lomnice a každý průměrně zdatný výletník už má v deníčku návštěvu odškrtnutou.

Loket je stejně jako Dobřany místem s bohatou pivní minulostí a podobný byl i konec většího pivovaru na předměstí, který dovařil taktéž v oněch budovatelských 50. letech.

Úplnou novinkou není ani místní restaurační pivovárek Svatý Florian v suterénu drahého hotelu Císař Ferdinand. Strategické místo u mostu a vstupu na náměstí je místními pivaři vzhlem k vyšší cenové hladině logicky opomíjeno, což se odráží i na minimální výtoči mimo sezónu a tudíž i v diskutabilní kvalitě piva. Tentokrát ale za pěkného počasí zaplněná terasa s výhledem na údolí Ohře solidní výtoč zajišťuje a místní polotmavý 11% ležák za 45,-Kč rozhodně není zklamáním. Nefiltrované, plné, silněji chmelené hořčí pivo jantarové barvy nezklamalo, ale trochu zklamal sortiment, který se omezuje pouze na onu 11tku a v restauraci je na soutoši dále jen Krušovické pivo. Proč majitelé investují miliony do pivovárku, aby potom vařili 1 druh piva mi tak zůstává záhadou.

Samotná pěkná menší sklepní restaurace s varnou není rozhodně klasickou pivnicí, ale vkusným místem spíše k romantické večeři při svíčkách. Ochotný personál stačil za mou krátkou návštěvu natočit příchozím snad čtyři 1,5 litrové PET lahve, takže místní pivo není jen záležitostí hotelových hostů.

Pěkné místo s dobrým pivem, které možná popíjel i Daniel Craig alias poslední James Bond při natáčení v městečku.

Loketský pivovárek tak v rámci návštěvy krásného města za pivní návštěvu určitě stojí, ale nejlépe jen v letní sezóně od května do září. Po zbytek roku to asi s kvalitou piva nebude nejlepší a ani malá restaurace obsazená povětšinou zájezdovými turisty neposkytne moc prostoru.

Ačkoli to tedy vzhledem k dominantnímu postavení Plzeňského pivovaru v regionu na první pohled moc vesele nevypadá, tak pár zajímavých pivních míst se nakonec přeci jen na tom našem českém divokém západě najde.

Fotogalerie:

varna ve Hvězdě
#1 - varna ve Hvězdě

Hvězdný výčep
#2 - Hvězdný výčep

zahrádka v Modré Hvězdě
#3 - zahrádka v Modré Hvězdě

Modrá Hvězda
#4 - Modrá Hvězda

Lomnická hospoda
#5 - Lomnická hospoda

Permon
#6 - Permon

Lomnická hospoda
#7 - Lomnická hospoda

Lomnická hospoda
#8 - Lomnická hospoda

pivovárek v Lokti
#9 - pivovárek v Lokti

varna v Lokti
#10 - varna v Lokti

Svatý Florian
#11 - Svatý Florian

Hotel a pivovar
#12 - Hotel a pivovar

Loketský hrad
#13 - Loketský hrad

Vzhůru na pivo
#14 - Vzhůru na pivo

dvorek u Floriána
#15 - dvorek u Floriána

Komentáře: 0      Zobrazit/Přidat

Informace k článku

Nejčtenější článek kategorie DOMÁCÍ:
Podzimní sklizeň

Příbuzné odkazy
Více z kategorie DOMÁCÍ
Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0.3
Hlasů: 3104

Kliknutím na zvolený počet hvězdiček hodnotíte článek. Dobrý článek = více hvězdiček a naopak.

1

2

3

4

5

  skenovat0001_1

© Pivní Obzor 2007 - 2021 | Provozováno na RS MAXSOFT