AKTUALITY

Nájem v obecní krčmě? I pár set
18. 8. 2009
t
Pardubice, Hradec Králové - Obecní hospoda je často jediným kulturním místem v malé osadě nebo obci. „Obecní hospoda je často jediný způsob, jak zachovat v obci, která nemá jeden tisíc obyvatel, tento svatostánek,“ říká hostinský obecního hostince v Jeníkovicích Libor Trubač. Nízkými nájmy se snaží řada obcí zachovat na svémúzemí hospodu jako jedinou možnost společenského dění v obci. „V malých obcích někdy nemají ani místo, kde by se sešli zastupitelé. To je také jeden z důvodů, proč obce provoz svých hostinců udržují a podporují,“ míní hostinský. Někteří provozovatelé obecních hostinců platí proto neuvěřitelně nízký nájem. Například ve vísce Světí u Hradce Králové, která má asi sto dvacet stálých obyvatel, činí nájem v obecní hospodě patnáct set za rok.

OBECNÍ HOSPODY Některé obce mají své hospody, aby místní lidé měli kam chodit. V nejmenších vesnicích často nechce nikdo restaurace provozovat. Hostinští v nich mohou počítat s obecní podporou a platí i menší nájmy.

Pardubice, Hradec Králové -Mnozí turisté zaplesají, když ve vedrech panujících v těchto dnech uvidí na své pouti krajem hospodu. Uřícený a dehydrovaný turista si tu rád dá půllitr čepované limonády nebo piva. Někdy zastaví i u hospody obecní.

Právě obecní hospody jsou trochu výjimečné v konkurenci ostatních. Patří totiž obci a ta je pronajímá. Ovšem často ne kvůli dobrému výdělku v podobě tučného nájmu jako řada soukromých majitelů hostinců. „Obecní hospoda funguje. Už několik let máme stálého provozovatele, který nám zajišťuje občerstvení na akce, které jako obec pořádáme. Výhodou je hlavně sál, kde se konají různé akce od školních besídek po plesy. Na podzim tu bude například zábava ve stylu třicátých let minulého století,“ řekl starosta Skořenic Václav Štancl.

Podle něj si na sebe hospoda vydělá, pokud se snaží hostinský. „V létě se tady pořád něco griluje nebo udí. Těsně vedle vede cyklostezka, cyklisté se můžou občerstvit na zahrádce. Myslím, že hospoda šlape. Dokud tady budu starostou, bude ve Skořenicích i hospoda. Bez hospody a kostela jako by vesnice nežila,“ dodal Štancl.

Jeho slova potvrzují i místní obyvatelé, kteří si nechodí do hospody jen sednout do výčepu. „Hospodský tady pořádá šipkové turnaje. Na taneční sál doveze šipkové automaty a hrajeme. Myslím, že už jsou docela vyhlášené. Jezdí sem týmy třeba až z Letohradu,“ řekl jeden z místních obyvatel Václav Kašpar, který takovou kulturu ve Skořenicích nepamatuje. „Dříve se u nás na vesnici držel jen průvod s maškarami. Pak to tu ale začalo žít víc. Začali být vidět daleko víc hasiči a přidala se k nim i hospoda,“ dodal Kašpar.

Ne všude se ale obecní hospodě daří. VMiřeticích vmístní části Švihov nechali opravit obecní hospodu. „Společně s pivovarem Hlinsko, který obstaral nový výčep, jsme hospodu za čtyři sta tisíc korun opravili. Do hospody to ale moc lidí netáhne. Od příštího roku proto pronajmeme hospodu někomu jinému,“ řekl starosta Miřetic na Chrudimsku Jaroslav Chour. Ve Švihově totiž hospoda zavírá v létě v devět večer, takže se místním štamgastům ani nevyplatí tam chodit.

„Musí si to vzít někdo mladý, který se o hospodu bude starat. Věřím, že pak se z ní stane místo, kam se natáhnou lidi,“ věří Chour.

Obec hospodu koupila, ač se kvůli ní zadlužila Obecní hostinec v Bolehošti na Královéhradecku vznikl už v roce 1900 a postavila ho právě obec. Tehdy bylo v obci hospod více, dnes už funguje jen ta obecní. V hostinci byla tehdy i pošta, byt a obecní úřad. Dole pak výčep a taneční sál. V 70. letech Městský národní výbor převedl hostinec na místní JZD s tím, že je pro obec nepotřebný. Družstvo zase v 90. letech převedlo hostinec na společnost Agrospol, od níž obec koupila hostinec zpátky v roce 2005 za 2,5 milionu korun. „Až potom jsem bohužel našel smlouvu, na které stálo, že v případě likvidace JZD přejde hostinec zpět na obec. Bohužel bývalé zastupitelstvo už ho koupilo," trochu lituje starosta František Kouba.

Obecní hostinec nyní umožňuje jednání zastupitelstva. „Zřídili jsme si tam místo pro jednání, hasiči tam mají svou klubovnu. Největší výhodou je sál s třemi sty místy, v němž se konají plesy a zábavy, svatby, společenské akce,“ říká starosta.

Koupě hostince však obec zadlužila a ještě nyní dluží zemědělcům přes jeden milion korun.

„Další náklady stála rekonstrukce vytápění, stavba letní zahrádky či oprava střechy," říká Kouba a dodává, že obec do hostince investovala ještě předtím, než ho koupila.

Přestože bolehošťská obecní hospoda funguje jako společenské centrum, i jí krize ubírá hosty.

„Teď v létě je to taky poznat. Dnes třeba každý griluje na zahradě, a tak nejde večer do hospody. Dnes je jinačí život. Dříve lidé chodili do hostince probrat všechno. Práci i politiku. Dnes jsou nějak více doma,“ říká Kouba.

Možná i proto je v bolehošťském obecním hostinci od roku 2005 už třetí hostinský. A to i přesto, že nájem není nijak velký. První hostinský platil měsíčně obci šest tisíc korun, včetně nájmu za byt. Hostinský, který nastoupil letos v květnu, už má nájem jen dva tisíce korun.

Obecní hostinec má i Dolní Přím na Královéhradecku. Také zde obec koupila hospodu zpátky poté, co ji soukromí majitelé vedli špatně.

„Někdy v 90. letech obec prodala hostinec, který přešel do jejího majetku z družstva Jednota, soukromé firmě. Tato firma ji za rok a půl přivedla na buben a hostinec byl asi dva roky zavřený. Pak jej koupila další soukromá firma, ale ta hostinec víceméně neprovozovala. Od ní jsme hospodu koupili zpátky, za poměrně větší peníz, než za jaký jsme ji kdysi prodali,“ říká starosta Petr Švasta.

A proč ji obec Dolní Přím opět koupila?

„Hospoda je základ života v obci. A dá se říci, že to v posledních pěti letech už funguje dobře, i přesto, že se nám nepodařilo udržet kuchyni. Chtěli jsme, aby hostinec vařil pro starší lidi obědy, které jsme i rozváželi. Ale nebyl o to moc zájem a provozovatel to nemohl utáhnout,“ říká starosta.

Také nájemce obecního hostince nedrtí obec vysokým nájmem. „Ta hospoda není na nějaké zbohatnutí. Je pro pár našich občanů, kteří si tam jdou na pivo poklábosit a zahrát si karty. Nemáme důvod chtít více a jsme rádi, že funguje.“ říká Švasta.

Kdo přijede do osady Hrachoviště, patřící pod obec Býšť na Pardubicku, musí zákonitě minout obecní hostinec Bumbálka. Podle nového nájemce Jiřího Pohořálka má restaurace ještě přívlastek U Bivoje.

Pohořálek, který už dělal hostinského v několika hospodách, vede hostinec od června. Proto ví, že v obecním hostinci nemůže vydělat majlant. „Ale mám tu nájem, který zvládnu platit, aniž bych se musel kvůli tomu strhat. Zažil jsem totiž v poslední hospodě, že v rámci krize ubývalo akcí různých firem. Právě tyto akce nám přitom pomáhaly platit velký nájem. Teď je větší klid,“ říká muž.

Obecní hostinec považuje spíše za jakési kulturní centrum malé obce. V hostinci je totiž i knihovna a pořádají se v něm důležité schůze. „Chtěli bychom tady začít pořádat i zábavy nebo večery s kytarou. Jsme i sportovní centrum, nahoře je totiž pingpongový stůl,“ říká Jiří Pohořálek. Hostinec zve už několik let na vyhlášené grilované makrely, na grilované maso a na dost levné pivo malých i velkých pivovarů. K venkovnímu sezení v podobě dřevěných lavic se v létě poskládá i sto žíznivých obyvatel obce, promíchaných s cykloturisty.

Hostinec prý nemá smysl otevřít dříve než v pět hodin odpoledne. Vařit obědy by se mu nevyplatilo. „Lidi si sem chodí posedět až po práci, až mají hotovo, nebo po výletě. Protože dnešní vesnice už není jen samá práce. Tady proberou, co den dal, případně, co je čeká ten další,“ říká Jiří Pohořálek.

Nebrání se ale vůbec přespolním návštěvníkům. „Dokonce jich jezdí stále víc, hlavně kvůli blízkosti Hradce Králové a cyklotrasám, které tudy vedou. Možná by cyklistů bylo ještě více, kdyby lesní spojka na Vysokou nad Labem, kterou mnoho cyklistů jezdí, nebyla v tak hrozném stavu,“ říká hostinský. A dodává, že ač je už Hrachoviště na hranici Pardubického kraje, má v hostinci více přespolních zákazníků z Hradce Králové. Zatím se mu daří, protože je léto. „V zimě už tolik cykloturisté nebudou jezdit, a tak budu odkázán spíše na místní. Vím, že tady v zimě přijde na pivo za celý den třeba jen šest lidí,“ říká Jiří Pohořálek.

Prorokuje, že pokud se bude současná ekonomická krize prohlubovat, může to znamenat i zánik některých hospod. „Přežívat lépe budou hlavně ty, které mají lidé ve svých barácích nebo tyhle obecní hospody,“ říká hostinský, přezdívaný Bivoj.

(zdroj: iDnes.cz)