AKTUALITY

Havel: nóbl velkohostinec i šestka
12. 11. 2009
t
Lidé radnici podezřívali, že hotel v Rychnově dostal jméno podle prezidenta a kdysi podle přezdívky císařepána

Ten, kdo vstoupí do restaurace, pivnice či vinárny hotelu Havel v Rychnově nad Kněžnou, ihned pozná, že tyto lokály nejsou žádné halasné čtyřky. A že je tady trochu moc nóbl prostředí. Proto ho nemůže překvapit, že právě tady, jako v jedné z mála hospod v Rychnově, mají na čepu nedávno obnovené rychnovské pivo, že je všude příjemně čisto a že tady lze pozvat bez přemýšlení na oběd či na pár půllitrů váženou návštěvu.

Avšak není to tak dávno, kdy se v místnosti dnešní pivnice a na dvoře hotelu proháněly krysy. Navíc před rokem 1989 horní části hotelu poničil požár. Hluboké sklepení hotelu se tehdy stalo skladištěm všemožného odpadu.

„Když město v roce 1992 dostalo hotel zpátky v restituci, vypadala hospoda asi tak jako putyka šesté cenové skupiny. Špína, nepořádek, na dvoře byla jáma, kam zaměstnanci všechno sypali. Někdy se to i hýbalo, protože pod tím byly krysy. Záchody stály na dvoře, ani Zvonokosy takové neměly,“ říká bývalý místostarosta Rychnova nad Kněžnou a patriot města Jaroslav Kos.

Havel podle svatého i oblíbeného nájemce Restaurace i hotel Havel přitom patřily za Rakouska-Uherska i za první republiky k nejlepším podnikům svého druhu ve městě. Ale až po velké rekonstrukci v 90. letech hotel mezi nejlepší v Rychnově opět patří. Dostal také zpátky své někdejší jméno. Ale někteří obyvatelé Rychnova zprvu radnici podezřívali, že jménem Havel pochlebuje tehdejšímu prezidentovi.

Ovšem pravda je jiná. Hotel dostal zprvu jméno U Svatého Havla podle románského kostela, který za ním stojí. Shodou okolností se tak jmenoval i dlouhodobý nájemce, který provozoval hotel s hostincem od dob Rakouska-Uherska až do 50. let, kdy hotel zabavil lidově demokratický stát.

„Karel Havel byl opravdu skvělý provozovatel hotelu. Poprvé uspěl v konkurzu na pronájem vyhlášeném městem někdy v roce 1916. Zúčastnilo se ho asi šestatřicet zájemců. A pak opakovaně obstál ve všech dalších řízeních na provozovatele,“ připomíná Jaroslav Kos.

Ostatně hotel má s výklady svých názvů dlouhou tradici. Na počátku 20. století, kdy byl ještě velkohostincem Procházka, se říkalo, že je pojmenován na počest císaře pána Františka Josefa I. Tomu přezdívkou „Starej Procházka“ říkali posměšně někteří Češi, mocnář ji získal poté, co se při jeho návštěvě Prahy v roce 1901 pod jeho novinovou fotografií ze slavnostního otevření mostu Legií objevila popiska „Procházka na mostě“.

V době socialismu převzal hotel do správy podnik Restaurace a jídelny Kostelec nad Orlicí a ten vedl hotel od desíti k pěti. Tehdy se ovšem hotel už jmenoval jinak, nejprve Rudá hvězda a po společenském tání v 60. letech už jen Hvězda. Hotel, či podle tehdejší mluvy velkohostinec, vznikl už v polovině 19. století na místě tří vyhořelých domů. Jedním z těchto domů, které byly celé dřevěné, byl i hostinec pana Kosteleckého. Ten mohl být předchůdcem hotelu snad už na počátku 19. století.

Požár dřevěné hospody v polovině 19. století pak znamenal významný přelom ve vývoji náměstí. Takto o tom někdy v roce 1860 ve stati Ze starého Rychnova psal Mg. Ph. Krčmář:

„Když příjemný dřevěný hostinec Kosteleckého a dva rovněž přízemní dřevěné domky vedlejší vzaly požárem za své v místech, kde nyní velkohostinec Procházkův stojí, počalo se podloubí na náměstí zastavovati. Při stavbě hotelu Procházkova bralo takřka celé město podílu. Bylať to stavba na tehdejší poměry neobyčejně velká a říkalo se, že jest polovice celé stavby v zemi. Postavením velkohostince toho počíná pro náměstí rychnovské jakási nová éra. Podloubí ponenáhlu mizí, vyrůstají nové domy, náměstí béře na sebe jinou tvářnost, pro majitele sice praktickou, ale ne tak malebnou jako dřív.“

Ještě na konci předminulého století sloužil hotel spíše jako zájezdní hostinec a nesl jméno podle Jana Procházky, který v roce 1857 koupil pozemek po vyhořelých domech. Dnešní vchod do hotelu sloužil jako průjezd do dvora pro kočáry. Tam se koně přepřahali, zatímco kočí se buď ubytovali, nebo občerstvili.

V roce 1898 koupilo hotel za 48 tisíc zlatých město, dalších 15 365 zlatých a 48 krejcarů ho stála rekonstrukce. Ta zvedla hotel o další patro. V něm sídlilo okresní hejtmanství a první patro radnice pronajala městské spořitelně. Téměř po sto letech město zaplatilo asi pětašedesát milionů za novou rekonstrukci hotelu, jejíž výsledky znají dnešní návštěvníci.

Poláčkův karbaník začal Na Blátě a končil U Havla Hotel Havel a řada už zaniklých rychnovských hospod figuruje v jedné z prvních knížek rychnovského rodáka Karla Poláčka Hráči. Ta se odehrává v prostředí hazardních karbaníků a přestože v ní jméno města autor zatajil, Rychnovští vědí, že jeden z hlavních hrdinů s autobiografickými prvky slavného humoristy pochází z jejich města. V knize hraje karty celý týden: „Tuto činnost rozvíjel v pondělí v hostinci Na Blátě, v úterý v hotelu na nádraží, ve středu Na Hradě, ve čtvrtek U Zlatého havrana, v pátek Na růžku, V sobotu U Hányšů a v neděli pak bylo jej možno zříti v hotelu U Svatého Havla,“ píše Poláček, autor Hostince U Kamenného stolu či půvabné dětské knížky Bylo nás pět.

Zajímavé je, že dnešní kancelář ředitele hotelu na pravé straně přízemí hotelu sloužila po řadu let před válkou i po ní jako policejní služebna. Ještě v 60. letech pamatuje tuto služebnu jeden z obyvatel Rychnova a štamgast Libor Pařízek. „Měla vlastní vchod, dnes tam zbylo jen okno. Jednou, někdy v šedesátém roku, jsem tady skončil i já, když jsem s kamarády utrhl u pošty věnec připravený na prvomájové oslavy. Chtěl jsem z něj udělat májku dívce, která se mi tehdy líbila. Ale chytili nás při tom a tady v té místnosti mne esenbáci do rána do půl čtvrté dusili, že jsem narušil prvomájové oslavy. Málem jsem kvůli tomu vyletěl z průmyslovky,“ vzpomíná Libor Pařízek. V 70. letech sloužila služebna jako politické agitační středisko.

Dnešní ředitel Miroslav Špaňhel se v hotelu Havel v druhé polovině 60. let vyučil číšnickému povolání.

„To už byl hotel v zanedbaném stavu. Každé ráno jsme museli nanosit nejdříve uhlí. Byla tu čtyři kamna,“ říká muž, který nakonec po vojenské službě zůstal v hotelu Hvězda až do roku 1981, a podotýká, že i přes chátrající stav hotelu v něm bylo vždy poměrně hodně hostů.

„Chodili sem o víkendu na obědy rodiny s dětmi. Restaurace byla cenově dostupná prakticky všem. Ruské vejce tu stálo dvě dvacet, matesy dvě padesát, polívka dvě koruny, pivo desítka korunu osmdesát, dvanáctka dvě devadesát,“ chrlí ze sebe ředitel hotelu a dodává, že zejména ve středu, kdy se konají v Rychnově odedávna až podnes trhy, byla restaurace hotelu obzvláště zaplněná.

„Chodilo sem hodně mladých. Vinárna hotelu byla totiž široko daleko jediný zábavní podnik. Když tam byla nějaká akce, tak jsme v osm hodin otevřeli a v půl deváté už bylo vyprodáno,“ říká Miroslav Špaňhel, který založil v 60. letech kroniku hotelu. V ní jsou podpisy Karla Černocha a jeho tehdejší kapely Juventus, Yvety Simonové a Milana Chladila, Jaromíra Mayera, Evy Pilarové.

A dnes? Hotelu Havel přibyly díky rekonstrukci nové prostory, salonky a venkovní zahrada. V podzemí pak je sál připomínající sklepení zámku, a to širokkou tabulí a kopiemi obrazů s podobiznami příslušníků rodu Kolowratů. A také vyřezanými erby a znaky města.

Zašli sem Kocourkovští i překladatel Homéra Kdo všechno ze slavných rychnovských rodáků si za těch 150 let do hostince a hotelu přišel dát něco k jídlu či vypít pár půllitrů piva, dnes lze jen usuzovat.

Na prvorepublikový hotel Karla Havla však prokazatelně zapěl chválu první ceněný český překladatel antické literatury Otmar Vaňorný. Hotelu vzdal hold v místních novinách:

„Pobyl jsem čtrnáct dní v hotelu Havel v Rychnově nad Kněžnou. Mile mne překvapila naprostá čistota pokojů a výhodná strava podle mého výběru za obvyklé ceny. Okamžitá a ochotná obsluha. Hojnost časopisů a několik útulných a velmi vhodných místností. Mohu tento hotel každému doporučit. Otmar Vaňorný.“ Platí to i dnes?