Pivní Obzor

"Rosteme jako houby po dešti a držíme při sobě. Když se koukám na to, jak velké nadnárodní koncerny skupují české pivovary, tak poté, co tak dopadne Budvar a zřejmě i malé pivovary s výstavem do 200.000 hektolitrů, tak bude na nás, trpaslících, připomínat veřejnosti, jak to české pivo má chutnat," řekl Vladimír Lažanský, spolumajitel Zámeckého pivovaru Chyše na Karlovarsku s roční produkcí 1500 hektolitrů.

Podle něj drobní výrobci, často s historickými tradicemi, nemají ambice násobit výrobu. Díky tomu, že nejsou v marketingovém presu, si mohou dovolit "dát pivu vše, co potřebuje a vařit ho jako za starých časů".

Pivovary jsou propojeny turistickými trasami, po nichž vedou cyklistické linie vyzdobené památkami. "Jsme v nejprestižnějším bedekru Pivní cesty," řekl Lažanský. Podle něj bylo letos turistů, kteří jezdí po "pivovárcích", dvojnásobně více než loni.

"Můžeme spolupracovat, protože si nekonkurujeme. Na společných akcích se podporujeme," řekl Petr Míč z Pivovarského dvora v Plzni. Nepřekážejí si proto, že většinu své produkce prodají v restauraci nebo "kolem komína". Podle Míče je v ČR prostor pro 150 restauračních pivovarů. Každý se snaží nabídnout k pivu něco navíc, zážitkovou gastronomii, prohlídky, památky, ubytování, pivní lázně a podobně.

"Nejmenší pivovary se mohou propojit. Společným jmenovatel je skutečný žatecký chmel a opravdové regionální produkty. Na tom se dá stavět," řekl Václav Fiala z agentury proPRESS, která projekt Pivní cesty spoluorganizuje. Skupinám nebo jednotlivým lidem chce zprostředkovat prohlídku pivovarů a degustace. "Zájem o propojení má Polsko, Německo, Rakousko, Belgie a Irsko. Chtějí se podívat na naše velké pivovary, ale chtějí vidět i ty nejmenší, dodal Fiala.

Podle Lažanského stačí na pivovar s ročním výstavem 1000 hl plocha 80 m2, na technologii je třeba asi pět milionů Kč.

(zdroj: ČTK)