Pod klenbami bývalého klášterního pivovaru v Broumově-Olivětíně otevřeli jeho majitelé muzeum historie výroby piva. Ač některé pivovary v Česku už podobné expozice mají, ta broumovská je v Královéhradeckém kraji unikátem.
Kdo se v létě bude toulat Broumovskem, má možnost navštívit i jedno nové muzeum.
Jeho existence vzbudí sympatie především u pijáků - jde totiž o muzeum výroby piva, které 4. června pod klenbami bývalého klášterního pivovaru otevřeli dnešní majitelé soukromého pivovaru v Broumově-Olivětíně.
Ač některé pivovary v zemi už podobná muzea mají, to broumovské je v Královéhradeckém kraji zatím unikátem. Vybudoval ho sám majitel a sládek broumovského pivovaru Jaroslav Nosek, který je zároveň velkým sběratelem pivovarského náčiní a vybavení. Svou sbírku sestavuje už léta a letos se rozhodl její část ukázat.
Exponáty získává různě. Hodně jich koupil, něco zůstalo v pivovaru, který vznikl v Olivětíně začátkem 18. století díky břevnovskobroumovskému opatství.
„Nejdřív se pivo vařilo přímo v broumovském klášteře. Protože však oheň z pivovaru několikrát způsobil požáry nejen kláštera, ale i města, rozhodli se nejvyšší hodnostáři opatství přemístit pivovar z bezpečnostních důvodů na jiné místo, zhruba tři kilometry od kláštera,“ vysvětluje majitel, který umístil muzeum pod klenby nejstarší budovy pivovaru.
Historická lednička i tváře pivovarských bednářů
Co vše v pivovarnickém muzeu může návštěvník vidět?
Mezi exponáty jsou veškeré sklenice, které se k pití broumovského piva používaly v hospodách. Doplňují je staré sklenice na lahvové pivo, které dříve vyráběli jen hostinští. Návštěvníci muzea mohou spatřit také staré pípy a dřevěné sudy na transport piva či víka sudů, v nichž nápoj ve sklepích ležel a zrál.
Mezi přístroji zaujme ten, který přesně určoval obsah sudu sloupcem vody - takzvaný cejchovací přístroj na dřevěné sudy. Nebo soustava želez, jimiž pivovarští bednáři vypalovali na dřevěné sudy přesný obsah piva. Jsou zde i přístroje na zátkování lahví a také pípa s dvěma kohouty, z nichž jeden sloužil pro čepování piva v hospodě a druhý pro hadici, která plnila lahve.
Majitel sbírky se také rád pochlubí historickou ledničkou, do níž se sypal led, který chladil lahve s nápoji. Když roztál, vypustila se voda kohoutem a do ledničky se nasypal nový. Ledovací nástroje zase mohou někomu připomenout husitské nebo selské zbraně. Jsou to různé háky na zachytávání ledu, ale i důmyslná pila se závažím a jedinou rukojetí, kterou dělníci používali k řezání ledu na pivovarských rybnících.
Vyznavači piva mohou také na dochovaných fotografiích spatřit tváře lidí, kteří v pivovaru pracovali před více než sto lety.
„Tehdy jich muselo být podstatně více, protože v pivovaru pracovalo hodně bednářů, kteří spravovali nebo upravovali sudy na pivo,“ říká Jaroslav Nosek.
Návštěvník muzea může také vidět, jak asi vypadala kancelář sládka, který místo počítače používal brk s inkoustem a takzvaný výstavní denník. Tam zapisoval vyrobené pivo.
Ze vzácných archiválií lze ve vitrínách vidět zachovalou raznicí pro tisk hlavičkového papíru s perfektní kresbou pivovaru. Na stěně visí podobně podrobně vykreslený reklamní obraz pivovaru, který však měl v době svého vzniku v prvních letech 20. století německý nápis. Ten po roce 1948 nechali noví provozovatelé zestátněného klášterního pivovaru vyříznout a nahradit českým.
Dávný zachovaný likér a převor velebící pivo
Raritou je také plastický obraz pivovarské hospody, který vznikl v roce 1881. „Je to vlastně obraz 3D, který je vytvořen několika vrstvami, takže je plastický. Našel se u jednoho restaurátora,“ vypráví ředitel. Překvapením pro návštěvníky může být také informace, že broumovský pivovar vyráběl do roku 1948 také likéry, a to mnoha druhů. Kromě lahví lze v jedné z vitrín vidět i originální neotevřený likér, který našel obyvatel Broumova a poskytl ho muzeu.
Rok 1948 byl také rokem, kdy do broumovského pivovaru vkročil naposledy nějaký hodnostář břevnovsko-broumovského benediktinského opatství. Dlouhou dobu od toho zakončil až na začátku června převor Petr Prokop Siostrzonek, který muzeum slavnostně otevřel. Při té příležitosti řekl kladské televizi, že benediktini vždy dbali na zdraví, a proto založili pivovar.
„Pivo je totiž velmi zdravý nápoj, pokud ho samozřejmě pijeme s mírou,“ řekl Siostrzonek, „je dobře, že v broumovském pivovaru vzniklo muzeum. Lidé se v něm dozvědí, kdo pivovar založil.“
Muzeum se rozroste o sbírku reklam pivovarů
Muzeum se bude dál rozrůstat. Majitelé pivovaru chtějí pro účely muzea v budově upravit ještě dvě dosud nevyužité místnosti.
„Mám také velkou sbírku reklamních tabulí pivovarů do 30. let minulého století. Mnoho z nich už je dnes zavřených a pivo se tam nevaří,“ říká Jaroslav Nosek, který se na Broumovsko dostal po roce 1989. Narodil se v Praze, ale po vojně začal pracovat v náchodském pivovaru.
Dnes šéfuje broumovskému, který vaří pivo Opat a hodně s ním boduje i na sousedním polském trhu. Kromě běžného piva vaří speciální ochucená piva, mezi nimi třeba i pepřové, jahodové nebo třešňové.
