AKTUALITY

Sen pivaře: noc strávená v pivovaru. Nabízejí ji na Zvíkově
15. 7. 2010
t
Jak se vaří malinové, kvasnicové nebo pšeničné pivo? Rodinný Pivovarský dvůr Zvíkov a měšťanské pivovary Platan Protivín a Strakonice provázejí zvídavé návštěvníky svými provozy.

Tři litry tekutin denně, radí odborníci na výživu. Obzvlášť, když jsou vedra. Jak je to ale s pivem? „Doba se mění. Dřív vysedával chlap v chládku v hospodě, teď ho žena žene nejdřív na bazén. Na jedno si dojde, až když je pod mrakem,“ říká v legraci protivínský sládek Miloš Musil. Ve skutečnosti je ale za vedra rád – pivovarům jdou obchody.

Obnovili tradici u hradu

Jediný rodinný pivovar na Písecku a Strakonicku je Pivovarský dvůr Zvíkov. Při prohlídce hradu se sice návštěvníci dozvědí, že ze středověkého pivovaru zbyla jen ruina a znak labutě, který zdobí hlavní věž hradu, potěší je ale zjištění, že o kus dál stojí nový. „Nápad postavit ho měl Pavel Jákl, který míval na Štědroníně sportovní soustředění. Hledal někoho, kdo by mu pomohl a přes nynějšího sládka se dostal na mého manžela. Byl tehdy vrchním sládkem pražských pivovarů,“ vzpomíná Dagmar Voldřichová. Dvě rodiny se nakonec daly dohromady a před šestnácti lety vznikl nový pivovar.

Filozofií stavby byla snaha obnovit pivovarskou tradici na hradě Zvíkov. Na počest Pánů ze Švanberka, za jejichž éry pivovarnictví nejvíc vzkvétalo, dostalo pivo, které tu vaří, jméno Zlatá labuť.
Dominantou hlavní restaurační pivnice je funkční měděná dvacetihektolitrová varna, gril a otevřené ohniště.

„Snažíme se navázat na atmosféru hradu. Lidé na něm byli soběstační, měli co jíst, pít i kde spát. I tady bychom se v případě dobývání mohli zavřít a přežijeme. Pečeme tu třeba prasata, dopékáme chleba. Pivo a jídlo patří k sobě. Takže jsou tu často hody,“ vysvětluje Voldřichová.

Návštěvníci, kterým se tu zalíbí, mohou v pivovaru strávit i noc. Nabízí totiž mimo jiné i ubytování.
Pod celou restaurací je pivní sklep, spilka a stáčírna. To vše zájemcům ukáže sládek. Stačí sejít přímo z pivnice po točitých schůdcích do pivovaru. K prohlídce patří i degustace. „Říkáme, že lidé nasají při prohlídce ducha pivovaru a pak vědí, co nasávají na pípě,“ usmívá se Voldřichová.

Na Zvíkově vaří dva základní typy piva. Spodně kvašená – ležák speciál, dvanáctka a třinácka světlá, třináctka speciál světlá a třináctka, čtrnáctka tmavá a pak svrchně kvašená pšeničná piva. K dostání je i šestadvacítka s etiketou Královská zlatá labuť. „Má dvanáct procent objemového alkoholu a zrála přes rok ve sklepě, než byla k pití. Je to pivo určené spíše pro sběratele. Každá lahev má své číslo,“ říká spolumajitelka.

Když slavil pivovar třinácté výročí, vyrobili tu další pivo. Svrchně kvašeného Zvíkovského raráška. Vaří také malinové, červeného raráška, do kterého se přidává malinová báze. Je voňavější a barevnější. Roční výrobě piva se říká výstav. V Pivovarském dvoře Zvíkov je zhruba do tisíce hektolitrů. Výrobu obstarává pouze sládek.

Na chmelovou brigádu

„Na to, že jsme restaurační pivovar, a co si tady uvaříme, to si taky vypijeme, je to dost. Pro pivo si k nám ale jezdí lidé a někteří restauratéři z Prahy. Zájem je hlavně o Raráška, protože je to specialita,“ dodává Voldřichová.

Před pivovarem roste šestnáct rostlin chmelu. Každý rok poslední víkend v srpnu pořádá Pivovarský dvůr Zvíkov chmelobraní. „Je to sláva, v ten den vaříme i pivo speciál, který přichmelujeme za studena sebraným chmelem. Jinak používáme granulát,“ vysvětluje sládek Vladimír Ličman.

Akce je připomínkou dob, kdy studenti jezdili na brigády česat chmel. „Dokonce jsme tu měli paní, která v roce 1967 získala ocenění mistryně v česání chmele a přinesla nám ukázat diplom,“ popisuje sládek.

Pivovar má také svou kroniku z ručně dělaného papíru z Velkých Losin, zabalenou v kozí kůži. Tam se podepisují známé osobnosti, které pivovar navštívili. Politici, zpěváci i herci. Byl tu i bývalý prezident Václav Havel, muzikanti z kapely Žlutý pes nebo poslanec Karel Schwarzenberg.
Někteří v dobrém rozmaru po několikátém pivu připsali také humorný vzkaz. Třeba „Ať žije sex, pivo a rockenrol“ a podobně.

Kolem 20. března se do Zvíkova sjíždí majitelé a sládci z ostatních minipivovarů na soutěž Jarní cena českých sládků. Degustátoři pak z jejich vzorků piv vybírají ty nejlepší.

Protivínská klasika

Po staletí vaří pivo na Písecku také měšťanský pivovar Platan Protivín. Schwarzenberský pivovar býval největším z celého Prácheňska. Přesný rok jeho založení je ale zahalený tajemstvím, protože se nedochovaly žádné písemnosti. Určitě ale existoval už v první polovině šestnáctého století. Platan se pivovar jmenuje od sedmdesátých let minulého století. Podle stoleté aleje platanů, která vede až k pivovaru.

„Zajímavostí je, že byl historicky vždy průkopníkem. První kvasné způsoby na konci devatenáctého století stejně jako kvasnice spodního kvašení, které přišly z Bavorska a zdomácněly na Plzeňsku, používali jako jedni z prvních v Protivíně,“ popisuje ředitel Michal Voldřich.

Původně v Protivíně vařili pivo kvasnicemi ze svrchního kvašení. Byly to divoké kvasnice, nešlechtěné. Když s tímto postupem české pivovary kolem roku 1876 končily, byl Platan pro změnu jeden z posledních, který od něj upouštěl.

„Staří pivaři byli zvyklí na určitou chuť a nechtěli zkoušet nic nového. Takže až s vymřením štamgastů skončilo i pivo. Mladí už pili spodně kvašené,“ vysvětluje sládek. Dnes mohou lidé ochutnat celou řadu piv z tohoto pivovaru. Vaří tu jedenáctku Platan, desítku Schwarzenberg, Prácheňskou perlu, což je světlý speciál se šesti procenty objemového alkoholu a polotmavý ležák Protivínský Granát.

Po zavedení silničního zákona a nulové tolerance alkoholu hodně stoupl zájem i o nealko Platan a pivo pro řidiče tvoří třetinu výroby.

Pivovarem Protivínští provázejí v pracovní dny při zhruba hodinu a půl dlouhé exkurzi. Zájemci se ale musí objednat minimálně pět dní předem.

Pivovar láká vodáky

Strakonický Měšťanský pivovar je posledním v republice, který je ve vlastnictví města. Tradice vaření piva sahá do roku 1649. Neplatí tu slova písně Kde je sládek, tam je mládek…, protože pivo vaří sládková Dagmar Vlková.

Pivovar stojí u řeky, proto láká hlavně vodáky, kteří projíždějí okolo. Prohlídku si ale může domluvit kdokoliv. S výkladem trvá asi hodinu a půl a je průřezem celou výrobou. Od hlavního kvašení v otevřených kvasných kádích až po dokvašování v ležáckém sklepě.

„Měšťanský pivovar patří mezi menší a jde cestou klasické výroby. V ležáckém sklepě máme devět druhů piv v kvasnicové podobě, včetně nového Otavského Zlatého,“ říká sládková. Pivovar vyrábí nealkoholické pivo Driver, světlý a tmavý ležák Strakonický Dudák Premium, Nektar a Black, světlé výčepní pivo Strakonický Švanda. Ze speciálních je to Šamp pivní sekt, Polotmavý ležák Klostermann, Velkopřevor, Světlý kvasnicový ležák a Král Šumavy.

Kdy a kdo vymyslel strakonickou značku Dudák, nejde dohledat. V archivech je jen zmínka o tom, že už před první světovou válkou vyráběl pivovar třináctistupňové tmavé pivo s názvem Dudák.

Zdroj: sedmicka.cz