AKTUALITY

Hornická hospoda je dobrý nápad, říká odborník
24. 11. 2010
t
Jak zvolit správné jméno pro hospodu? Odborník radí volit tradiční jména. Třeba ta hornická.

V Ostravě jsou stovky hospod a restaurací. Některé se snaží zaujmout tím, co nabízejí, jiné zase jménem. Ale jaké jméno je pro hospodu to pravé? Sedmička oslovila odborníka z Vysoké školy báňské-Technické univerzity. „Jméno má velký vliv, teď jde jenom o to, jestli kladný nebo záporný,“ říká Michal Vaněk, který učí na Institutu ekonomiky a systému řízení a přednáší management a marketing.
Názvy ostravských podniků lze podle něj rozdělit do několika skupin. Jasné jsou takové jako U Dlouhých či U Dvořáčků, kde člověk hned ví, s kým má tu čest a komu hospoda či restaurace patří. Pak mohou přijít i takové, kde si člověk nemůže být jistý ničím. Třeba Pták v hrsti nebo U Modré nudle. „Pod názvy jako například U zabitého vola si lze představit ledacos. Je samozřejmě otázka, jak moc může být název recesní. S takovými jmény bych byl opatrný,“ míní Vaněk.

Vzpomínky na podzemí
Expertovi se líbí názvy, které jsou spojené s místní tradicí. A tradice v Ostravě, to je třeba hornictví. Hornických hospod je v Ostravě hned několik. Jedna z nich leží mezi paneláky na Dubině a má výstižný název Hajcman. „Otevřený důl už v Ostravě nenajdete. Avšak zažít hornickou atmosféru můžete i jinak. Uvidíte vše, co patřilo a patří k této náročné práci. Každý stůl je na památku pojmenován po jednom dole,“ lákají hosty provozovatelé do hostince, který nese název nezbytné hornické pomůcky. A odborník jméno oceňuje. „Kdyby někdo dal podniku takový název v Praze, nikdo by mu nerozuměl. Pro Ostravu je ale skvělé a hlavně srozumitelné,“ je přesvědčen Vaněk.
Provozní Gabriel David říká, že když před třemi lety Hajcman vznikal, provozovatelé bez váhání vsadili na hornickou minulost. Na obřím sídlišti Dubina žily tisíce horníků. „Název nám obrovsky pomáhá. A taky interiér pivnice. Někdy si tu víc než v restauraci připadám jako u fotografa,“ vykládá David. Hosté se nadšeně fotí vedle důlních vozíků, hajcmanů i píchaček. „Mnozí příchozí samozřejmě vzpomínají na staré časy, kdy mezi tím vším pracovali,“ dodává provozní. Přímo jméno dolu má ve svém názvu také restaurace s hotelem Jan Maria na ostravském Hranečníku. „O jiném názvu jsme ani neuvažovali. Hotel tvoří částečně bývalý důl, který je navíc památkově chráněný. V restauraci máme staré fotky dolu a zájem lidí o takovou historii je veliký. Staří havíři si tady přicházejí zavzpomínat. Naopak mladí studenti píší o přeměně dolu na hotel dokonce diplomové práce,“ říká manažer hotelu Radek Doležal.

Obdobných odkazů na hornictví a průmysl je v Ostravě samozřejmě dost. I taková Koxovna na Stodolní ulici. „Určitě jsou místní a tradiční názvy lepší než nějaké obecné jméno,“ shrnuje Vaněk.

Merlin a Tuzex

A špatné názvy? Podle Vaňka například takový, kdy někde v podhůří někdo pojmenuje hospodu po bájném kouzelníkovi Merlin. „To jméno má spojení s určitou historií a je otázkou, jak takový název hosté přijmou,“ myslí Vaněk. Podle něj jde ovšem také o styl konkrétní restaurace „Něco jiného je, kdyby v takovém Merlinu třeba chodila obsluha oblečená jako z artušovských dob. Pak je to hned o něčem jiném,“ míní vysokoškolský docent.
Další názvy jsou z kategorie poněkud bizardních. Na Stodolní nedávno otevřeli bar s názvem Tuzex. „Mladším takový název už asi nic neřekne, ale pro ty starší byl Tuzex něco výjimečného. Ti se určitě nechají přilákat,“ chválí nápad Vaněk.
Upozorňuje však, že od stolu se nikdy předem nedá říct, zda je nějaký název dobrý nebo špatný. „To se ukáže vždy až časem. Jméno je sice důležité, ale lidé chodí do hospod a restaurací hlavně kvůli dobrému jídlu a pití,“ uzavírá Vaněk.

Zdroj: sedmicka.cz