Pivní Obzor

Ve Vyškově snad ne naposledy.

DOMÁCÍMenší okresní moravské , celkem fádní město Vyškov , se nemůže zrovna chlubit nějakým seznamem pamětihodností a zajímavostí , ale pro pivního nadšence svojí velkou zajímavost narozdíl od jiných měst přece jen má. Oním místem je samozřejmě stále fungující pivovar .

Už jen proto , že lokálním pivovarem se může chlubit stále méně českých měst , by neměl být osud místního pivovaru místním nejen pivařům lhostejný.

Stejně jako i jinde , má i ve Vyškově pivovarnictví dlouhou historii, sahající až někam do 15. století. Současný pivovar se může pochlubit tradicí , která byla započata založením pivovaru v roce 1680 olomouckým biskupstvím. Majetkem církve byl po celou dobu fungování až do zestátnění koncem 40tých let 20.století, i když byl dlouho pronajímán různým nájemcům a církev už vlastní provoz pivovaru od roku 1855 nezajišťovala. Církev často a ráda káže vodu a pije víno a u vaření piva to platí dvojnásob.

Zatímco navenek bojuje proti různým lidským nešvarům a někde i proti nevinnému popíjení piva, jako například v Polsku, kde je pivo místy pro katolickou lobby na černé listině, tak na západ od našich hranic , kde tradice církevních či klášterních pivovarů nebyly násilně přetrhány komunisty jako v ČSSR, patří vaření a prodej piva často k stěžejním zdrojům příjmů klášterů či církevních řádů.

Právě dřívější církevní vlastnictví vyškovského pivovaru , respektive od roku 1991 vlekoucí se a stále ještě nevyřešené církevní restituce jsou hlavní příčinou dnešní stagnace a nepříliš růžové situace. Kromě budějovického Budvaru , kde je vzhledem k oprávněným obavám , týkajících se známkoprávních sporů s americkým jmenovcem , přeci jen jiná situace , tak druhému a zároveň poslednímu dnešnímu státnímu pivovaru ve Vyškově, státní vlastnictví rozhodně neprospívá.

Vyškovští i přes vaření výborných piv , vedou nerovný boj s kapitálově silnými velkými pivovary, disponujícími minimálně o řád většími penězi na podporu prodeje, starobrněnským především a v regionu znatelně ztrácejí a vyklízejí i dlouholetá tradiční odbytiště.

O investicích bohužel ve Vyškově nerozhoduje sládek či ředitel , ale komunismem poznamenaní kádři ze státem vlastněného postsocialistického podniku Jihomoravské pivovary, kteří ještě ani v 21.století nechápou, že pivo už se dávno neodbytuje , ale prodává a pojem marketing či podpora prodeje je pro ně zřejmě španělskou vesnicí. Když už se neumějí či nechtějí o pivovar do vyřešení restitucí řádně postarat , tak ho mohli alespoň dlouhodobě pronajmout nějakému schopnému podnikateli, jako to už dělá dlouhé roky město Kutná Hora , které pronajímá svůj pivovar schopnému Drink Unionu.

Osobně nevím jak chutnalo vyškovské pivo začátkem 90tých let , ale dnes ho řadím rozhodně k tomu nejlepšímu co se dá na české pivní scéně z produkce průmyslových pivovarů ochutnat. V polovině 90tých let se Bolek Polívka ve své známé filmové roli náhle zbohatlého vesničana , nevyjadřoval o vyškovském pivu zrovna pochvalně a i na své blízské olšanské farmě zřejmě čepuje rádoby nejlepší pivo na celé moravě , ale nyní by si s vyškovským ležákem rozhodně ostudu neudělal.

Nealko pivo nebo 8% a 10% piva moc nepiji a tudíž ani jejich většinou vodnatou chuť nehodnotím. Silnější vyškovská piva , která každoročně svoji vysokou kvalitu potvrdí nějakou tou respektovanou cenou , už však za pozornost rozhodně stojí.

Jak 11% polotmavý ležák,11% tmavý ležák Havran ( pro mladou klubovou generaci , pro kterou by název piva nebyl dostatečně cool, se prodává v 0.33 lahvích pod názvem Tunnel), 12% světlý ležák Březňák , 14% světlý speciál Generál, tak konečně vyškovský speciál nejspeciálnější a to německým Doppelbockem inspirovaný 17% jantarový ležák Jubiler.

Přes výborná piva není doma v regionu nikdo prorokem , výstav piva klesá a o značce piva v hospodě rozhodují většinou jiné aspekty než je jeho chuť. Frekvence televizních spotů, zásoby hospodských reklamních propiet a výše všimného od agilních zástupců velkých pivovarů v kapse hospodského především.

Klesající odbyt v regionu se tak vyškovští snaží částečně vyrovnávat exportem , který probíhá do řady států .

Pivovar jsem navštívil vloni na podzim v rámci dne otevřených dveří a i přes stesky zaměstnanců na nepříliš dobré finanční ohodnocení a odchody mladších zaměstnanců za lepším , či neochotu vedení k řešení i banálních investic, bych situaci pivovaru jako úplně tragickou neviděl. I přes citelný pokles za poslední roky, je na malý pivovar roční výstav cca 50000hl. piva pořád slušné číslo a pivovar hlavně nemusí trápit akutní nutnost nějakých zásadních nákladných investic. Dobře vybavený pivovar s klasickým cyklem spilka - sklep, vlastní lidovou pivnicí , pivovarským obchodem s kompletním sortimentem i jinak exportního piva , zrekonstruovanou varnou i dalšími provozy , rozhodně na první pohled na krachující pivovar , narozdíl od jiných i známějších pivovarů rozhodně nevypadá.

Na pivních slavnostech , které poznamenala díky nepřízni počasí a asi i nepříliš velké propagaci nižší návštěvnost, jsem se dlouho nezdržel a tak si netroufám hodnotit jejich průběh, který mohl být třeba nakonec i podařený.

Myslím , že pokud se podaří vládě konečně vyřešit církevní restituce či najít nějakou cestu mimo nepružný a zatuchlý státní aparát a pivovaru se ujme firma , pro kterou Marketing není jen neznámým anglickým slovíčkem , která chápe , že dnes už není problém kvalitní pivo uvařit , ale prodat a především pro podporu prodeje i něco dělat , bude pivovar úspěšně fungovat i v budoucnu.

Výborné vyškovské pivo si určitě zaslouží , aby dál zůstalo na české pivní mapě přítomné.