Pivní Obzor

Ne, mnichovský pivovar Augustiner opravdu není se svým ročním výstavem piva cca 800000 hl. malým pivovarem, i když je mezi místní pivovarskou velkou pětkou druhý nejmenší.

Piva se značkou Augustiner jsou sice široce dostupná jak v Mnichově, tak ve velké části Bavorska, resp. Německa, ale samotný pivovar se od klasické pobočky nějaké mezinárodní pivní korporace výrazně odlišuje. Ostatní velké místní pivovary jsou už z velké části ve znamení moderny, ale pivovar Augustiner, nacházející se na třídě Landsberger, nedaleko hlavního nádraží, je posledním místním pivovarem, který slovo tradice nevyužívá a nezneužívá jen v reklamě, ale tradice zároveň udržuje. Nejsou to jen rozlehlé původní budovy, ve kterých se pivo vaří už od 80.let 19.století, ale hlavně klasická dvoufázová výroba spilka-sklep, či v Evropě dnes už raritní stáčení piva do dřevěných transportních sudů. U nás už dávno odepsané eurolahve sice nejsou v Bavorsku žádnou vyjímkou, ale u velkého pivovaru ano a k pivu Augustiner už tak nějak patří.

Pivovar je se svým rokem založení 1328 zároveň nejstarším činným pivovarem ve městě.

Vznikl jako malý klášterní pivovar a ve své původní podobě fungoval až do roku 1803, kdy byl v rámci reformy tak jako i jiné bavorské klášterní pivovary zestátněn a poté v roce 1817 privatizován. V témže období byl mimochodem za mimořádnou kvalitu piva osvobozen tehdejším knížetem od platby daní. V roce 1829 pivovar kupuje rodina Wagnerů, přičemž potomkům a následovníkům této rodiny patří pivovar dodnes.

Do roku 1885 pivovar sídlil v centru města na Neuhauser strasse 27 (pěší zóně), kde dodnes funguje velká pivnice, restaurace a malá zahrada Augustiner Restaurant, která je přes svoji turističnost pěkným příkladem starého tradičního podniku. Prostory pivovaru sevřené městskou zástavbou už nestačili a tak byl vystavěn nový velký pivovar na tehdejším předměstí, na místě už fungujících ležáckých sklepů, kde zdárně funguje dodnes.

Jako mnohé další německé pivovary, vlastní pivovar i svoji stáj. Tunu vážící valaši Petro, Rambo, Grinco nebo Arco, sice povětšinu roku tahají dřevo z těžko přístupných míst bavorského lesa, ale při pivních slavnostech a jiných významných událostech jsou postrojeni do zdobných chomoutů a opratí, zapřaženi za velké povozy a vydávají se reprezentovat pivovar.

Pivovar vaří klasickou bavorskou řadu piv jako staromnichovské tmavé Dunkel, světlé velmi charakteristické sladové pivo Helles, o něco silnější export alias Edelstoff, Pilsener, samozřejmě i pšeničný světlý Weissen bier a sezónně pak silný světlý Bock, tmavý Doppelbock, nebo speciální Oktoberfest. Prakticky o všech se dá říci, že jsou velmi dobrou ukázkou daného stylu.

Piva jsou na čepu v mnohých, většinou pěkných tradičních hospodách, pivních zahradách (do nejznámější velké pivní zahrady Augustiner Keller stačí od pivovaru přejít most přes kolejiště nádraží), ale jednoznačným místem, které by žádný pivař neměl minout, je samotná pivovarská pivnice a restaurace přímo v pivovaru, kde se nabízí celý sortiment piva v čepované podobě. Lákadlem nejsou jen prakticky jedny z nejnižších cen točeného piva ve městě (2,45 - 2,80 euro za půllitr a 4,90 - 5,20 euro za litrový máz), které jsou o více než jedno euro pod místním průměrem, ale hlavně samotná atmosféra. Přízeň prakticky každého si získá tmavým dřevem obložená, patinou prostoupená krásná restaurace pamatující konec 19.století a velmi sympatická protější lidovější pivnice, kde se u lavic a stolů sestávajících z fošen položených na sudech občerstvují nejen návštěvníci, ale i party zaměstnanců pivovaru, kteří si odskočí o pauze na jedno.

Bez přehánění jedno z nejlepších míst k popíjení v Mnichově.

Za návštěvu stojí kromě pivovaru s hospodou i velmi pěkné webové stránky pivovaru: www.augustiner-braeu.de (na kterých je například seznam asi nejlepších mnichovských hospod s Augustinerem, nebo kde se v sekci výroba piva - Der brauprozess, nachází krátké video o plnění piva do zmíněných dřevěných sudů).

Pivovarská hospoda má vlastní stránky také: www.braeustuben.de