Pivní Obzor

Pivní nekrolog

DOMÁCÍTa zpráva mě celkem zaskočila. Postupný konec delší dobu churavějícího pacienta se dal pomalu očekávat (nasvědčovala tomu i letošní změna měsíčníku na dvouměsíčník), přesto mně náhlý skon nejstaršího a vlastně i jediného pivního časopisu, nebo spíš novin, zaskočil a rozesmutněl.

Byl jsem pravidelným čtenářem prakticky po celou dobu fungování Pivního Kurýra a i když poslední roky s nástupem internetu už přestal být zdrojem nějakých pivních aktuálních informací, pořád se v něm dalo objevit mnoho zajímavého a měl jsem ho rád.

Zkušení pivní matadoři - pánové novináři Richard Crha a Pavel Jákl (v dřívějších letech i mnozí další), měli díky svým letitým zkušenostem o pivu rozhodně co říci a Pivní Kurýr i v dnešní době internetových pivních serverů, měl svoje místo především mezi klasickými pivaři, kteří opravdu často nepatří k zapáleným internetovým fandům a právě v těchto klasických hospodských kruzích bude pivní osvěta, kterou vykonával právě Pivní Kurýr, rozhodně chybět.

Je trochu smutné, že mezi pivovary nebyl zájem o inzerci a prezentaci v prakticky jediném českém pivním tisku. Na druhou stranu i přímo v Pivním Kurýru zaspali dobu a tím, že v posledních letech mezi sebe nepřizvali nějakou mladou krev, nevytvořili třeba vlastní webové stránky (ty tedy nějakou chvíli v jednoduché formě fungovali), kde by býval mohl být třeba postupně zveřejňován i jistě bohatý archiv různých informací a článků. V tomto ohledu redakci bohužel ujel vlak. Zvláštní také bylo, že časopis chyběl v běžných trafikách a stáncích a distribuce probíhala prakticky jen přes předplatitele a přímo do vybraných hospod. Jednotlivá čísla sponzoroval většinou vždy některý z pivovarů, což se odráželo tak trochu na obsahu časopisu (nikdy se ale obsah časopisu dle mého názoru nesnížil k čistě komerční prezentaci onoho pivovaru), ale zároveň umožnilo prodávat časopis čtenářům za aktuální cenu 1 piva (v začátcích 4,60,-Kč až po současných 15,-Kč).

Pivo však ale asi nebude mít nikdy takové postavení jako víno o kterém vychází jen v čechách hned několik, na křídě tištěných barevných časopisů a své čtenáře (často tedy i reklamou a trendovostí zmasírované snoby) si najdou. Pivaři všeobecně asi nemají moc zájem si o pivu kromě konzumace i číst a netýká se to rozhodně jen české republiky.

Po krátkém fungování časopisu Pivař a aktuálním konci Pivního Kurýra, už tedy zbývá jen čtvrtletník Pivní Magazín, čistě sběratelský magazín Svět piva a čistě odborný časopis Kvasný Průmysl.

Jako malou připomínku na zesnulého, tedy trocha vzpomínání, konkrétně tedy o čem se psalo v Pivním Kurýru třeba před 10 a 15 lety.

V roce 1998 přineslo listopadové číslo obsáhlou reportáž z akce Cena českých sládků, kde bylo odbornou komisí z 32 vzorků piv různých stupňovitostí vybráno jako nejlepší pivo světlý 12% ležák, uherskobrodský Janáček a cenu pražských novinářů obdržel světlý vyškovský 11% Džbán. Pavel Jákl zavandroval po zaniklých pivovarech přímo do Prahy na Betlémské náměstí, do pivovaru u Halánků a přinel zároveň kvalitní článek o dřívějších českých klášterních pivovarech. Obsáhlý článek Jiřího Křepelky popsal strasti a slasti výčepáků z pražských legendárních hospod U Medvídků, U Jelínků a U Zlatého Tygra. Krátká reportáž připomenula podkováňské pivní slavnosti a den otevřených dveří ve vyškovském pivovaru. Krátké zprávy mimo jiné vzpomenuly, že svijanský pivovar očekává zvýšení výstavu z 38.000 na 40.000 hl. Opavský podnikatel Kamil Kolek se stal majoritním vlastníkem opavského pivovaru Zlatovar. Přerovský pivovar Zubr zahájil licenční výrobu svého piva na slovensku v pivovaru Urpín. Akcionáři pivovaru Radegast Sedlec rozhodli o vyhlášení konkursu, ponechání výroby piva na úrovni technologického minima a přejmenování společnosti na Pivovar Most. 7738 občanů se podepsalo k petici za záchranu vratislavického pivovaru Občanského sdružení Přátel Vratislavického pivovaru, která byla zaslána spolu s otevřeným dopisem řediteli pražských pivovarů Grahamu Stanleymu a žádala o vysvětlení důvodů uzavření pivovaru, kde přišlo o práci 370 lidí. Dočesná v Žatci byla tradičně velkolepá a soudek 12% Platanu vyhrál čtenář Roman Mayer z Bechyně, který si ho nechal zaslat do místní restaurace hotelu U Draka.

A o čem psal Pivní Kurýr před 15 lety v listopadu 1993 ?

V tomto čísle byl prezentován pivovar Krušovice, který se stal nově akciovou společností, vařil cca 265.000 hl (pro domácí trh pouze nepasterované pivo, pasterované jen na export) pivo prodával odběratelům - světlou desítku za 4,70,-Kč, tmavou za 5,30,- Kč, světlou dvanáctku za 6,70Kč, v Praze měl 70 odběratelů a patřil mezi středně velké pivovary. Nechyběl rozhovor s tehdejším ředitelem ing. Václavem Kloubem o rekonstrukci pivovaru, hledání strategického zahraničního partnera, budoucnosti středně velkého pivovaru v konkurenci gigantů ze Smíchova či Plzně a dalších tehdejších reáliích. Profil tehdejší krušovické paní sládkové Aleny Mildorfové přinesl Richard Crha a rozsáhlý kvalitní článek o historii pivovaru nenapsal nikdo jiný, než krušovický bard Josef Fencl. Nechyběl článek o krušovických restauracích nejen Praze ale i v Kladně či Slaném, Pavel Jákl zavandroval tradičně vyčerpávajícím výborným článkem do hradního pivovaru na Křivoklátě, František Pinkava sepsal reportáž ze dne Herolda v Březnici, redakce navštívila pokusný pivovárek v Žatci, poblahopřála pivovaru Chodovar k jejich 420. výročí a v Chodové Plané udělila rovněž místní restauraci Slunce titul Hospůdka snů, který si převzal provozovatel pan Ščesnár rukou ulepenou od langoše, což bylo signálem, že pracují všichni fest, včetně vedoucích. Činnost zahájil pivovar v Hlučíně, z iniciativy Stanislava Bernarda se sešel Český svaz malých nezávislých pivovarů, jež založilo 20 výrobců piva, aby projednal návrh na snížení daní a výhru, tentokrát 1 hl sud 12% Staropramenu obdržela vylosovaná čtenářka Hana Němečková ze Sadské. Měsíční žebříček pivovarů vyhrál v hlasování čtenářů Staropramen následován Radegastem a pivovarem v Holešovicích. Ve značkách piva celkově po 10 kole vedl Radegast 12%, následován Šerákem 11% a Velkopovickým Kozlem 12%. Anketu Naše pivko potom vedl Herold následován Rychtářem a Broumovem.

Dlouholeté heslo - Kdo nečte Pivního Kurýra pije nevzdělán, už tedy neplatí a mnohým včetně mě bude chybět.

Opravdu se nenajde žádný investor nebo mecenáš, který by s Pivním Kurýrem pokračoval ?