Pivní Obzor

Francké Švýcarsko

ZAHRANIČNÍNe, nebude řeč o cestě za pivem do země helvétského kříže pod štíty velehor. Na to pravé Švýcarsko určitě také někdy dojde, ale tentokrát bude řeč o kraji vzdáleném jen asi 60 kilometrů západně od českých hranic.

Tak jako byl v dobách romantismu a počátcích turismu na konci 19.století nazván přírodně nesmírně zajímavý a krásný kraj severně od Děčína, Česko-Saským Švýcarskem, tak i bavoráci si v té době nazvali jeden kraj svým Švýcarskem. Tou oblastí je právě malebný kopcovitý kraj plný pískovcových skal, údolí, pěkných vesniček a hrázděných městeček mezi Bamberkem na západě a Bayreuthem na východě. Co se přírodních zajímavostí týče, tak Francké Švýcarsko na to české trochu ztrácí, ale v jedné oblasti má navrch minimálně o 1000%. O jakou asi jinou oblast by se mohlo jednat, než o oblast piva. Na území o velikosti cca 50x50 kilometrů se nachází přes 70 pivovarů a pivovárků a tak nějaká pivní nuda a fádnost v tomto kraji nehrozí ani omylem.

Detailnější poznání většiny místní pivní nabídky by zabralo aspoň čtrnáctidenní dovolenou, ale já měl k dobru loni jen 1 slunečný májový den. Vydal jsem se tedy do východní části tohoto území na kolečko po několika místních malých pivovárcích. Ideálním výchozím i cílovým bodem se stalo město Pegnitz, ležící na východním okraji tohoto území a které se ještě zároveň nachází v zóně platnosti celodenní česko-německé vlakové jízdenky Egronet za pouhých 200,-Kč (kola se přepravují zdarma), která mi už v minulosti při cestách do Bavor několikrát výborně posloužila.

V Pegnitzu se nacházejí hned 2 pivovary s jejichž produkty jsem měl zájem blíže se seznámit, leč nakonec to z časových důvodů nevyšlo, takže snad při letošní cestě.

První plánovaná pivní zastávka v 5 kilometrů vzdálené vesnici Büchenbach bohužel vyšla naprázdno. Do otevření hospody malého rodinného pivovárku Herold s 400 letou tradicí vaření piva, zbývaly bezmála 2 hodiny, obchod také žádný (ostatně v nenápadné budově hospody-pivovaru, bez nějakých typických pivovarských identifikačních znaků, by neinformovaný návštěvník pivovar opravdu nehledal) a tak jak chutná místní maibock zjistím možná někdy příště. Odhadem 16% stoupání do kopce za vsí mé neroztrénované údy pravda poněkud zaskočilo, ale s vidinou prvního piva v další vesnici jsem vytáhnul něco z rezervních zásob energie a o pár minut později se již ocitnul ve vesnici Leups. Běžná a ničím vyjímečná venkovská hospoda a na vedlejší zahradě posazená pivovarská varna. Ač teprve poledne, v lokále už se veselí několik starších štamgastů a já s 1 tmavým pivem usedám u stolu na dvoře. Malý rodinný pivovárek Gradl s ročním výstavem 1500 hl, který byl založen už v roce 1683, dnes zásobuje pouhé 3 hospody, ale stáčí pivo i do běžných lahví a tak zakupuji za cenu pivovarskou-tedy nízkou i 1 exemplář na cestu.

2 kilometry opět do táhlého kopce, ale na obzoru už je vidět vesnice Lindenhardt, kde je další pivovárek. Malý a opět rodinný pivovárek Kürzdörfer taktéž s ročním výstavem něco přes 1000 hl vaří obvyklý hell a dunkel, doplněný nefiltrovaným Landbírem (venkovským pivem). I v těchto končinách dávají mnozí pivaři z ekonomických důvodů přednost lahvovému pivu před točeným v hospodě a tak stáčení do lahví je i u těchto opravdu malých pivovarů naprostou samozřejmostí a místní pivovárek není vyjímkou.

Pěkná pivní zahrada ve svahu u pivovaru otevírá svou branku až v pozdějším odpoledni a tak azyl poskytne nedaleká pivovarská hospoda s malou terasou. V obyčejně působící hospodě jsem v tuto dobu jediným hostem, ale i přes minimální výtoč piva chutná místní helles výborně.

Je ale čas jít dál a tak putuji z kopce do kopce do pár kilometrů vzdálené obce Hintergereuth. Malý, jak jinak než opět rodinný pivovar Stöckel je jasnou a nepřehlédnutelnou dominantou vesnice a já usedám u masivního stolu na pivovarském dvoře přímo naproti fungující pivovarské kapličce, kterou postavil kdysi majitel pivovaru a která slouží svému účelu pravidelně i dnes. Ochotnou místní paní výčepní načepovaný - osobitý a velmi chutný helles bier, který jsem otestoval, je ve stálé nabídce doplněn ještě světlým pšeničným, pilsem a landbierem. Vše samozřejmě i v lahvích.

Opět ale jen 1 točené, protože o pár kilometrů dál je další pivovar. V městečku Walschenfeld zaujmou nejvíc krásné hrázděné domy na náměstí, které jsou domovem i několika restaurací, ale já měl v plánu navštívit nenápadnou hospodu v postranní ulici, která je jediným výčepem nefiltrovaného piva z místního pivovárku, který vaří ročně nějakých 400 hl právě jen pro tento podnik. Varna je o pár set metrů dál a pivovarská hospoda se vyznačuje bohužel nepříznivou otevírací dobou a to kolem oběda a poté až od pozdějšího odpoledne. Já se trefil právě do odpolední siesty.

Nu což. 2 kilometry dál je další vesnice a další pivovar. V Nankendorfu chátrá u říčky bývalý pivovar, ale 150 metrů vzdálený pivovárek Schroll funguje a vaří svých 2000 hl piva za rok. Polotmavý nefiltrovaný landbier, helles a bock. Pivovarská hospůdka s malou venkovní terasou je beznadějně zaplněná nějakými trempy, ale díky tomu, že jsem vzal útokem market REWE v předchozím městečku, mám místní pivo zakoupené v lahvích na doma. Místní landbier těžko hodnotit jako něco zvlášť vyjímečného, ale stejně jako u mnohých okolních piv i tady je běžný standard kvality a chuťový průměr piva postaven celkem vysoko a to se rozhodně počítá.

Opět trocha toho 12% ne piva, ale krátkého stoupání do kopce a uprostřed právě obdělávaných polí v sousední vesnici Breitenlesau poslední picí zastávka dne. Pivovar Krug (džbán) s ročním výstavem cca 20000 hektolitrů, patří ve svém okolí k těm větším a piva neexpeduje jen kolem komína, ale dodává i do Berlína, Frankfurtu nebo Itálie. 80% výstavu piva připadá na tmavé pivo, kterým je pivovar vyhlášen, ale já dal přednost výbornému světlému nefiltrovanému sklepnímu pivu (keller bier) čepovanému za necelé 2 eura do kameninového džbánu na příjemné, stromy stíněné letní zahrádce u varny, naproti pěkné hrázděné pivovarské hospodě, která nabízí i cenově přijatelné ubytování (od 19 euro/noc).

A to byl, co se točeného piva týče, pro tento den konec. Na plánovanou zastávku v Pegnitzu už nakonec nezbyl čas, stejně jako na bližší prozkoumání opravdu krásného městěčka Pottenstein, které je zároveň turistickým středobodem Franckého Švýcarska. Půvabné malé město plné hrázděných domů ve stínu pískovcových skal stojí 100% za návštěvu, stejně jako 2 místní pivovárky a i pěkná restaurace s pivním muzeem v dalším bývalém pivovaru, kde je na čepu i keller bier značky St. Georgen z nedalekého Buttenheimu, který se právem řadí k tomu vůbec nejlepšímu co je na bavorské pivní scéně k mání. Na další a už snad i delší návštěvu tohoto krásného města se už těším a snad to letos opět vyjde. Celý tento malebný a vůbec ne vzdálený kraj se svojí pohostinností, bohatou a rozmanitou pivní kulturou ostatně stojí za to.

oficiální stránky Franckého Švýcarska: http://www.fraenkische-schweiz.com/

pivovárky toho dne:

http://www.beckn-bier.de/

http://gradl.brauereien.bierland-oberfranken.de/

http://www.brauerei-kuerzdoerfer.de/

http://www.stoeckel-braeu.de/

http://www.brauerei-schroll.de

http://www.krug-braeu.de/

http://heckel.brauereien.bierland-oberfranken.de/