Pivní Obzor

Pivní smutek i radost

DOMÁCÍJako by těch špatných zpráv na poli průmyslových pivovarů nebylo za loňský a letošní rok přičiněním společnosti Heineken málo, tak přichází další Jobova zpráva tentokrát z teploučkých kanceláří pražského Ministerstva zemědělství.

Trochu nečekaný krok od pražských ministerských úředníků a činitelů postkomunistické firmy Jihomoravské pivovary a.s., kteří možná identifikují moravský Vyškov na mapě, ale v pivovaru dle všeho nebyli a o tom, že by znali současnou kvalitu a výbornou chuť tamního piva lze s úspěchem taktéž pochybovat. Když už se po letech nečinnosti konečně začalo o vyškovském pivovaru (http://www.pivovyskov.cz) mluvit a zdálo se, že se konečně uskuteční z důvodů nevyřešených církevních restitucí a tím pádem i nemožnosti privatizace i pronájem někomu schopnějšímu, tak došlo k variantě nejhorší, nejméně pochopitelné a to k rozhodnutí o uzavírce. Rozhodnutí, které aspiruje dle mého názoru na vítězství v anketě Úřednická tupost roku 2010.

Proč? Jednoduše proto, že vyškovský pivovar rozhodně není zanedbaným pivovarem vyžadujícím masivní investice, ale pro někoho možná překvapivě dobře vybaveným a v posledních letech i nákladně rekonstruovaným podnikem vařícím opravdu povedené pivo o čemž svědčí i cenné medailové trofeje z prestižní soutěže European beer star, kde se vyškovské pivo prosadilo ve své kategorii i přes velkou konkurenci. Ano, lze namítnout, že se roční výstav piva každoročně snižuje, ale opět nejde o nic tragického, protože i 20000-30000 hektolitrů piva ročně není málo a odpovídá reálným možnostem menšího regionálního a v oblasti marketingu slabšího pivovaru v dnešní tržní době, zvlášť když mu na záda dýchá velká a silná, kapitálově vybavená brněnská konkurence. Původní, několikanásobné objemy výroby nejen vyškovského pivovaru, ale i podobně velkých pivovarů z dob minulých, kdy vládla rajonizace a neexistence konkurence už nelze vrátit, vaří se často zlomky původních kapacit a často to vlastně vůbec nevadí. To se týká celé řady středně velkých a menších českých pivovarů a to i těch, kde vládne šikovný podnikatel a ne nepružný státní úředník. Pokud se v případě vyškovského pivovaru nejedná o krystalickou korupci spojenou např. s budoucím využitím pivovarského areálu nebo totální neschopnost státního aparátu sehnat za dlouhá předchozí léta schopného nájemce či schopného správce, tak by mělo jít ministerstvo jakožto faktický vlastník pivovaru jako první příkladem a být řádným hospodářem, který hledá řešení a nezavírá pivovar jež nezaložil, ale v minulosti formou znárodnění původnímu vlastníkovi ukradl a jednou by ho měl v případě vyřešení restitucí provozuschopný vracet. Pivní renesance a dobývání dříve ztracených pozic probíhá i u hůře vybavených pivovarů než je vyškovský, pohybujících se ještě před nedávnou dobou na hraně krachu (např.Malý Rohozec či Březnice), či proběhla obnova zrušených pivovarů (např.Rakovník), tudíž není sebemenší důvod, proč by nemohl normálně fungovat i vyškovský pivovar, byť třeba v zeštíhlené podobě a s menší roční výrobou ať už pod vedením šikovného nájemce, který dostal od ministerstva rozumné a splnitelné podmínky či státního správce, tak jako čile fungovala skupina státních pivovarů již za první republiky např.v Benešově, Křivoklátu, Buštěhradu a dalších místech.

Mělo by to tak být, pokud tedy nemají dotyční úředníci na nástěnkách stále vyvěšené tabulky z roku 1980 ve kterých se praví, že malé pivovary jsou určené na dožití či k likvidaci a neberou si příklad z nomenklaturních předchůdců, kádrů, kteří z Prahy jedním škrtem pera centrálně rozhodovali o bytí a nebytí malých regionálních pivovarů.

V tuto chvíli nezbývá než doufat, že na dotyčné ministerstvo přijde po aktuálních volbách rychle nový vítr v podobě osvícenějšího vedení, sepisovat petice proti uzavírce (http://pivni.info/blok/6375-petice-proti-zastaveni-vyroby-piva-ve-vyskovskem-pivovaru.html) a v případě dotčených vyškovských pivovarníků, patriotů a dalších věrných třeba demonstrovat a dát o sobě a o pivovaru vědět přímo před daným ministerstvem na pražském Těšnově po vzoru různých pěstitelů či chovatelů, kteří tak činí pokud se jim sahá na dotace. Na tahu jsou přímo vyškovští, protože nějaká silná a vlivná pivařská organizace jako je britská Camra v Česku chybí a na nějakou aspoň minimální podporu od vedení Českého svazu pivovarů spoléhat v součastnosti opravdu nelze.

Pokud vyškovští pivovarníci v tomto směru nějaký krok učiní, tak mohu za Pivní Obzor slíbit, že jim budu v jejich snažení v rámci svých možností nápomocen, protože bez zbytečného přehánění a sentimentu mohu konstatovat, že současné vyškovské pivo patří (nechce se mi psát patřilo) k tomu nejlepšímu u nás a o tom jak má chutnat opravdový pils českého typu by se do malého moravského města mohli jezdit školit i představitelé daleko větších a známějších pivovarů. Proto by mě defitivní zánik tohoto piva a pivovaru opravdu upřímně mrzel a ty mnohé vyškovské a okolní pivaře-okresní světáky pro které není místní neznačkové, ale výborné pivo dostatečně světové a upřednostňují bezpohlavně unifikovanou "značkovou" konkurenci, lze jen politovat.

　

Aby toho smutnění nebylo příliš, tak je příjemným faktem to, že přes výše zmíněný nepružný státní ministerský aparát existuje řada pivních nadšenců a podnikatelů, kteří spřádají plány a v celé řadě případů už rovnou budují nové pivovárky (kapacitou sice daleko menší než má ten vyškovský), přispívající k větší pivní pestrosti, i když malý restaurační pivovar v daném místě logicky nikdy regionální průmyslový pivovar nenahradí. Letošní rok bude v počtu nově vzniklých pivovárků rekordní a stávající stav se dá označit za boom srovnatelný v rámci našich sousedů snad jen s Rakouskem, které ač pivně podceňované, prožívá něco podobného.

Nové pivo už je uvařené například v Sedleci-Prčici a čepovat se začne koncem června (http://www.vitekzprcice.cz/index.php?page=sekce&id=5), stejná situace je i ve středočeském Štiříně, kde je nový pivovárek Magnát součástí stávající restaurace (http://www.stirinskastodola.cz/cz) a kde bude nové pivo bude čepováno od 24.6.

Nový restaurační pivovar bude co nevidět otevřen například v Rožnově pod Radhoštěm (http://www.roznovskepivnilazne.cz), v Ústí nad labem v Klášterní ulici, v Žatci v rámci chrámu Chmele a piva (http://www.chchp.cz), v hotelu v Letech u Dobřichovic, v Litomyšli (http://www.veselka.lit.cz), ve starém pivovaru v Dašicích, v pražské restauraci U dvou koček, v Plzni (http://www.pivopasak.cz), v Jeseníku, v Krásné Studánce u Liberce, v Syrovíně ? (http://www.syrovar.cz) a na dalších místech.