Pivní Obzor

Dvojitá radost

DOMÁCÍRok 2010 přinesl mnoho pivních novinek a poslední loňský kvartál byl premiérový hned pro dva nové pivovary, které spojují nejen proinvestované miliony, ale i vyšší a neskrývané ambice.

V Letech u Berounky se narozdíl od blízkých Řevnic a Dobřichovic v historii nikdy pivo nevařilo a tak je hotel a pivovar s nepivním názvem MMX místním novicem a svým moderním zevnějškem tak trochu posel z budoucnosti. Minimalistická architektura post moderně-funkcionalistického stylu sice odpovídá současným trendům, kdy i syrový beton může být součástí interiéru, ale byť jde o dobře provedenou a čistou práci, tak pro restauraci se tento stroze chladný styl nehodí už jen díky tomu, že o nějaké útulnosti nemůže být řeč a to i vzhledem k velikosti restaurace, kde i při 100 hostech bude poloprázdno. Asi by se podobný podnik vyjímal v nějakém pražském moderním kancelářském byznys centru nebo jako jídelna nějaké nadnárodní společnosti, ale ve venkovských Letech v sousedství rodinných domků a vilek působí více než zvláštně a to i přesto, že Lety u Dobřichovic jsou dnes spíše satelitem pražské vyšší střední třídy než běžnou vesnicí.

Přes postmoderní prostředí nekuřácké restaurace se ale naštěstí neservírují variace amarounů módní molekulární kuchyně, ale více méně česká klasická kuchyně v poctivém a velmi chutném provedení a pivo se nečepuje do zkumavek, nýbrž do klasických půllitrů s uchem.

Na klasické nerezové dvounádobové varní soupravě o obsahu várky 10 hektolitrů od bamberské renomované firmy Kaspar Schulz vaří zkušený sládek a bývalý "Plzeňák" pan Korbel pivo dle zákona o čistotě piva, čili jen ze sladu, vody a chmele a na výsledném dílu je jeho um více než znát. Zatím tvoří sortiment světlá jedenáctka a chuťově velmi podobná dvanáctka (0,5 l za 36 Kč, respektive 38 Kč), obé charakterem chutný a návykově pitelný pils bez kompromisů, typ piva, který je dnes v Čechách spíše Popelkou a proto i MMX pivka světlejší barvy a menší tělnatosti vyvolávají občas až překvapivě negativní reakce i u pivně poučenějšího obecenstva. Sladově voňavé a chuťově chmelenější (neporovnávat prosím s extrémně přechmelenými ejly) pivko se sušším dozníváním na patře, které osobně řadím k tomu nejlepšímu, co za poslední dobu česká pivní scéna nabídla. Velmi potěšila i polotmavá vánoční čtrnáctka (0,3 za 30 Kč) opět pilsovatějšího střihu, říznutá karamelovým sladem. Potěcha i pro zmlsaný jazýček.

Ceny jsou na venkovské poměry sice už trochu vyšší, ale v rámci nastavené laťky akceptovatelné a pochválit možno i pohotovou a ochotnou obsluhu. Otázkou zůstává, jestli se podaří udržet stálou chuť a kvalitu piva při docela nízké výtoči, dané zatím nižší návštěvností. V Letech a okolí zatím chybí nějaké značení či ukazatele a tak pivovar na roku Pražské a Dobřichovické ulice musí přespolní návštěvník trochu hledat, ale snad si sem časem lidi ve větší míře cestu najdou, protože nabízený pivní nadstandard si určitě pozornost zaslouží a osobně se rád do Letů znovu opět podívám.

Jak se ale prostředím studeně působícímu restauračnímu pivovaru povede do budoucna opravdu těžko odhadovat, protože klasický pivař zajišťující větší výtoč piva není v tomto případě asi cílovou skupinou a rodinky s dětmi přicházející na oběd patřičný pivní odbyt pivovaru neudělají.

O budovaném žateckém Chrámu piva a chmele za pomoci neuvěřitelně tučné dotace z fondů EU se napsalo v různých médiích mnohé, ale nejlepší je vypravit se přímo na místo činu a přesvědčit se osobně o tom, jak výsledný komplex vlastně funguje.

Vhodnější bude asi až jaro, protože přes zimu je v nevytopitelné budově Chrámu dosti chladno (prohlídky se sympatickou průvodkyní ale probíhají i v zimě) a velikášská rozhledna je kvůli námraze zavřená úplně. Právě hypermoderní rozhledna s výtahem je asi nejsporněrším bodem projektu, kdy se nejde ubránit myšlence, že místo nesmyslných blikajících obřích LED diod, obrazovek a vyhlídky z průhledných podlahových roštů (tento nesmysl je ostatně bohužel uplatňován u většiny nově budovaných rozhleden) kvůli kterým si závratí trpící jedinci rozhled na město rozmyslí, se raději mělo opravit některé z mnoha stále rozbitých zákoutí historického centra, jež je občas vděčnou lokací pro válečné filmy.

Historická a donedávna chátrající budova skladu chmele v sousedství stávajícího Chmelařského muzea je ale opravena příkladně a je domovem nového Chrámu chmele, jež je zaměřen oproti odborněji pojatému muzeu spíše na běžnou laickou veřejnost.

Zvenčí zaujme působivý a v republice teprve třetí funkční orloj a uvnitř potěší oko erbovní síň s historickou expozicí. Bludiště z chmelových žoků potom ocení hlavně junioři. "Senioři" naopak zamíří do dalšího a opět příkladně zrenovovaného bývalého skladiště chmele, ze kterého vzniknul opravdu povedenou rekonstrukcí restaurační pivovar U Orloje.

Z historického skladového prostoru vznikl lokál restaurace s dlouhým výčepem a s mědí opláštěnou varní dvojgarniturou s cca 6 hl objemem várky od Pacovských strojíren. Architekt si zde vyhrnul rukávy a s heslem Vladimíra Špidly " finanční zdroje tu jsou" předvedl opravdu dobrou práci, kdy se staré vkusně snoubí s novým, převládá tmavší dřevo a kov, prostor je vyzdoben starými fotografiemi města a nechybí ani milé vychytávky jako třeba trezorové skříňky pro půllitry štamgastů. Působivé a originální, stejně jako pivovarská zahrada, která teprve čeká na svoji premiérovou sezónu.

Pivovar je také svého druhu prvním ryze městským podnikem v Čechách a asi i díky tomu jsou ceny piva (v rámci restauračních pivovarů) na nižší úrovni (0,3 l za 15 Kč a půllitr za 25 Kč) než je obvyklé. V době mé návštěvy byl na čepu světlý a tmavý 12% ležák doplněný o vánoční silnější světlý speciál, zvoucí se Žatecký Samec. Těžko určit nejchutnější pivko, protože všechna byla velmi pitná, chuťově svá a rozpoznatelná, přičemž na chmelu se i u tmavého pochopitelně i díky místu vzniku nešetřilo. Radost tedy nejen z piva, ale i z prostředí a ve spojení s ochotnou obsluhou je to zvlášť na místní poměry tedy vysoko nastavená laťka, nemluvě o více než příznivém poměru cena-výkon.

Snad se podaří nastavenou kvalitu U Orloje udržet trvale a když už má Žatec po 65. letech opět dva pivovary, tak nezbývá než doufat, že se snad jednou podaří vybudovat pořádnou pivovarskou hospodu i v místním starším pivovaru a bude tak možno konkurenční žatecká pivka v čerstvé nefiltrované formě objektivně porovnávat.

http://mmxpivo.com/

http://chchp.cz/cz/chram-chmele-a-piva